Vážení čtenáři, vítáme vás u dalšího soudního jednání v případu Petra Kramného. Než usedne na lavici obžalovaných, ohlédněte se s námi za tím, co se už v soudní síni odehrálo.

Placený sex, elektřina, nevěra: 15 dní soudu s Petrem Kramným

Do budovy soudu právě vešli rodiče Petra Kramného.

Dnes bude u soudu vypovídat patolog Radek Matlach, přečtěte si, co nového o případu řekl znalec z oboru elektrotechniky profesor Karel Sokanský:

Vražedná zbraň měřila 3 metry, řekl znalec z oboru elektro Blesku

Kramný se dnes podívá do další soudní síně ostravského soudu. Tentokrát se líčení bude konat v malé jednací místnosti v přízemí. V září přitom soud probíhal v prvním patře. Obžalovaného tak zřejmě znovu přivedou po chodbě.

Soud je dle databáze naplánován i na zítřek. V programu jsou ale pouze soudní znalci, kteří mají přijít na řadu dnes. Jde o dva experty obhajoby MUDr. Radka Matlacha a MUDr. Igora Farkaše, oponovat jim budou znalci obžaloby MUDr. Marek Dokoupil a MUDr. Margarita Smatanová, kteří už se u soudu objevili několikrát. Z toho lze vyvodit, že v pátek již soudkyně Renata Gilová zřejmě počítala se závěrečnými řečmi. Podle Radiožurnálu ale může dojít k tomu, že po dnešním vystoupení znalců bude nucena nařídit revizní posudek, a jednání se tedy znovu odročí.

K soudu také dorazila advokátka Jana Rejžková.

Znalci neprozradili Blesku posudky, aby neporušili zákon kvůli mlčenlivosti, ale oba se jednoznačně shodli na tom, že k soudu v Ostravě měl být předvolán egyptský patolog. „Už z morálního hlediska, aby vysvětlil, proč došel k takovým závěrům,“ prohlásili shodně znalci.

Kramný se raduje: Nový znalec přinese zvrat v případu!

Soudní síň je nacpaná k prasknutí. Eskorta právě přivedla obžalovaného Petra Kramného. Na sobě má znovu červenou kostkovanou košili a nový účes.

Soudkyně Renata Gilová se ptá obou znalců obhajoby, zda došli k totožným závěrům. Shodují se, že ano. Posudek bude za dvojici přednášet Radek Matlach, který vystupuje na straně obžaloby v případu sestra Smrt.

Znalec uvádí, že případy úrazu elektrickým proudem jsou časté, ale nedokáže přesně specifikovat jak, protože k tomu nemá statistiky.

"Byli jsme dotazováni, otázky jsou položeny nesystematicky, proto to shrnu. Byli jsme dotazováni na určité projevy a na příčinu smrti, případně na další změny, které jsme zjistili. Prošli jsme kompletní spis, udělali jsme si výpisy a odpověděli na otázky," řekl Matlach.

První otázka, kterou znalci řešili, zda se dalo jednoznačně určit, že Monika a Klárka neměly průjmové epizody během 24 hodin před smrtí, jak uvádí posudek obžaloby. "Dle našeho názoru je nelze vyloučit. Nález jakéhosi množství stolice ve střevních traktu proti tomu nijak nesvědčí. Uvedli jsme mimo jiné, že v podstatě pouze při specifickém onemocnění cholerou dochází k úplnému vyprázděnní střev. Konzistence stolice nijak nesvědčí proti tomu, zda byly, nebo nebyly průjmové epizody," uvedl Matlach.

Průjmové onemocnění se podle znalce v tomto případě nedá vymezit na hodiny. "Ale když to řeknu, tak mohly být hodinu před úmrtím, nebo i jeden dva dny před," řekl znalec.

Další otázka směřuje k tomu, zda Monika a Klárka zvracely. "Tam se dá říct v podstatě to samé. Byla nalezena nepoškozená sliznice s povlakem. Zvracení je fyziologický děj a ten organismus výrazně nepoškodí. V případě, kdyby docházelo k dlouhodobým epizodám, tak k něčemu dojít může," vysvětlil znalec.

Dále se měli znalci vyjádřit k proudové stopě na krku Moniky. "To je tvarově velice zajímavý útvar, který vzhledem může připomínat proudové znaky, jenže v rámci komplexního vyšetření nelze potvrdit, že by se tam jednalo o průchod elektrického proudu. Tuto změnu lze vysvětlit jiným způsobem," řekl znalec a vysvětlil, že tam nejsou patrné žádné změny, které naznačují, že stopy vznikly za života obětí. "Není tam vitální reakce, jsou tam nitovitá protažení jader, ojedinělá, to není známka průchodu elektrického proudu, ale termická známka. Ty vznikají u el. proudu také, ale i při vyšší teplotě," řekl znalec.

"Další známka, která byla popsána, je metalizace, ta potvrzena nebyla, i když tam byla zrnka železa," pokračuje znalec. "Ta mohou být při kontaktu s elektrickým proudem, nebo i na ploskách znečičtěných nohou, i v případech, které nemají nic společného s elektrickým proudem. I když bude někdo přerovnávat hřebíky v krabici, tak tam najdeme železo. Ta zrnéčka byla pouze na povrchu, neprocházejí do hlubších vrstev kůže. Lze to snadno vysvětlit jiným způsobem než působením elektrického proudu," řekl Matlach.

V soudní síni je i šéf ostravských patologů Dvořáček, který dle svého výrazu zřejmě nevěří svým uším.

V další otázce se měl vyjádřit k tomu, kdy proudové stopy vznikly. "Nebyly tam zjištěny žádné vitální známky, nelze říct, že to vzniklo zaživa. Mohly vzniknout po smrti, to už jsem vysvětloval," řekl znalec.

