ONLINE Soud s Petrem Kramným 16. den: 10hodinová bitva znalců

Matlach vysvětluje, proč si myslí, že stopa na Moničině kůži vznikla chladem po smrti. "Standardně se ta těla chladí. Máte tam působení provazů a pak bylo naloženo na rošty, jaké na pitevnách bývají, tak proto mám toto vysvětlení," řekl.

Legerský: Někdy říkáte chlad, někdy mráz.

Matlach: To jde o to, jak to nastavíte.

Šéf patologů Dvořáček říká, že v boxu jsou 4 stupně, v žádném případě ne mráz.

Legerský: Píšete, že je spíše výjimkou, když při úrazu elektrickým proudem k metalizaci nedojde. Z čeho to dovozujete?

Matlach: Jsou případy, to jsou specifické vyjmenované okolnosti, když je vlhký hadr nebo deka, když je proud zaveden do vody, prostě když je velká plocha, nebo když ten vodič je odizolován.

Legerský: Já se ale ptal, kde je v té literatuře něco, z čeho to dovozujete?

Matlach: Je to tam slovy "ve specifických případech".

Legerský: Ještě jste zmínil fixaci při dehydrataci. Řekl jste, že těla byla omývána, jaký vliv má fixace na dehydrataci těl?

Matlach: Obecně tahle fixace zachovává těla ve stavu, v jakém jsou, při dehydrataci, kdy jsou ty buňky vysušené, dojde při namočení k rehydrataci (znovu zvlhčení), zcela běžně průnikem vody přes membránu. To pak stírá obraz dehydartace.

Státní zástupce s dotazováním skončil, ptát se bude obhájkyně Jana Rejžková.

Rejžková: Pane znalče, ohledně histaminu a serotoninu v morfě na krku, byla zjištěna jeho přítomnost?

Matlach: Nebyla, ale nebyla ani zjišťována.

Rejžková: Hovoří se o tom protokolu a posudku dr. Smatanové a dr. Dokoupila o náhlé srdeční smrti?

Matlach: Já se domnívám, že to tam je, ale nerad bych se přeřekl, podívám se na to. My jsme to i citovali na str 23, takže tam ten termín je.

Rejžková: Je cévní systém vodičem proudu?

Matlach: Ano, je to dobrý vodič.

Rejžková: Zanechá proud nějaké stopy na cévním systému, případně jaké?

Matlach: Musíme rozlišit stejnosměrný a střídavý proud. První, když probíhá dlouho, tak způsobí hemolýzu, rozpad. Druhý proud běží cestou nejmenšího odporu, změní to směr třeba, pak jsou křeče či potrhání drobných cévek. My tam tyto známky nenašli, z pitevního protokolu to nevyplývá, nemůžeme to doložit, že by tam změny byly.

Rejžková: K tomu syndromu toxického šoku – jsou příznakem jaké koliv kardiovaskulární potíže?

Matlach: Má za následek zvýšenou propustnost cév pro tekutiny, dochází ke kolísání krevního talku, což vede ke kolísání činnosti srdce. Toto vše tam můžeme dohledat, to vede ke změnám ve výkonu ostatních orgánů.

Rejžková: Lze tedy odlišně vnímat teplo a chlad?

Matlach: Ano, to je kapitola, kterou můžeme dlouze diskutovat, ale lze.

Rejžková: Může pokles krevního tlaku způsobit popsané otoky orgánů?

Matlach: Ano, může.

Rejžková: Shledal jste ve výpovědi Petra Kramného ohledně popisu zdravotních potíží něco, co by vybočovalo z vašich závěrů?

Matlach: Výpověď, jak je přednesená, není v žádném rozporu s tím, co jsem tu prezentoval.

Rejžková: Vrátím se k fotografiím z posudku. Smatanová s Dokoupilem uvádějí, že srdce Klárky je bez zánětlivé celulitizace. Máte nějaké vysvětlení, proč ten zánět nespatřili?

Matlach: Nemám, nebudu spekulovat.

Rejžková: Jsou tyto známky viditelné snadno, nebo jste potřeboval čas na to, si jich všimnout?

Matlach: Tyto známky vás praští do oka. Diskutovali jsme to s kolegou. To není typický preparát srdečního svalu.

Rejžková: Byly vám předány histologické preparáty Moniky a Klárky. Budu vám je číst: plíce pravá a levá, srdce, játra, barvení na železo, játra, žlučová barviva, ledvina, mozek, slezina atd. Zkoumali jste je všechny?

Matlach: Ano.

Rejžková: Totéž u matky.

Matlach: Ano, viděli jsme všechno.

Rejžková: Těla obou zemřelých byla přepravována do ČR letecky, je u té stopy na krku matky, o které říkáte, že vznikla v důsledku podchlazení, možné, že by vznikla v letadle, kde je známo, že v letové výšce je nízká teplota?

