Případ Petr Kramný: Je rána na Moničině krku od elektřiny, nebo kulmy?

Šestý den u soudu, který už od června řeší dvojnásobou vraždu Moniky a Kláry Kramných, stanuli znalci z oboru soudního lékařství. Doktorka Smatanová, která pracovala na těle Moniky Kramné, hned v úvodu své výpovědi řekla: „Stopy elektrického proudu byly zjištěny na zadní straně krku, dolní části zad a levém bérci. Na krku měla šedohnědá popálenina délku 7 centimetrů.“

Její klidný hlas a kultivované vystupování hrubě kontrastovaly s obsahem její výpovědi, kde právě potvrdila způsob smrti mladé ženy. Obhájkyně rodiny zemřelé Moniky, Klára Long Slámová, se ještě konkrétněji na ránu doptala. „Analýza skvrny na krku svědčí o zásahu?“ „Ano, má specifickou barvu,“ zněla jednoduchá odpověď.

V posudku ovšem bylo toto zjištění podloženo více důkazy o stavu kůže v místě rány. Soudní znalec obhajoby doktor Matlach měl pro tyto znaky ale své vlastní vysvětlení. „To je tvarově velice zajímavý útvar, který vzhledem může připomínat proudové znaky, jenže v rámci komplexního vyšetření nelze potvrdit, že by se tam jednalo o průchod elektrického proudu. Tuto změnu lze vysvětlit jiným způsobem,“ řekl znalec a vysvětlil, že tam nejsou patrné žádné změny, které naznačují, že stopy vznikly za života obětí.

„Není tam vitální reakce, jsou tam nitovitá protažení jader, ojedinělá, to není známka průchodu elektrického proudu, ale termická známka. Ty vznikají u el. proudu také, ale i při vyšší teplotě,“ řekl znalec.

ONLINE Soud s Petrem Kramným 16. den: 10hodinová bitva znalců

Ve svém posudku nabídl hned několik možností vzniku této rány – popálenina kulmou, otlačenina nebo rána hypertermického nebo hypotermického původu. „Standardně se ta těla chladí. Máte tam působení provazů a pak bylo naloženo na rošty, jaké na pitevnách bývají, tak proto mám toto vysvětlení,“ řekl. Jenže těla se chladí pouze na 4°C, nikoliv na mrazivé hodnoty.

K dalšímu závěru znalce navedla sama obhájkyně Rejžková, když se ho zeptala, zda tato skvrna nemohla vzniknout při podchlazení těl při převozu v letadle, kde je – jak je všem známo – velký chlad. „To mě doteď nenapadlo, je pravda, že ta těla nejsou nějak izolována, jsou normálně v nákladovém prostoru, tam je dostatečný chlad,“ tvrdil Matlach. Jenže v nákladovém prostoru letadla je až -50°C, takový mráz by těla nenávratně poškodil, převážejí se tedy ve speciálních rakvích.

Celý Matlachův posudek pak napadli znalci Smatanová a Dokoupil. Smatanová četla několik případů, kde si Matlach s Fargašem ve svém posudku protiřečí. Jedním z nich bylo právě uvádění různých příčin vzniku rány na krku Moniky.

„Cituji: Popsané ložisko mohlo vzniknout delší dobu před smrtí a mohlo jít o popáleninu kulmou, případně mohlo vzniknout až po smrti. Na jiné straně je: ložisko vzniklo krátce před smrtí nebo po smrti. Dále je řečeno: lze spolehlivě říci, že k těmto změnám došlo po smrti. Budeme-li se zabývat otázkou dále – jde o změnu, která vznikla až po smrti jmenované,“ četla Smatanová.

Doba vzniku rány byla podle Smatanové také rozporuplná. „Jednou vykazuje známky hojení a vznikla tedy dlouho před smrtí, podruhé má podle znalců rezavou barvu, což je známka posmrtného vzniku,“ vysvětlovala Smatanová.

Případ Petr Kramný: 6 nejdůležitějších okamžiků z 10hodinového útoku znalců

Smatanová pak podala podrobnější vysvětlení ohledně morfy na krku zemřelé. „Ze vzorku tkáně vidíme, že ve škáře poškození je vyznačená vitální reakce, tedy odpověď na působící noxu v době, kdy poškozená žila,“ tvrdila. Při větším zvětšení snímku je patrná další známka toho, že poranění vzniklo za života: „Vitální reakce je zde vytvořena i v podobě rozšíření a překrvení drobných cév.“

Znalci také provedli pokus barvení speciální látkou, která potvrdila, že rána vznikla působením elektřiny. Zkouška stejného způsobu na zdravé tkáni byla negativní. Na scénu se ale brzy vrátil doktor Matlach, který si byl svými závěry jist.

„V kůži je dilatována (rozšířená, pozn. red.) céva, to má být vitální známka, je to na zádech, kam se nahrnula krev, což ano, tam se dilatují cévy při posmrtných skvrnách,“ uvedl.

Jak to tedy je? Moudrá z toho pravděpodobně není ani soudkyně a její senát – vyžádali si totiž revizní posudek z oboru soudního lékařství, který má vše rozhodnout. Jenže opět bude záležet, který znalec bude posudek vypracovávat – Rejžková totiž po soudu na chodbě novinářům šibalsky sdělila, že revizní posudek může napadnout.