"Nenašli jsme ani známky roztavení kůže. Ta protažená jádra, to je tak slabý nález, že říct, že to bylo elektrickým prudem, je chybné. Je to zavádějící myšlenka," pokračuje znalec.

Kramný se mírně usmívá, s výpovědí znalce je zjevně spokojený.

Znalec uvádí, že do posudku dodali fotky, jak vypadá působení proudu na kůži. "Palisádovité nakupení symptomů, zatažení kovů do hlubších vrstev kůže atd. Tady nic takového zjištěno nebylo," dodal.

Další otázka: dochází při zásahu elektrickým proudem k poškození svalstva, rozpadu bílkovin, nekróze ledvin atd.? "Ano, k většímu pozorovatelnému rozvoji by ale muselo docházet při dočasném přežívání poškozeného."

"Znalci uvádějí masivní překrvení orgánů. To je stav, kdy ten orgán při zvýšeném přítoku krve je z nějakého důvodu přeplněn. Vnímavost organismu je asi 25 l krve, my máme v těle ale jen 5 litrů. Průtok je malý. Pokud je třeba, cévy se rozšíří. Zejména u jater se to stává v případě, že srdce nestíhá pumpovat krev, která přitéká. Jen selhání pravé srdeční komory způsobí, že krev zůstává v játrech.
Levý oddíl srdeční způsobí to, že krev zůstane v plicích. Jedním z projevů je orgánový otok. Nicméně to svědčí o selhávání srdce, to je proces, který trvá hodiny, dny, týdny, měsíce, netrvá to prostě pár minut.
Nebyly tam chronické známky, takže to trvalo hodiny," řekl znalec.

Soudkyně však Matlacha nachytala u zásadního rozporu! "V posudku píšete, že smrt nastala v řádu desítek minut!" řekla mu. "Je to až u otázky 16. Nejméně 10 minut," hájí se znalec. Žalobce Legerský se tomu směje. "Deset minut nejsou hodiny, pane znalče," reaguje Gilová. "No, to se na mě nezlobte, nejméně deset minut jsou i hodiny," odvětil znalec.

Dále měl znalec vysvětlit, co znamenají diskrétní změny. "To jsou změny tak málo význačné, že je lékaři tuší pouze na základě zkušenosti," řekl. "Jakékoli diskrétní změny mohly vzniknout po smrti, buňky neumírají najednou, například při otravě kyanidem dochází k předávání jedu mezi buňkami, které postupně odumírají. I pokud zemře mozek, tak kožní buňka na noze prostě funguje do té doby, co má energii," vysvětlil.

Další otázka směřovala ke stáří změn, to ale podle znalce právě proto, co právě vysvětlil, nelze určit.

Monika a Klárka měly těžký otok plic, mozku, srdce a ostatních orgánů, znalec se měl vyjádřit, zda to mohl způsobit pouze elektrický proud. "Úraz proudem by to mohl způsobit, ale ne výhradně a pouze, nacházíme to i u jiných chorobných stavů. Může to být vývojová vada nebo úraz, zánět. To všechno může způsobit tyto symptomy. Rozhodně to není výhradně elektrický proud," vysvětluje Matlach.

Soudkyně se ptá, jestli znalci našli u obětí nějaké choroby. "Ano, našli jsme u osob záněty v oblasti střeva, zánět myokardu, u dcery výraznější, aktivaci sleziny, což znamená, že došlo k aktivaci imunitního systému. Je tam zánětlivé ložisko v oblasti plic," odpovídá Matlach.

Znalec byl obhajobou dotázán, jaký důvod měl pitvající patolog k tomu, že nedodal žaludky obětí. "Důvodů může být mnoho. Může to být standardní postup v Egyptě nebo snaha něco zatajit. Standardně se takto zachází s částmi orgánů, které jsou odebrány k toxikologii. Ty se odeberou, mezitím se těla pohřbí. Orgány se pak likvidují jako ekologický odpad. Žaludek zrovna mohl být důležitý k určení příčin smrti," řekl Matlach.

Znalec vylučuje smrt elektrickým proudem. "Z pitevního protokolu lze jednoznačně stanovit, zda bylo náhlé srdeční selhání příčinou smrti. To překrvení svědčí o tom, že to trvalo déle, nešlo o náhlé úmrtí, což vylučuje elektrický proud," tvrdí.

Soudkyně: "Čím mohlo být to náhlé srdeční selhání způsobeno?"

Znalec: "Například maligní arytmie. Infarkt v nějaké části srdce, stáhne se a už se neroztáhne."

Šéf ostravských patologů Dvořáček znovu nevěřícně kroutí hlavou.

Matlach dále mluví o mozku. "Ten má rezervu asi 5 minut, do té doby se musí zahájit resuscitace, takže člověk by to mohl přežít, ale pak už dochází k poškození v mozku. Kdyby bylo tělo podchlazeno, tak se ta doba prodlužuje. Ale to v tomto případě ani nemusíme řešit. Nálezy, které jsme provedli, nasvědčují aktivaci imunitního systému. V podstatě se nabízí tělo jako brána vstupu infekce v oblasti střev. Ta přichází ke kontaktu s něčím, co přichází zvenku, tedy otrava z potravy. Existují bakteriální toxiny," vysvětluje znalec.

Znalec dál vysvětuje svoji hypotézu o otravě z jídla. "Došlo k aktivaci imunitního systému ve střevě, takže tam docházelo k bakterálnímu nebo toxikologickému poškození. Ty toxiny jsou dokonce trvalejší než ty vlastní bakterie. V lednici se vám třeba bakterie pomnoží, vytvoří toxin, v mikrovlnce pak zabijete ty bakterie, ale toxin přetrvá," řekl.