Matlach: To mě doteď nenapadlo, je pravda, že ta těla nejsou nějak izolována, jsou normálně v nákladovém prostoru, tam je dostatečný chlad.

Šéf patologů, který v soudní síni sedí vedle redaktorů Blesk.cz, opět nemůže uvěřit tomu, co slyší.

Na převoz jsou přitom podle informací Blesk.cz vyhrazeny speciální rakve. Tělo převezené bez nich by bylo pro pitvu nepoužitelné.

Legerský Matlachova slova napadá s tím, že provaz, který by měl podle experta obhajoby způsobit na podchlazeném těle takovou změnu,  by pak tyto změny udělal asi i všude jinde. "Problém je v tom, že máme jen tenhle jeden vzorek, dá se předpokládat, že to bylo i jinde. Můj závěr je, že ta změna je otlak," trvá na svém Matlach.

Soudkyně utrousila poznámku, že se zřejmě dívali každý na jiné video z pitvy.

Petr Kramný nemá žádné dotazy, soudkyně proto volá znalce Igora Fargaše, na kterého Matlach odkazoval zejména v otázce posmrtných skvrn.

Soudkyně: Pane znalče, zeptám se, zda chcete něco doplnit.

Fargaš: Já s tím souhlasím. Dávám v uvozovkách ruce pryč od toho, co se týká toho toxického šoku a těch superantigenů, a to z toho důvodu, že každý z nás nemůže znát vše do detailů. Tuto otázku jsem nechával dr. Matlachovi, souhlasím s jeho konstatováním, ale nejsem schopen se k této záležitosti nějak podrobně vyjadřovat.

Soudkyně se tedy ptá na posmrtné skvrny, kterými se Fargaš zabýval.

Fargaš: Vznikají od 30 minut do 2 hodin, nejprve se vytvářejí jako by ostrůvky na nejnižších místech těla. Od 45 minut až 5 hodin pak splývají, přičemž se dále posuzuje to, zda jsou vytlačitelné prstem, to jde do 17.5 hodiny (to je statistický průměr). Další záležitost je přemístitelnost při změně polohy těla. Částečně přemístitelné jsou od 2,5 hodiny do 20. hodiny. Úplně do 5,5 hodiny od jejich vzniku.

Fargaš pokračuje v pojednání o posmrtných skvrnách. "Dával jsem to dohromady s fotografiemi z egyptské strany. Zaujaly mě zejména detaily obličeje. U Moniky Kramné: Podle pitvy provedené v ÚSL Ostrava jsou posmrtné skvrny lokalizovány na zadních částech trupu a končetin. Do polohy na záda byla tedy zemřelá uložená nejpozději 5,5 hodiny po smrti. Když se skvrny oproti fotografii na lůžku v hotelovém pokoji úplně přesunuly na plochu těla. Poškozená měla ležet v době smrti na pravém boku. Při pitvě jsou výhradně na zadní straně těla. Byla tedy na záda položena nejméně 5,5 hodiny po smrti. Na fotkách je časový záznam 30. 7. 11:24 hodin. Nevím, jestli je to skutečný čas, jestli byl upravován, nebo ne. Na této fotografii v obličeji Moniky Kramné jsou vidět posmrtné skvrny. Zemřelá přitom leží na zádech. Vzhledem k tomu, že se skvrny do doby pitvy úplně přemístily, tak by smrt měla nastat do 5,5 hodiny, tak by k smrti mělo dojít v pět hodin ráno," řekl.

Dále se zabývá skvrnami u Klárky. "Posmrtné skvrny jsou lokalizované na spodní straně těla a v místě obličeje. Měla být resuscitovaná z boku na záda. Na fotkách z hotelu jsou skvrny na zadních plochách dolních končetin a levé paži. Nejsou vidět na levé boční ploše trupu, na které měla poškozená ležet. Mohla před smrtí skutečně ležet, ale vzhledem k přemístění skvrn musela smrt nastat vzhledem k otočení na záda ve tři hodiny a vzhledem k soudně lékařské teorii by ta smrt měla nastat mezi 22. a jednou hodinou ranní," řekl Fargaš.

"Dále hodnotí fotografie Moniky Kramné s jejím obličejem a celé její tělo. Dolní končetina odložená od těla svědčí o možné poloze na pravém boku a posmrtné skvrny vpravo a hrotem nosu doleva. U Kláry Kramné je takový obraz vytvořen velmi minimálně – v rýze mezi nosem a horním rtem může být obraz ovlivněn osvětlením od okna," dodal znalec.

Fargaš si stěžuje, že měli na posudky málo času a nedostali všechno.

