Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

8,5 roku bití a zneužívání. Natascha Kampusch vzpomíná na peklo v zajetí

Autor: vk, štš - 
22. srpna 2015
11:30

Musela mu uklízet nahá, říkat mu „Můj vůdce“, bil ji 200krát týdně, bolestí nemohla spát a vážila pouhých 38 kilogramů. To vše byla nucena vytrpět Rakušanka Natascha Kampusch (27) v kobce, v níž ji 3096 dní věznil Wolfgang Priklopil (†44). V neděli uplyne devět let od jejího útěku. Jak na peklo vzpomíná?

O tyranově strachu: „Zpočátku jsem měla jen tužky ze školního penálu. A plyšové medvídky. Nůžky a podobné věci mi odmítal dát. Ani skleničku. Asi měl strach, že si něco udělám.“

O bití: „Byly dny, kdy se ke mně choval, jako bych byla jeho majetek. Musela jsem mu říkat ,Můj pane‘ nebo ,Můj vůdce‘. Když jsem to odmítla, strašně křičel, zuřil a bil mě, někdy až dvěstěkrát za týden.“

O nahotě: „Po jeho domě jsem musela chodit polonahá, prý abych neutekla.“

O týrání: „Když jsem brečela, trestal mě. Chytil mě za rameno tak silně, až mi znovu vyhrkly slzy, držel mě pod krkem, přitiskl na umyvadlo, pustil na mě ledovou vodu a pak přimáčkl na ventilátor, ze kterého šel ledový vzduch. Dělal to tak dlouho, dokud jsem neztratila vědomí.“

O první menstruaci: „Jednoho rána, bylo mi dvanáct, mě probudily bolesti v břiše. Na prostěradle byla krev. Únosce to rozrušilo a od té doby se ke mně už nechoval jako k dítěti. Už jsem pro něj byla dospělá, a tak mě bral nahoru, abych mu uklízela a sloužila.“

O sexu: „Když mi bylo čtrnáct, poprvé si mě vzal na noc do své ložnice. Hrozně jsem se bála. Připoutal mě k posteli i k sobě. Ačkoli byl v mnoha ohledech krutá bestie, v posteli ne. Nešlo mu o sex! Tyran, který mě přes den mlátil a svazoval, chtěl v noci jen obejmout.“

O hladovění:
„Byla jsem kost a kůže, mé tělo bylo samá modřina, objevovaly se na něm černé fleky jako na mrtvole. Na zádech jsem samou bolestí ani nemohla spát. Při výšce 170 centimetrů jsem vážila jen 38 kilo.“

O vztahu s únoscem: „Říkal mi: Zachránil jsem tě. Už nemáš rodinu. Jsem tvá matka, tvůj otec, tvoje babička, tvoje sestra, tvůj Bůh. Jsem tvůj král a ty jsi moje otrokyně. Jsem tvoje všechno, nemáš minulost a patříš mně.“

O filmu 3096 dní: „Ano, poznávám ve filmu svůj život, ale skutečnost byla ještě horší. Jenže takový horor ve filmu nemůžete zobrazit.“

O vděčnosti:
„Nemyslím si, že by mě o něco připravil. Nenaučila jsem se díky němu kouřit ani pít, nepoznala jsem falešné přátele, ušetřil mě spousty zla. Když zemřel, truchlila jsem po něm.“

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

libren ( 22. srpna 2015 12:09 )

 Na jednu stranu říká, že to bylo peklo a horor a na druhé straně je mu vděčná, že ji ochránil od zlých věcí. Zvláštní. A všímám si, že spousta takových úchyláků žije v Rakousku a Německu. Čím to asi bude??? Ne že by jinde nebyli, ale tam jich je fakt dost.

Zobrazit celou diskusi