"Takováto otrava se zjišťuje toxikologicky. Tento toxin může být přítomen ložiskově, nemusí být difuzně (rozptýleně, pozn. red.). Můžete to sníst dřív, než se pomnožily ty bakterie. I když budete jíst z jedné mísy salátu, může mít problémy jen někdo. Ze sto hostů na svatbě jen třetina bude mít potíže a z té třetiny jen 10 jich může zemřít. Otázka je, proč je to u každého jiné," vysvětluje patolog.

Matlach zmiňuje syndrom toxického šoku. "To je prokázaná teorie, že ty látky pro někoho působí jako antigen. Kdybychom měli vzorek z těch těl, mohli bychom to v naší referenční laboratoři prokázat nebo vyloučit. Je to soubor příznaků. Stačí dvě molekuly superantigenu (látka, která vyvolává imunitní reakci, pozn. red.) v litru a může se ten syndrom nastartovat. To je hluboko pod detekcí přístroji," vysvětlil znalec.

Podle znalce se syndrom toxického šoku nabízí více než úraz elektrickém proudem, kde v místě vstupu není vůbec vitální reakce.

Na řadu přichází posmrtné skvrny. "Platí zde pravidlo šestek. Pokud se s mrtvým manipuluje do 6 hodin, tak se skvrna kompletně přesouvá. Mezi 6. a 12. hodinou se přesouvá částečně, po 12. se nepřesouvá vůbec," vysvětluje znalec.

V posudku obžaloby se píše, že podle posmrtných skvrn lze přesně určit, že v době smrti ležela Klára na břiše a pak ji po 10 hodinách někdo přesunul na záda. "Říct, že to bylo po 10 hodinách, je zavádějící, mohlo to být po čtyřech až šesti hodinách," rozporuje tvrzení znalec.

Další otázkou pro znalce bylo, zda se dá po devíti dnech rozkladu těla zjistit poškození sliznice jícnu. "To nelze. Navíc to zvracení nemusí jícen poškodit vůbec," řekl znalec a začal se rozčilovat, že měli problémy s přístupem k histologickým vzorkům.

"Paní obhájkyně požádala vaším jménem o zpřístupnění vzorků, ÚSL je zpřístupnil. Požadavkům na další řezy jsem nedala souhlas, bylo vám poskytnuto foto i videozáznam. Co se týče dalších řezů, nedala jsem souhlas a bylo to sděleno. Považuji za nevhodné, aby se v posudku nacházela poznámka, že nebyla spolupráce od ÚSL. Dala jsem souhlas k zachování dalších vzorků. Poukazuju, že vaši žádost, která mi byla přefaxována, považuji za krajně neprofesionální," řekla důrazně soudkyně. "Nám bylo přislíbeno...," reaguje Matlach. "Já nedala souhlas," opakuje soudkyně.

Matlach: "Bezprostřední příčinu smrti si nedovolíme hodnotit, na syndrom toxického šoku nám chybí vyšetření. Nabízí se více možností."

Soudkyně: "Co se nabízí?"

Matlach: "Tak já to přečtu celé... Korektní by vzhledem k toxikologickým výsledkům bylo, kdyby bylo řečeno, že nejde o otravu testovanými látkami. Žádnou variantu nelze stoprocentně vyloučit ani stanovit. Pokud se znalec snaží za každou cenu důvod smrti stanovit, je neprofesionální. Nelze vyloučit působení elektřiny, ale nelze ho potvrdit. Působení elektrického proudu na velké ploše třeba nezanechává žádné stopy."

Soudkyně: "Při jakých různých stavech může dojít k nálezu Barclyde na myokardu?"

Matlach: "Odkazoval jsem na nález syfilitického ložiska v okolí myokardu u pitvaného později po smrti (znalec uváděl příklad z jiného případu, pozn. red.). Z hlavy mě teď nic nenapadá. Jedná se o poškození těsných spojů, takže zaživa vzniklá hypoxie až infarkt. To je celkem výstižné."

Soudkyně: "Barclyde změny postihují i jiné orgány."

Znalec: "U zemřelých jsme zjistili pitvu dlouho od úmrtí, chorobu jsme nezjistili. S kolegou jsme všechny změny nevypisovali, protože to je povolení těsných spojů, které vzniká i jako odstup po úmrtí běžně, já se s tím setkávám neustále. Stačí den či dva. Mladý trénovaný jedinec to po dni dvou nemá, ale u staršího ano. Tady vzorky byly devět dnů po úmrtí."

Soudkyně se ptá na známky hojení popálenin.

Znalec: Projevy jsou začervenání, puchýře, nekróza. Začervenání je způsobeno právě tím zakrvením.
Dochází u toho ale k nespecifické reakci imunitního systému.

Soudkyně: Tvrdíte, že nebyly u popálenin vitální známky, proč tedy uvádíte "mohlo jít o popálení kulmou"?

Znalec to hledá v posudku. "Morfologicky to má ten vzhled, mohla by to být popálenina, ale delší dobu před smrtí. Došlo už i k tomu vyhojení. Zůstane jizva, ale není to akutní fáze, není to hojení, ale je to zhojeno," řekl.

Soudkyně: "Jaké konkrétní změny jste nalezl u Moniky a Klárky?"

Znalec: "U holčičky známky aktivace sleziny, zánět v oblasti myokardu, v plicích. U Moniky krevní výrony v oblasti dolní končetiny, kožní oděrky v oblasti levého kolene, ložisko 7x1 bych neřadil mezi úrazové změny, to je jen před smrtí. Dále otok mozku, plic, zánět v oblasti střev a srdečního svalu. Byla tam nějaká odřenina, puchýř na levém bedru, tou částí mrtvola přiléhala na podložku. To se stává u mrtvol po delším čase. Není podklad k tomu, abychom to určili jako průchod elektrického proudu. Netroufnu si to označit za úrazovou změnu."