Soudkyně: Můžete vysvětlit okolnosti a dobu vzniku skvrn, které byly nalezeny u Kláry Kramné v obličejové části a dále na přední straně končetin? O čem to svědčí?

Fargaš: Pokud by byly nalezeny posmrtné skvrny na přední části obličeje, tak to svědčí o tom, že ležela na břiše a na to břicho se dostala nejpozději za 5–5,5 hodiny po úmrtí.

Soudkyně: K tomu, aby se vytvořily, je předpoklad, že tělo se musí v té poloze nacházet po dobu nejméně jakou?

Fargaš: Tento časový termín vám nejsem stoprocentně schopen říct, to mi vypadlo, rozhodně to nejsou minuty, budme se bavit o desítkách minut.

Soudkyně vyhlásila krátkou přestávku.

Legerský: Jaké vlivy se uplatní při rozvoji posmrtných skvrn?

Fargaš: Teplota, prostředí, hydratace organismu, ale to je tak specifické, že najdeme rozdíly u jedinců, ale v podstatě platí, co jsem uváděl o těch časech.

Legerský: Teplota to urychluje nebo zpomaluje?

Fargaš: Je to rychlejší, protože tkáně nejsou ztuhlé chladem, takže krev může snadněji proudit do nižších poloh.

Legerský: Je někde v literatuře pojednáno, zda ta dolní mez, ty 2,5 hodiny platí za nějakých teplotních podmínek, totéž u té horní hranice 20 hodin.

Fargaš: To už si nejsem schopen uvědomit.

Soudkyně: Ale, pane značlce, vždyť jste se tomu věnoval do hloubky, máte to mít nastudované.

Legerský: Jaký vliv má pootočení těla na pár minut, až do 4 hodin od smrti, s tím, že pak se tělo přetočí do původní polohy?

Fargaš: Pokud to tělo přetočím jenom na několik minut a vrátím ho do původní polohy, tak skvrny nemají čas se přemístit, zůstanou v té původní poloze. Když ho přemístím ze zad na břicho do čtyř hodin po úmrtí a ponechám ho v té druhé poloze, tak ty posmrtné skrvny se přesunou do nové polohy, částečně ale můžou zůstat a částečně se přemístit.

Legerský znovu opakuje svou otázku.

Fargaš: Po několika minutách nikoliv, to by se tam nestačily vůbec přemístit. U desítek minut, to už je dostatečný čas, aby se přemisťovaly do nové polohy, pokud to budou 4 hodiny, tak je to absolutně dostatečný čas, aby se přesunuly. Když po čtyřech hodinách otočíte mrtvolu zpátky, je možnost, že se skvrny vrátí nebo zůstanou částečně tam i tam.

Státní zástupce upozorňuje na to, že znalec říká, že jsou úplně přemístitelné 2,5 až 5,5 hodiny po smrti, a v posudku uvádí 5,5-6 hodin. Znalec Marek Dokoupil kroutí hlavou.

Fargaš: Já jsem v úvodu uvedl, že v různé literatuře jsou tyto časy uvedeny s drobnými odchylkami. Pokud je někde uvedeno 5,5 hodiny a já uvádím 6, tak je to jedno a totéž."

Soudkyně: Pokud jednou uvádíte, že po 20 hodinách jsou částečně přemístitelné, a podruhé, že se po 12 hodinách nepřesouvají vůbec, tak podle mě si to protiřečí.

Fargaš: Ano, skutečně to takto může vyznít, mělo to být popsáno podrobněji. Navazuje to ale na ty předchozí řádky, kde je uvedeno, že blíže ke 20. hodině se přemisťují zcela výjimečně.

Soudkyně: Po 12. hodině je blíže ke 20. hodině?

Fargaš: Ano.

Gilová: Takže to máte špatně?

Fargaš: Ano.

Fargaš si stěžuje, že neví o něčem ze spisu. "Že nemáte ponětí o něčem, co je ve spise založeno, tak za to já nemůžu. Kdybyste řekl, že ho chcete na víc dní, byl by vám ten spis zpřístupněn," reaguje Gilová.

V soudní síni se řeší smrti s ohledem na posmrtné skvrny. U Moniky byly posmrtné skvrny na přední straně podle Legerského i na fotografiích z druhého dne. Na břiše tedy musela ležet dlouho. "Tato doba, aby skutečně zůstaly zafixovány, musí být bezpečně 20 hodin. Tolik hodin musela ležet na břiše," uvedl Fargaš. To ale zřejmě není dobrá zpráva pro obhajobu.

Legerský: Ještě bych se zeptal na posmrtnou ztuhlost, jaké faktory ji ovlivňují?

Fargaš: Nejsou dosud objasněné příčiny posmrtné ztuhlosti, faktory, které ji ovlivňují, jsou zase teplota prostředí, rychleji nastává a odeznívá při horečnatých onemocněních, zejména u infekčních chorob, silná ztuhlost je citována u cholery. Pokud má osoba silnější svalstvo, nastupuje ztuhlost dříve a trvá déle než u osob podvyživených. Při nízké teplotě prostředí nastavá ztuhlost pomaleji, ale déle trvá. Takže teplota, horečnaté onemocnění a mohutnost těla jsou ty faktory.

Legerský: Jak ji ovlivní teplota prostředí mezi 25-30°C?

Fargaš: To je normální teplota prostředí. Je nepatrně zvýšená, nemělo by to nástup posmrtné ztuhlosti ovlivnit více než v desítkách minut,  spíše je to bez ovlivnění.

Fargaš: "U Kláry Kramné tělo nebylo zavalité, bylo normální, štíhlejší. Uvádí se, že ztuhlost může nastat už od půl hodiny do sedmi hodin, průměr je 3 hodiny. Začíná to od hlavy a postupuje směrem dolů."

Legerský: Pokud měla při smrti fixovány paže podél hrudníku, nebo má paže ohnuté v loktech... Nasvědčuje ta poloha rukou něčemu, je to typická poloha?

Fargaš: Je to poloha typická pro spánek malých dětí, když spí na zádech, běžně je to při poloze na břiše, je ale možné, že jí končetiny byly tak dány po smrti.

Legerský: U dětí jakého věku?

Fargaš: Bývá to u batolat a kojenců, ale je to až do deseti let věku, Kláru Kramnou tam můžeme zahrnout.

Ptá se obhájkyně Rejžková: Vrátím se k protokolu Moniky Kramné. Srdce v podélném řezu bylo bez známek hypertrofie, celulizace, vlákna chaoticky fragmentovaná, silně překrvené,...

Fargaš: Je to nález nespecifický, nicméně je to nález, který může být při smrti elektrickým proudem.

Rejžková: Vylučuje zasažení těla zemřelých a s tím související zástavu srdce?

Fargaš: Nemyslím, že kdyby to bylo po smrti, nemohly by se rozvinout tyto známky.

Rejžková: Specifikuji otázku - za živa?

Soudkyně: Pan znalec už odpověděl. Jestli to mohlo svědčit o zásahu, tak to asi nemohl vyloučit.

Fargaš: Ano, mluvil jsem o tom, že za života. Nemám poznatek o tom, že by se mirkoskopicky zkoumal účinek elektrického proudu po smrti.

Poprvé se dnes ptá Petr Kramný: Pane doktore, čas úmrtí určený lékařem na místě je přesnější než čas určený při repitvě?

Soudkyně: Čas nebyl při repitvě určen vůbec, to je irelevantní otázka.

Kramný proto otázku upravuje: Čas určený na místě byl přesnější než čas doplněný po položených otázkách asi 15 měsíců po smrti Moniky a Klárky panem státním zástupcem?

Fargaš: Kolegové odkázali na egyptské lékaře, nemohli stanovovat čas smrti u částečně hnijících těl.

Fargaš: Čím dříve se udělá prohlídka, tím lépe se dá určit čas úmrtí. Pokud egyptský lékař pracoval svědomitě a určil čas úmrtí, tak on má vždycky větší šanci určit čas přesně.

Legerský: Z protokolu podle mého názoru nevyplývá, že poškozené byly ohledávány lékařem, který by stanovil dobu smrti.

Rejžková: V části listin poslané egyptskou stranou se domnívám taková listina o ohledání je a bylo to tu čtené paní předsedkyní.

Nyní mají prostor k vyjádření znalci obžaloby. Před soud předstupuje dr. Margarita Smatanová. "Nálezy stejně jako závěry v nově předloženém posudku nepřinesly žádná nová zjištění, a tudíž nemají vliv na naše závěry o úmrtí Moniky a Kláry Kramných v souvislosti se zasažením elektrickým proudem. Na našich závěrech setrváváme v celém rozsahu. Nově předložený posudek je podle našeho názoru zmatečný a zavádějící, protože v různých otázkách je na stejnou problematiku odpovězeno protichůdně, řekla Smatanová.

Jako příklad toho, jak si v posudku znalci protiřečí, uvádí onu dlouho probíranou skvrnu na krku Moniky. "Cituji: Popsané ložisko mohlo vzniknout delší dobu před smrtí a mohlo jít o popáleninu kulmou, případně mohlo vznikmnout až po smrti. Na jiné straně je: ložisko vzniklo krátce před smrtí nebo po smrti. Dále je řečeno: lze spolehlivě říci, že k těmto změnám došlo po smrti. Budeme-li se zabývat otázkou dále – jde o změnu, která vznikla až po smrti jmenované," vyjmenovala Smatanová rozpory.