Matlach se vyjadřuje ke smrti elektrickým proudem. "Obecně lze říct, že při průchodu elektrického proudu organismem je tam vstup a výstup. Dochází ke křečím kosterního svalstva, u hladké svaloviny dochází k popraskání cév, může dojít k těžkému poškození mozku a srdečního svalu. Jestli k tomu dojde na konci systoly, to je srdeční stah, srdce je odolnější. Když k tomu dojde u roztažení, to srdce je mnohem křehčí. Je důležité, jaké tam je napětí, kolik ampér. Dochází ke snížení výkonu srdečního svalu, dochází jen k míhání, může dojít k nápravě nebo k selhání. Pokud by proud procházel mozkem, je opět třeba vědět, kterými oblastmi prochází, pokud dojde k zasažení mozkového kmene, dochází k porušení center dýchání a tepu, člověk umírá," vysvětluje znalec.

Matlach uvádí případ, kdy chlapec dostal z drátů vysokého napětí ránu. "Oblouk mu upálil lebku, takže otékající mozek měl kam otékat a neutlačovala se tak důležitá centra. Za tři týdny pacient ale stejně zemřel," řekl.

Soudkyně: Jste schoen se vyjádřit, jak rychle došlo k vyhasínání životních funkcí u poškozené Moniky a Klárky?

Znalec: Minimálně deset minut, to je opravdu spodní hranice, ale mohlo to být několik hodin.

Soudkyně: "Naznačil jste několik příčin umrtí poškozených. Pozastavili bychom se u jednotlivých alternativ. Můžete soudu postupně říci, jednak, jaké jsou obvyklé průvodní jevy, klinický obraz, časový úsek v němž dochází ke smrti u alimentárního šoku, alimentární intoxikace jídlem, dehydratace, zánětu a otravy chemickou látkou?"

Znalec: Alimentární šok je termín pro syndorm toxického šoku. Projevy jsou zvracení, průjem, organismus se snaží zbavit noxy. Může to začít už za hodinu, může to přetrvávat hodinu a může to ustat, ale nemusí. Pokud noxa už přestopila do střev, může to být několik hodin. Nástup od 1-6 hodin, přetrvávání průjmu a zvracení může být různorodé. Otázka, jestli je noxou něco živého - to může trvat týden, noxa je mrtvá (mrtvá bakterie nebo toxiny), a to může být jen třeba den. V malém procentu může dojít až k úmrtí.

Dále znalec popisuje dehydrataci. "Vysychání sliznic, koncentrovaná moč, neelasticita kůže. Vyloženě specifický obraz bychom nenašli, kdybychom si nedělali rozbor moči. Tady ale došlo k fixaci těl, takže dehydrataci neurčím, když dojde k rehydrataci těl. Omyli orgány a sliznice, takže nemůžeme určit, zda byly suché."

Dále se vyjadřuje k zánětu. "Ten má pět znaků - otok, začervenání, bolest, teplota, porušená funkce orgánů."

Znalec se dostává k otravě látkou. Záleží na charakteru látky a začíná mluvit o otravě poloniem.

Soudkyně: Kdy nastává smrt po otravě poloniem nebo jaké to má průvodní jevy?

Znalec říká, že neví.

Soudkyně: Vy nevíte a argumentujete tím? Musí to být napasovatelné na ten případ.

Znalec Marek Dokoupil kroutí hlavou.

Matlach: U polonia by byl rozpad sliznic, překrvení sliznic.

Soudkyně: A došlo k něčemu takovému?

Matlach: Ne.

Soudkyně: A o to jde, že k tomu nedošlo.

Matlach: Proto jsme tam psali, že jde o neznámou látku.

Soudkyně: Průvodní jevy rodiny byly v průběhu dne shodné. U obžalovaného to přetrvávalo, u těch dvou problémy ustávaly. Obžalovanému byl odebrán žaludeční obsah, byl podroben toxikologii. Byl tam negativní nález, o čem to svědčí?

Znalec: Nesvědčí to o ničem. Toxikolog vám toto nezjistí. Jsou na to specializované laboratoře. Byla to laboratoř toxikologická, nato je jen jedna laboratoř v Praze. Jinde to nezjistí.

Soudkyně: Uvedl jste, že při alimentární intoxikaci jídlem by byl jeden zdroj.

Znalec: Klidně i více, typickým zdrojem je nakažení personálu a tam jde o to, co on připravuje, když jíte kombinaci, zvyšuje se dávka.

Soudkyně: Každý z těch tří v podstatě den předtím 28. 7. jedl jiné jídlo. Obžalovaný jedl hranolky a burger v 15 hodin, nevečeřel. On měl 1–6 hodin tedy inkubační dobu, ale projevy se ukázaly až následující den v dopoledních hodinách. Prvně ale bylo špatně Monice s Klárkou. Monika měla zeleninový salát a pečivo, odpoledne hranolky. Klárka měla špagety, kečupovou omáčku, zmrzlinu. Každý měl jiné jídlo krom hranolek brzo odpoledne. Vysvětlete mi to ve vztahu k alimentárnímu šoku z jídla.

Znalec: Sama jste řekla, že je tam společným jmenovatel ty hranolky. Je to připraveno vysokoou teplotou a to může přežít malé množství bakterií. Nejednalo se o otravu z jídla, ale pomnožení bakterií a tam se vytvořil ten toxin, takže interval 1–6 hodin počítáme od pomnožení bakterií. To je individuální. Holčička měla špagety a zmrzlinu a to jsou pro bakterie dobré potraviny. Matka měla salát, tam je málo oživné půdy pro bakterie."

Soudkyně: Je to přísně individulání, jak mohlo dojít k tomu, že nástup smrti byl u obou téměř ve stejnou dobu?

Znalec: Tam mohl být rozdíl několik hodin.

Soudkyně: Podle svědků by to nemohlo být několik hodin.

Znalec: Třeba dvě hodiny by stačily. Ano, může se to sejít i při individuálním nástupu a průběhu.

Soudkyně se ptá na posmrtné skvrny. "Těmi se zabýval spíše kolega Fargaš," odpovídá Matlach. Přísedící nemají dotazy.

Po krátké přestávce se ptá státní zástupce Vít Legerský, který avizoval celou řadu otázek.

Legerský: "Je v tom vašem posudku opravdu všechno?"

Matlach: "Myslím, že jsme zapsali všechno, ale je možné, že jsme něco opomněli."

Legerský: "Nenašel jsem poznámku, která se týká zdravotních potíží obžalovaného. Nenašel jsem svědeckou výpověd Iwony Magdaleny Lis, delegátky Alžbety C., které byly na pokoji bezprostředně po nálezu těl. Nenašel jsem listinné důkazy druhé strany."

Matlach: "My se vyjadřovali pouze k otázkám, v tu chvíli pro mě ty posudky nebyly důležité."

Legerský: Zmínil jste imunogenetiku, vysvětloval jste, proč nemusel zemřít. Není tak úplně pravda, že jste s projevy obžalovaného nepracovali.

Matlach: Mohl zemřít, ale k jeho potížím se nevyjadřuji, šlo jen o to, podtrhnout důležitost genetiky.

Legerský: Informace o polohách, v nichž se těla nacházela, pro vás nebyla důležitá?

Matlach: To je spíš otázka na pana kolegu, abych tu neřekl nějakou nepřesnost.

Legerský: Já mluvím ale o posudku, který jste podepsal.

Matlach: Ano, já to tu můžu projít, ale vypracoval si k tomu vyjádření spíš kolega. On to s vámi probere.

"Musím poukázat na to, co je ve vyhlášce k nálezu. Pokud není něco v posudku uvedeno, nemůžete k tomu vyvozovat závěry," ohrazuje se Legerský. Znalci totiž v posudku neuvedli zmíněné výpovědi svědkyň, které byly s Kramným na místě činu.

Legerský: V nálezové části obsáhle citujete výpověď pana obžalovaného. Brali jste ji v potaz při formulaci všech závěrů v posudku.

Matlach: Samozřejmě že brali, popisuje průběh, který odpovídá tomu rozvoji syndromu toxického šoku.

Legerský: Dneska jste uvedl, že znáte výpověď pana obžalovaného, věděl jste, kdy jedli jaké jídlo, věděl jste, že projevy jsou po 1–6 hodinách a že existují výjimky, proč jste na to nereagovali ihned v posudku?

Matlach: Nevzpomenu si, nepovažovali jsme to za důležité, nebylo to cíleno na tuto oblast.

Soudkyně ale znalce napomíná, že to tam být mělo.

Legerský: Přijde mi těžko pochopitelné, že by doktor Dokoupil a doktorka Smatanová přehlédli nějaké zánětlivé změny v organismech zemřelých. Vy jste se zmínili, že jste provedli histologická vyšetření vzorků, já jsem popis toho vyšetření ve vašem znaleckém pusudku nenašel. Můžu podotknout, že patologové Smatanová a Dokoupil věnovali této kapitole čtyři strany.

Matlach: Sdílím váš údiv, že to tam někdo nevidí. V nálezové části je fotodokumentace. Upřednostnili jsme ji proto, že je pro dalšího znalce více vypovídající. U střeva je uvedeno, že je bez zánětlivých změn, a pak si to dejte do porovnání s fotkou. Je to kvalitnější než popisovat barvu každé buňky. Vznikají-li potíže v popisu, dodávám fotodokumentaci. Zvolili jsme tuto formu, nemyslím, že je to špatné.

Legerský: Jaké tkáně jakých orgánů jste prozkoumávali? Kolik jich bylo?

Znalec: Poskytli nám celkem 80 preparátů, které jsme prohlíželi celé dopoledne.

Legerský: Na těch játrech je jaká odlišnost?

Matlach: Na stránce 51 uprostřed. Prošel jsem si ty popisy. V původních posudcích jsou bez zánětu, na fotografiích to není, protože je to tak růžové a slité, že to nemělo výpovědní hodnotu.

Matlach si tak sám vyvrátil argument, že fotografie mají lepší výpovědní hodnotu než popis. Legerský chce vědět, proč to tedy nepopsali, když fotografie nejsou průkazné. Matlach uznává chybu.

V soudní síni dochází k velké hádce.

Legerský: Označil jste slezinu jako základní orgán, kde se aktivuje imunitní systém.

Znalec: To je základní orgán imunitního systému, ale ten se aktivuje i jinde. Technická chyba, mrzí mě to, že tam obě ty fotografie nejsou. Kdybych to sklíčko měl, dám to do mikroskopu a budou tam vyfocené stokrát líp. Když si v Čechách někdo sklíčka půjčí, tak je dostane, nevím, jak je to na Moravě. To byla kolegiální prosba. V Čechách dostanu všechna sklíčka, tak jsem na to byl zvyklý a žádost byla takto podána.

Rejžková: Já o to žádala podle paragrafu 110a, aby byl vaší osobou dán souhlas k poskytnutí histologických preparátů a rovněž i nových. Vy jste ho zamítla s odkazem na přípis zde přítomného doktora Dvořáčka.

Gilová: Není tam nic o tom, že je třeba zasílat řezy a sklíčka pro oponenturu. Je tam řečeno, že se mají zpřístupnit podklady a spis.

Legerský: "Vy jste se pozastavil, že doktoři Dokoupil a Smatanová nepoznali zánětlivé změny, což jste demonstrovali na fotkách. V závěrech poukazujete na zánětlivé změny v plicích Klárky Kramné."

Matlach: "To je vidět i na fotografiích."

Legerský: "Já to tam nenašel."

Matlach: "Když se tiskly, byly nekvalitní, zůstaly tam pouze kvalitní fotografie. Byl to technický problém, měli jsme na to omezený čas."

Legerský: "To tu ale nikoho nemusí zajímat."