Rozpory jsou podle Smatanové i v otázce mechanismu vzniku, jednou se uvádí kulma, dále změny způsobené podchlazením, smýknutím o drsnou podložku. "Jednou vykazuje známky hojení a vznikla tedy dlouho před smrtí, podruhé má podle znalců rezavou barvu, což je známka posmrtného vzniku," pokračuje Smatanová.

"Současně musíme říci, že nově předložený posudek zasahuje dalece do problematiky klinických odvětví, čímž přesahuje kompetence soudního lékařství bez toho, že by byli přizváni konzultanti," uvedla Smatanová.

"Abychom se mohli vyjádřit k závěrům, které přesahují naše znalosti a zkušenosti, museli jsme požádat o konzultaci zúčastněných oborů. Na podkladě nových zjištění musíme konstatovat, že nově předložený posudek je navíc věcně nesprávný, když to shrneme, vychází z mylných závěrů, vychází z nesprávně vyhodnocených mikroskopických vzorků Moniky a Klárky," vrací Smatanová úder.

Podle Smatanové vychází Matlachův posudek z mylné interpetace o přenosu mezi matkou a dcerou v rámci reakce na infekční agens a mylně určených symptomů syndromu toxického šoku. "Mikroskopický nález dle konzultací svědčí pro náhlé selhání srdce, kdy změny svědčící pro enterokolitidu (zánět tenkého/tlustého střeva, pozn. red.) nebyly prokázány, nebyly prokázany ani žádné další nálezy, které by odpovídaly jinému onemocnění podobné povahy," tvrdí Smatanová po konzultacích s klinickými odborníky.

"Celulizace (nahromadění buněk v určité oblasti, pozn. red.) je podle odborníků fyziologická a odpovídající věku zemřelých, vůbec nevypovídá o tom, že by v srdečním svalu probíhal zánět. Stejný nález se týká i plic, i tam odpovídá akutnímu selhání srdce, nikoliv jakémusi průběhu infekčního onemocnění," pokračuje Smatanová v cupování posudku.

Nyní rozebírá zánětlivou aktivaci sleziny, na které stavěl znalec Matlach svůj posudek. "V našem případě nebyla zjištěna ani u jedné. Nebyla prokázána ani při histologickém vyšetření. Nález ve slezině je zcela fyziologický a odpovídá věku zemřelých," uvedla.

Smatanová shrnuje, jak dopadly konzultace s dalšími odborníky. "Žádný zánět ve střevech zjištěn nebyl, ani zánětlivá aktivace sleziny, a dokonce můžeme říci, že nálezy byly uzavřeny jako odpovídající akutnímu srdečnímu selhání," řekla.

Nyní se Smatanová vyjádří k syndromu toxického šoku (STŠ). "Pokud jde o STŠ a takzvanou stafylokokovou záležitost, toto jsme taktéž museli konzultovat s odborníky. Nesouhlasili jsme s nově předloženými závěry, je zde spekulativním způsobem vyložena možnost, že u dvou do té doby zdravých a mladých lidí došlo k syndromu toxického šoku poté, co měli utrpět tzv. otravu jídlem. Z konzultací vyplývá, že enterotoxikóza stafylokoková a syndrom toxického šoku jsou dvě odlišná onemocnění," překvapila Smatanová.

Každé z těchto onemocnění má jiné příznaky a jinak se léčí. "Stafylokoková enterotoxikoza - neboli otrava jídlem - znamená, že pozřu nakaženou potravu, kde je enterotoxin, pokud tam je v dostatečném množství, reaguji na to jednu až šest hodin po pozření diskomfortně v zažívacím traktu, tzn. zvracení a průjem, krom toho další příznaky nejsou přítomny. Tito lidé zhruba do 24 hodin i 2-3 dny mají tento diskomfort, pak se uzdraví bez speciálních léků. K úmrtím v tomto případě obvykle nedochází. Je to závažný stav, který ale může na životě ohrozit jen handicapované osoby, například kojence nebo přestárlé," popsala Smatanová první nemoc.

Dále se Smatanová vyjadřuje k syndromu toxického šoku. "To je život ohrožující stav, kdy dochází opravdu na podkladě reakce se superantigenem k reakci orgnaismu. Toto má své příznaky - hlavní a netypické - hlavní jsou horečka, těžká hypotenze a šokový stav, začervenání kůže, vyrážka. Vedlejší: porucha CNS, obtíže s ledvinami, obtíže charakteru zvracení a průjmů. Tyto vedlejší příznaky se s těmi hlavními mohou kombinovat, ale nejsou rozhodné. Tento závažný stav vede k takovému rozvratu organismu, že pokud není včas odhalen a léčen, může skončit i smrtí," uvedla.