Soudkyně: "Posuneme se dál, už se o tom bavíme dost dlouho."

Legerský: Co jsou to polymorfonukleáry, o kterých v posudku mluvíte?

Matlach: Lymfocity jsou velká množina buněk jako lidi a polymorfonukleáry jsou jako Češi.

Šéf patolog Dvořáček se nahlas rozesmál, znalec Dokoupil také.

Legerský: Podle čeho jste tedy poznali, že jde o polymorfonukleáry?

Matlach: Podle těch jader.

Legerský: Objevuje se to i na zdravé tkáni?

Matlach: Ano, ale výjimečně, pořád tak nějak koluje v těle. Když dojde k opakovanému kontaktu se škodlivinou, tak následná reakce je díky tomu rychlejší, někdo jich má více, někdo méně.

Legerský: To, že v určitých tkáních orgánů dochází k zánětu, jste soudili z čeho?

Matlach: To je učivo 3. ročníku lékařské fakulty. (Šéf patologů se zase směje.) Musíte se podívat do mikroskopu a porovnat zdravý a nemocný orgán. Musíte mít zkušenost, proto je to studium tak dlouhé.

Matlach dále popisuje obrázek ve spisu a vysvětluje svá tvrzení.

Legerský: Zmiňujete se u Klárky Kramné o tzv. zánětlivé celulizaci svalu. Můžete nám vysvětlit, co to je?

Matlach: To je termín, infiltrace zánětlivých buněk.

Legerský: Byl z vašeho pohledu ten nález jednoznačný?

Matlach: Ano, tam byl jednoznačně zánět, nemá smysl o tom diskutovat.

Řeší se obrázek, který pro kontrast dodal Matlach. Fotka tkáně po zásahu elektrickým proudem. Legerský chce vědět, jestli se jedná o jeho případ, nebo z literatury. Znalec Fargaš odpovídá, že z odborné literatury. V posudku ale neuvedli zdroj. Soudkyně je napomíná a do zítra ho musí dodat.

Legerský: Můžete kvantifikovat, v kolika případech vámi prováděných pitev u osob, které zemřely na zásah elektrickým proudem, v kolika případech se objevil tak typický nález?

Matlach: Ne každé úmrtí řeší soudní pitva, jde třeba o lékařské pitvy, kde je vyloučeno cizí zavinění. S takto markantním nálezem... Já vám to řeknu obráceně. Pamatuju si, že jsme měli několik málo nálezů, kde tento nález markantní nebyl. Poškozený třeba stál v nějaké kalužině, dotkl se kovu, v tom místě byly jen špatně viditělné puchýřky, kde nález nebyl tak špatně viditelný. Ale většinou to je přesně okopírovaný tvar předmětu do kůže, je to očazené.

Legerský: Na straně 27 je preparát střeva Klárky Kramné, na straně 28 je znovu preparát střeva. Jde o nějakou nepřesnost, nebo preparát tenkého střeva?

Matlach: Je to tlusté a tenké střevo. Je jedno, jestli je tenké, nebo tlusté, ale je tam zánětlivý infiltrát.

Legerský: Takže když je v tlustém střevě zánět, tak se to projeví i na tenkém?

Matlach: Ne, nevím, jak jste na to přišel.

Legerský: Dovedlo mě k tomu vaše tvrzení, že je jedno, jestli to je tenké, nebo tlusté střevo.

Legerský: Ve svých závěrech jste vyslovil předpoklad, že smrt obou poškozených spolu souvisí a příčina smrti je totožná, ale nález není identický. U Klárky zánětlivá celulitizace a u Moniky zlomky morfonukleáru.

Matlach: To jsou víceméně synonyma. Infiltrovány jsou stejné orgány.

Legerský: Píšete, že závěr toxikologie je zcela chybný a pro laika zavádějící. Vy ale nejste znalec z oboru toxikologie, že? Konzultoval jste to s toxikologem?

Matlach: Toxikologické závěry my běžně zapracováváme, a pokud někdo řekne, že nejde o otravu, je to chybné. Mělo by tam být – nejedná se o otravu testovanými látkami.

Šéf patologů si na svém místě mumlá, že to tam psali, a ukrývá si obličej do rukou a kroutí hlavou.

Matlach pokračuje: Ano, to, na co se ptáte, jsem konzultoval – s Evou Herkomerovou, toxikologie a biochemická laboratoř Nemocnice Most.

Legerský: Nemohl jsem si nepovšimnout toho, že ve vašich závěrech přesahujete i do dalších odvětví a specializací – problematika genetiky, imunologie, mikrobiologie, infekčního lékařství – zde jste také konzultoval?

Matlach: Ano, dotazoval jsem se několika kolegů. Říkali ano, to je známo a dali mi knížku Učebnice pro třetí ročník medicíny. A to, co jsem tam odcitoval a ofotografoval, to je z učebnice.

Soudkyně se Matlacha ptá, jestli se to všechno učil ve třetím ročníku medicíny. "Ano, v rámci genetiky, histologie atd. Nebyla to v právém slova smyslu tedy konzulatce," řekl. Legerský namítá, že podle zákona měl do posudku uvést konzultaci s toxikoložkou.

Legerský: Našli jste u Moniky Kramné imunitní defekt?

Matlach: To ne, ale neznamená to, že tam nebyl, nevím, jak bych ze současných materiálů odhalil imunitní defekt ze sklíček.

Soudkyně: V odpoledních hodinách se cítili dobře, nebo podstatně líp. Proč Klárku nevzal na procházku? Vzal jste v potaz, zda je normální, že se zdravotní stav výrazně zlepší progresivně a najednou dojde k intoxikaci a smrti?

Matlach: Ano, budeme-li mluvit konkrétně o syndormu. Tam je potřeba ložisko těch bakterií, že vám je zle, protože tam byl ten toxin. Pak se ho zbavíte a dostanete se z toho. To vysvětlí toto lucidní okno.