Smatanová pokračuje: Z konzultací, které jsme provedli, vyplývá, že mechanismus těchto dvou onemocnění je zcela odlišný. Z patogenetického hlediska lze souběžné úmrtí na syndrom toxického šoku po otravě jídlem považovat za vyloučené. Takovouto možnost neudává ani literatura. Konzultanti se zabývali možností, zda by teoreticky mohla nastat situace, že po pozření špatné stravy mohlo nějakým způsobem dojít k rozvoji STŠ. Připustili jednu možnost, a to, že by se po pozření takovéto stravy rozvinul fokus - ložisko - který by produkoval enterotoxin, ve smyslu antigenu, aby mohlo dojít k reakcím komplexu STŠ.

Jenže, aby takovéto ložisko mohlo vzniknout, je třeba čas, což nekoresponduje s časovým údajem a návazných obtížích. Navíc chyběly další doprovodné přízanky, které považuje literaura za hlavní. Měly by horečku, byly hypotenzní a byly by celkově zchvácené. Ve střevech ani jedné nebyl prokázán žádný zánět," vysvětlila Smatanová.

"Musíme taky říct, že jsme konzultovali tyto případy i s Národní referenční laboratoří Praha. Za celou dobu, co se tímto zabývají (od 80. let), zaznamenali 200 případů STŠ. Nezaznamenali ani jeden případ rodinného toxického šoku, takový případ není popsán ani v literatuře. Když shrneme problematiku, můžeme říct, že enterostafylokok a STŠ jsou dvě odlišně probíhající klinické jednotky, které mají odlišné mechanismy, a není možné souběžné úmrtí dvou osob po otravě jídlem," tvrdí Smatanová.

Možnost toxického šoku vyvolaného jednou až dvěma molekulami superantigenu konzultovali s Mgr. Prokopovou. "I s odkazy na literaturu je uvedeno, že jde o spekulativní záležitost v tom smyslu, že z uvedených dávek nelze vyvodit závěr, že pro rozvoj STŠ stačí stopové množství antigenu. K vyvolání takové formy s fatálním průběhem a netypickým průběhem je nutné větší než podprahové množství (Matlach tvrdil, že se jedná o množství, které přístroje nezachytí, pozn. red.). Dělaly se také pokusy na zvířatech na orální podání a nebylo prokázáno, že by vznikl STŠ. Lze vyloučit tedy možnost úmrtí dvou osob na STŠ po požití enterotoxinů, uzavřela Smatanová.

Poslední věc, kterou Smatanová s Dokoupilem konzultovali s odborníky, je otázka genetiky, kterou Matlach vysvětloval, že Monika s Klárkou zemřely společně. "Dětská imunita je vždy způsobena kombinací genu otce i matky. Obě byly před smrtí zdravé, čímž lze vyloučit vzácný genetický defekt imunity. Z těchto zcela chybných závěrů byl sestaven spekulativní závěr o možné příčeně smrti Moniky a Kláry Kramné, který je naprosto v rozporu se závěry klinických specialistů a jejich citovanými články. Úvaha o téměř souběžném úmrtí z přirozených příčin je nereálná, zůstáváme v rovině násilné smrti dvou osob téměř souběžné," stojí za svým Smatanová.

Smatanová opakuje, že si stojí za tím, že stopy na těle Moniky byly způsobené elektrickým proudem. Porovnávali je se stopami na tělech jiných obětí, zasažených elektřinou. "Na lýtku Moniky Kramné nález nasvědčuje průrazům elektrickým proudem. Stopa je v pravidelných intervalech a vzdálenostech vykreslena hlubšími defekty velikosti špendlíkové hlavičky. Jde o etapovité léze, kdy proud běží po stopách nejmenšího odporu, třeba potu či jiného vlhčení kůže," uvedla.

Smatanová rozporuje také to, že na krku Moniky není patrná vitální reakce. "Ze vzorku tkáně vidíme, že ve škáře poškození je vyznačená vitální reakce, tedy odpověď na působící noxu v době, kdy poškozená žila," tvrdí. Při větším zvětšení snímku je patrná další známka toho, že poranění vzniklo za života: "Vitální reakce je zde vytvořena i v podobě rozšíření a překrvení drobných cév."

Smatanová dalé prozrazuje, že provedli speciální pokus. "Jde o barvení kongo červení. Literatura uvádí, že pokud se zobrazí zasažené ložisko, svědčí to pro nekrozu vytvořenou po zasažení elektrickým proudem. Je nutno doplnit, že byly dělány i kontrolní řezy z okolní tkáně, kde žádný defekt nebyl, a tam byla zkouška negativní," vysvětlila patoložka.

Další otázkou je problematika metalizace. "Pokud soudní lékař řeší problematiku úrazu elektrickým proudem, literatura vyžaduje zjištění přítomnosti kovu. Provedli jsme optickou emisní spektroskopii, avšak s negativním nálezem, ale to nevylučuje úraz elektrickým proudem. K metalizaci dochází pouze za určitých podmínek. Pokud by byl proud veden přes vlhký oděv, plošný příjem elektrického proudu či dotek druhé osoby, nedojde k metalizaci. U běžného napětí v krátkém časovém intervalu k metalizaci také nemusí dojít," vysvětluje.

"Pokud vše shrneme, můžeme říci, že konečné závěry v souvislosti s úrazem elektrickým proudem jsou dle našeho názoru reálné a možné. Můžeme shrnout, že došlo k náhlému úmrtí dvou do té doby zdravých osob, souběžně nebo téměř souběžně, kdy taková skutečnost hovoří pro smrt násilnou. Ta bývá způsobena různými noxami - může jít o plyny, které jsme vyloučili, a opíráme se o proudové známky. S úrazem elektrickým proudem koresponduje i fotografie z Egypta, na které je patrné začervenání rtů Klárky Kramné, které jsme u repitvy považovali za autolýzu," uvádí lékařka.

Petr Kramný při její výpovědi působí podrážděně.

Předstupuje znalec Marek Dokoupil. "Zcela se ztotožňuji s uvedenými závěry Dr. Smatanové. Ve znaleckém posudku chybí velká část popisu histologických preparátů, nelze tvořit posudek bez podpory části nálezové. Zcela souhlasím s vnitřními rozpory posudku a upozoňuji na absenci logických souvislostí," uvedl. "Hodnocení rozvoje posmrtných změn je nutno považovat za zmatečné," reaguje na vystoupení znalce Igora Fargaše.

Legerský se ptá na otok plic. Dokoupil opakuje, že to je znak náhlého úmrtí, se kterým se běžně setkávají.

Ptá se obhájkyně Rejžková: Byl odebrán histologický materiál z beder Moniky Kramné, z vámi označovaných možných výstupů elektrického proudu na bérci?

Dokoupil: Nebyl. V té době jsme odebrali vzorky z těch těl, které už měnila autolýza (byla v rozkladu), navíc byly fixovány, takže jsme odebrali materál pouze z těch nejjasnějšícch míst.

Rejžková namítá, že i stopa na bérci byla zjevná. "Nepovažovali jsme to za výstup elektrického proudu," odpovídá Dokoupil.

Rejžková podrážděně: Jak lze přezkoumat váš závěr, když chybí histologický materiál?

Dokoupil: Nelze.

Rejžková: Děkuji vám.

Rejžková: V závěru podání znalce Matlacha, který popisuje shluky černých teček atd. na srdci, se uvádí, že tyto změny svědčí o právě probíhajícím zánětu.

Dokoupil: Je to dilatovaný cévní prostor, se sítovitou vnitřní strukturou, který je běžný v srdcích zdravých lidí.

Rejžková opakuje totéž u další fotky.

Dokoupil: Takto nevypadá zánět plic. V celých plicích je v laloku makovitá strukrura laloku vyplněná polynukleáry. Toto je běžný fyziologický nález.

Rejžková se rozčiluje, že chce vědět, kdy a s kým se co konzultovalo. Soudkyně namítá, že to bylo řečeno, dr. Dokoupil jí to opakuje.

Rejžková chce vidět listiny, které dr. Smatanová předala soudkyni. Chce, aby s nimi byli obeznámeni i znalci. Takže soudkyně vyhlašuje technickou pauzu a zdůrazňuje, že jednání neskončí, dokud nebudou výpovědi znalců u konce, protože všichni přijeli z daleka.

Jednání v soudní síni pokračuje.

Rejžková: Kdo za patologii vyhotovoval tyto zprávy, je pod nimi podepsána MUDr. Dvořáčková, to je shoda jmen, nebo co? (Dvořáček je šéf ostravských patologů)

Smatanová: Ano, to je manželka pana přednosty, s ohledem na tuto skutečnost jsme konzultovali ještě s Olomoucí.

Rejžková: Vyjadřovali se ke všemu?

Smatanová: Olomouc dostala naprosto shodný materiál.

Prostor dostává znalec Radek Matlach: "Začal bych těmi fotografiemi. Fotografie úst Klárky Kramné nejsou shodné. Částečně oschlé sliznice rtu, začernání sliznice jazyka, úhel není shodný. Těžko se vyjadřovat, že jde o to samé. Takový nález vidím často u oběšených, kteří mají vyplazený jazyk. Daleko pravděpodobnější vysvětlení, než je vstup proudu, je oschnutí sliznic."

Opakuje, že stopa na krku má znaky vmáčknutí kůže provazem nebo roštem. "V kůži je dilatována (rozšířená, pozn. red.) céva, to má být vitální známka, je to na zádech, kam se nahrnula krev, což ano, tam se dilatují cévy při posmrtných skvrnách," uvedl.