Legerský: V jednom článku se píše o tom, že u syndromu laboratorní nálezy odpovídají závažné bakteriální infekci s orgánovým postižením s poruchou hemokoagulace?

Matlach: Závažná bakteriální infekce je např. zmnožení lymfocytů, např. zvýšená CRP, zvýšená sedimentace. To ze sklíček nejsme schopni potvrdit ani vyvrátit.

Soudkyně přerušuje jednání do 13:30.

Matlach o přestávce promluvil k novinářům. "Vidíte to sami. Já jsem ochoten vše vysvětlit, ale není ochota mě poslouchat."

Blesk.cz: Je možné, aby takové zdravotní obtíže, jaké měly Monika a Klárka, byly jakkoliv nezjistitelné, jak vlastně tvrdí znalec Matlach?

Znalec Marek Dokoupil: To je zcela logická otázka. Počkejte si na výpověď doktorky Smatanové.

Matlach případ nepovažuje ve své praxi za nejsložitější. "Je to jeden ze zpackaných případů. Tím nemyslím nic osobního. Řada věcí je nešťastných. Že ti lidé nezemřeli tady, že proběhla nějaká pitva, která proběhla v jiném režimu, než jsme v Čechách zvyklí," uvedl.

Jednání pokračuje, ptá se znovu státní zástupce Vít Legerský: "Podejte mi definici průjmové epizody."

Znalec: "Navštívíte toaletu asi 5x během jednoho dne, stolice je řidší. Není to přesně definováno. Jedna defekace řídké stolice, to není průjem. Když jsou dvě tři, může to něco naznačovat."

Legerský: "Je někde definován pojem akutní průjem?"

Znalec: "To slovíčko akutní znamená náhlý, netrvá to týdny, měsíce, co je do čtyř týdnů, je akutní."

Legerský: "Mám tady výtisk České lékařské společnosti, kde je popsán postup pro praktické lékaře, který se týká průjmů - akutní průjem je definován jako časté vyprazdňování alespoň třikát denně, které je náhlé a trvá až 2 týdny. Proto jsem se ptal, když u akutního průjmu je dán počet stolic, zajímalo by mě, jaký dáváte obsah průjmové epizodě."

Matlach: "To, co jste přečetl, není v rozporu s tím, co říkám já. Je třeba rozlišovat otravu z jídla a infekci - to, co jste četl, je infekční průjem."

Legerský: "Takže bakterie, které se dostanou do těla, nezpůsobují infekční průjem?"

Matlach: "Ne, v důsledku infekce máte otravu, tady jde o toxin."

Legerský: "Ta přítomnost zánětu ve střevech, to tedy není infekčního charakteru?"

Matlach: "My nemůžeme říct, ani že to proběhlo bezprostředně po požití potravy. Část bakterie mohla přežít a bylo by potřeba většího zánětu. Je tam bakteriální toxin a potom bakterie. To, že jsme tam našli ty záněty, svědčí o reakci na poškození střeva zevnitř."

Legerský: Za jak dlouho dojde k vyprázdnění naplněného žaludku dále do střeva?

Matlach: "Uvádí se, že 20 minut od prvního sousta dojde k peristoli (smrštění svaloviny žaludku, pozn. red.), ta trvá asi 15-20 minut, pak dojde k vytváření natráveniny. Obsah žaludku je 1,5 l kašovité stravy, tak když to spočítáme, tak asi 1 hodina až 1 a 15 minut. Záleží ale na člověku a druhu jídla, také na psychickém stavu člověka. Doba průchodu zbytků potravy až do konečníku je různá, nejkratší je asi 12 hodin, může být až 48."

Matlach čte své odpovědi z tabletu.

Legerský: S ohledem na váš závěr týkající se první alternativy: pokud byla stolice v tlustém střevě, musely se najíst 12 hodin před smrtí...

Matlach: My píšeme "mohly".

Legerský: Měnilo by se něco na tomto intervalu kvůli zvracení?

Legerský: Navazuji na výpověď Petra Kramného o posledním jídle, kdy řekl, že jedli naposledy 28. 7., tedy den před smrtí kolem 18. hodiny. Zohledníme-li ty časové údaje, zejména o tom, kdy by poslední zbytky měly opustit tenké střevo, což je nějakých 8-9 hodin, to by to tenké střevo bylo vyprázdněno mezi 2. a 3. hodinou ranní 29. července. Podle obžalovaného se ty problémy objevily až za několik hodin. Ve 13 hodin, když přišel na pokoj s vodou, ještě běhaly na záchod. Z toho mi vyplývá, že tou dobou už v tenkém střevě nemohly zbytky jídla být.

Matlach: Ano.

Legerský: Není to v rozporu?

Matlach: Toto, o čem hovoříte, je absolutní pohoda organismu, pokud tomu ale něco nesedí, tak se pasáž zpomalí. Trávicí trakt má dva způsoby, buď obrátí pasáž (zvracení), nebo urychlí (průjem). Nemůžeme to napasovat na případ, kdy tam je noxa. Mechanicky, když tam dáme ty časové intervaly, jak říkáte, tak to pasuje.

Legerský: Je tam ale velký časový rozptyl.

Legerský: Vy jste uvedl, že určité věci zpomalují nebo zrychlují funkci traktu.

Matlach: Stres.

Legerský: Ten vynechme.

Matlach: Když požijete jed, tak změna pH v oblasti žaludku způsobí, že dojde ke stagnaci, když mu pH změníte, zpomalí, dokud se to nespraví.

Legerský: Mají nějaké toxiny nebo bakterie vliv na hybnost střev?

Matlach: Zcela jistě ano, v tlustém střevě máme asi 2,5 kg bakterií, ony zpracovávají potravu, vytvářejí metabolity a my je vstřebáváme.

Legerský: A pokud jde o stafylokoka?

Matlach: Ano, ovlivňuje průchod potravy, jak zrychlení, tak zpomalení.

Legerský: Konstatujete, že stolice prochází posmrtnými změnami, jakými?

Matlach: Kvalitní obsah střevního traktu obsahuje ještě 30 % využitelné stravy, kterou se živí ty bakterie a ty dál žijí. Zvyšuje se koncentrace různých látek a mění se konzistence.

Soudkyně: Jak to změní tu konzistenci?

Matlach: Zahuštění bych nepředpokládal, ale pokud není v okolí dostatek tekutin, tak může to zřídnutí být nepatrné. Ještě tam má vliv fixace z pitvy.

Legerský: Co se týče toho syndromu toxického šoku, jste schopen uvést, kde se v těle Klárky nachází ložisko, kde docházelo k produkci toxinů vedoucí k šoku.

Matlach: Nejsem, zachytili jsme jedno ložisko, ale tvrdit, že to bylo ono, by bylo zavádějící.

Soudkyně: Kde?

Matlach: V tom střevě.

Legerský: Jaké jsou příznaky toxického šoku?

Matlach: Těch je mnoho - překrvení orgánů, otoky převážně plic a mozku.

Legerský: Příčiny septického šoku?

Matlach: Slezina může být přeplněná, křehká, ale to už je septická.

Legerský: U té sleziny bylo něco takového zjištěno u Moniky a Klárky?

Matlach: Ne, ale to je septický šok. Nedošlo k pomnožení bakterií a jejich distribuci do celého orgánu, přesto tam je to ložisko.

Legerský: Byly známky nedokrvení centrálního oběhového systému?

Matlach: To je srdce. Nelze dohledat nedokrvené části srdečního svalu.

Legerský: Došlo u Moniky k nedokrvení nitrobřišních orgánů a byly tam nějaké dystrofické (chorobné, výrazné) změny na těch orgánech?

Matlach: Nejsou nám známy takové věci. U ledvin je napsáno, že jsou překrvené. Dystrofii také nevidím.

Legerský: A u dcery?

Matlach: Nevidím tam ani nedokrvenost, tromby nebo dystrofie.

Legerský: Setkal jste se v praxi s případem, kdy došlo ke smrti ze syndromu toxického šoku v průběhu asi 20 hodin od prvních projevů?

Matlach: Je otázka, jestli se k vám dostane ta první krvinka, ale takhle časově, nevím o tom.

Legerský: Podle vašeho posudku si nedovedete představit, že by dvě osoby zemřely na důsledek zásahu elektrickým proudem a přežívaly stejnou dobu, ale dovedete si představit, že by to tak bylo u syndromu toxického šoku?

Matlach: "Nevytrhávejme věci z kontextu - odstavec začíná pokud najdeme otok plic a mozku.
Za takového předpokladu, že máte dva jedince různě staré a že by dostali elektrický impulz a zemřeli stejně, tak si to nedokážu představit. Pokud by důvodem smrti byla zástava srdce po zásahu elektrickým proudem, dovedu si představit, že by ti jedinci zemřeli v delším časovém odstupu."

Legerský: Nikdo netvrdí, že zemřely současně, berme ty dvě hodiny.

Matlach: Tady bylo předkládáno, že zemřely najednou, že se objímaly.

Gilová: Kdo vám to předkládal?

Matlach: Já nevím, dočetl jsem se to ve spisu.

Gilová: Takže obhajoba.

Rejžková: Namítám. To neznamená, že obhajobou. Pan znalec řekl, že se to dočetl ve spise.

Matlach: Řekl jsem obhajobou nebo ve spise.

Legerský: Jsou známy případy, kdy 10 % z 30 % s problémem zemře na syndrom toxického šoku (ze 100 lidí tedy tři). Máme potenciálně tři infikované osoby, u dvou je syndrom toxického šoku, máme tedy 66 procent při neprokázaném imunitním deficitu, s nálezem stolice ve střevě a neprokázaném ložisku a třetí osoba byla potom bez zdravotních potíží. Považujete váš závěr za správný?

Matlach: To je zavádějící, když pan Kolouch (lékař, který byl za pojišťovnu v Egyptě, jeho výpověď se četla, pozn. red.) řekl, že tam bylo více lidem špatně. Ten třetí jedinec se uzdraví, to je sázka do loterie. On počká na správný lymfocyt a má štěstí. Nic nesvědčí proti tomu, aby to tak nešlo uzavřít. Jak to čtete, tak to vyzní jinak, protože nemáme všechny, kterým je špatně.

Legerský: Doktor Kolouch o žádných problémech nehovořil. V hotelu Thebes je zmínka o jednom případu.

Legerský: Jaké vitální změny jsou na kůži u násilné smrti, která nastane v intervalu do několika minut?

Matlach: Přinejmenším by tam mělo dojít ke zbarvení spodiny, zbarvení do červenohněda, u termických změn. Třeba u opaření a úmrtí do pěti minut by mělo dojít k protažení těch jader, došlo by k překrvení cév, začervenání oblasti.

Legerský: U průchodu elektrickým proudem kůží je odpor tak vysoký, že dochází k průtahu jader, co na to má vliv?

Matlach: Teplota, čím vyšší teplota, tím více jader se protáhne.

Legerský: K té skrvně na krku píšete, že mohlo dojít teplem i chladem. Na jiné straně, že to jednoznačně nebylo hypertermické (teplem, pozn. red.). Co je tedy charakteristické pro působení chladu na kůži?

Matlach: V obou pólech mimo fyziologické rozmezí reaguje kůže stejných způsobem - červenání, puchýře, nekróza. Nejsme schopní vyloučit jedno ani druhé, když ale vztáhneme ostatní skutečnosti, jak výrazně je změna označená, budeme špatně dokládat změnu hypertermickou, zatímco vysvětlit to hypotermií lze velmi sladno.