Podle něj měly být odebrány vzorky i z dalších míst, která jsou označena jako proudové stopy. Matlach je viditelně rozčilený a téměř křičí. Legerský mu chtěl položit dotaz, ale on ho okřikl: "Prosím vás. Nechte mě teď." A pokračoval: "Fakultní nemocnice Ostrava, tam jedná se o zprávu, kterou nelze považovat za objektivní, rozsah preparátů je shodný se zprávou z FN Olomouc. Na tom je zajímavé, že například u pitvy 645, což je asi matka, chybí v obou zprávách shodou okolností myokard."

Rozčilený Matlach pokračuje: "Zpráva dr. Všetičky z Ostravy, tam se hovoří o imunitních deficitech, proč? Já o nich nehovořil, já hovořím o zděděné dispozici, jako je alergie třeba. Dále konzultace, dr. Petráš ze Státního znaleckého ústavu, pakliže jsme nezaznamenali příklad rodinného výskytu, neznamená to, že to není možné, tam dochází k dezinterpretaci. Co se týče toho, že pletu patofyziologii a šok atd., já říkám, že tam byla enterotoxikóza, pak je lucidní interval a pak zvrat zdravotního stavu."

Kramnému Matlachovo vystoupení znovu dodalo na sebevědomí a na všechny se usmívá.

"Z toho, co tu bylo předloženo, nic nepopírá to, co tu říkám, jde jen o dvě různé interpretace, řekl bych i dezinterpretace. Jestli nejsou vyšetřeny všechny preparáty, není se o čem bavit," řekl.

Slovo si bere znalec Igor Fargaš. "Nebudu tvrdit, že v těch tělech probíhal zánět, tvrdím pouze to, že jsme našli zánětlivé elementy, tzv. polynukleáry, je to typ bílých krvinek, který se soustřeďuje do míst, kde je nějaké poškození. To mohl být počínající zánět, proto je jich tam tak málo. Co bylo v dalších úsecích střeva a plic, nevím, protože preparáty nebyly k dispozici," řekl.

"Účelem posudku vypracovaného v tom krátkém čase nebylo shodit znalecké posudky ostravských lékařů. Nemůžeme vyloučit působení elektrického proudu, jsou zde známky pro i proti - například ty známky života s otokem plic a mozku," přiznal Fargaš.

Ke svědeckému pultíku se znovu vrací Radek Matlach. "Ještě jsem zapomněl dodat: k uváděným rozporům - některé věci jsou uváděny v obecné rovině a některé v konkrétní. Mohou tam vznikat zdánlivé rozpory, ale vše jsme se snažili vysvětlit," řekl.

Státní zástupce nemá otázky, ptá se obhájkyně Rejžková: K těm fotografiím - jsou zde histologické preparáty srdce. Dr. Smatanová řekla, že to, co popisujete vy jako zánětlivý proces, je prostý fyziologický nález odpovídající věku, lze s tím souhlasit?

Matlach: Nemohu s tím souhlasit. Pitev i malých dětí jsem provedl poměrně mnoho, toto není fyziologický obraz - je to prostě zkušenost.

Rejžková: Jaký je tedy ten fyziologický obraz dítěte 8 let věku?

Matlach: Ta svalovina je charakteristická, že se jedná o buňky, mezi kterými jsou úzké prostory, kde jsou cévní svazky, které u tak malého dítěte nejsou obklopeny vazivem, takové tečky tam prostě nejsou.

To, co znalec popsal, nyní ukazuje na fotkách.

Soudkyně se ptá, jestli budou znalci obžaloby na Matlachovo a Fargašovo vystoupení dál reagovat. "Setrváváme na svých závěrech," řekli. Soudkyně proto přistupuje k vyúčtování znalečného.

Ke sporům dochází i při vyúčtování odměn za posudky. Matlach tvrdí, že se na obhajobu posudku připravoval pět hodin. "To je dost hodně," reaguje soudkyně. Fargaš naproti tomu uvádí dvě hodiny.  Oba si účtují 350 korun za hodinu. Celkem za posudek, přípravu a cestu pak soudkyně Matlachovi přiznává 4900,-.

"Všem velmi děkuji za výdrž, říká konečně soudkyně a uvádí, že Rejžková přidala ještě dodatek k posudku z oboru elektřina od znalce Kalivody. Rejžková poznamenala, že prof. Sokanský mohl dopracovat dodatek, tak její znalec může snad tedy také. Číst se bude zítra.

Vážení čtenáři, i my vám stejně jako paní soudkyně mnohokrát děkujeme za výdrž a  pozornost, kterou jste našemu desetihodinovému online maratonu věnovali. Zítra budeme s přenosem pokračovat od 8:30 hodin.