14°C
„To neprojde“. Senátoři jsou skeptičtí k uzákonění obecného referenda
Senátoři z ústavní komise jsou většinově skeptičtí k uzákonění pravidel obecného referenda. Žádný ze tří poslaneckých návrhů by pravděpodobně nezbytný souhlas horní komory nezískal. Podle dosavadních vyjednávání poslanců by šanci ve Sněmovně mohla mít verze, podle níž by o vypsání referenda muselo žádat až půl milionu občanů, přičemž platnost by vyžadovala účast třetiny voličů. Vyplynulo to z úterní schůzky členů ústavních komisí Senátu a Sněmovny.
Zákonodárci obou komor se neshodovali ani v otázce potřebnosti referenda, ani v okruhu témat, o kterých by plebiscitu mělo být rozhodováno. Podle předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřiny Valachové (ČSSD) ke shodě v dolní komoře nedojde před letními prázdninami.
Nutný počet hlasů pro konání? Nejvýš půl milionu
Kluby podporující referendum, které mají ve Sněmovně většinu, se podle Valachové shodují prozatím na tom, že pro vyhlášení referenda by měl být potřebný souhlas maximálně 500 000 občanů. Podmínkou pro platnost výsledku referenda by měla být účast nejméně 30 až 35 procent voličů, uvedla Valachová ve shodě s poslanci Helenou Válkovou (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD).
Lidé by podle nich v referendu neměli hlasovat o státním rozpočtu nebo odvolávání politiků. Předmětem sporů je například hlasování o mezinárodních smlouvách včetně případného vystoupení z EU. Podle Okamury i Válkové by takovéto rozhodnutí mohl potvrzovat parlament jako v Británii.
„Zadělávání si na občanskou válku“
Podle Marka Bendy (ODS) je to alibismus. „Přezkoumávání výsledku referenda parlamentem je zadělávání si na občanskou válku,“ uvedl Benda s poukazem na to, že odmítnutím verdiktu by se parlament postavil proti vůli lidu.
Kritici referenda včetně poslance TOP 09 Dominika Feriho poukazovali na to, že lidé v něm mnohdy rozhodují pod vlivem různých kampaní nebo podle svých postojů k vládě. Na to, že názory lidí se mění podle tlaku demagogů a manipulátorů, poukázal senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). „Nakonec lidi hlasují o něčem jiném, než na co jsou tázáni,“ řekla předsedkyně senátní komise Eliška Wagnerová (za SZ).
Válková věří, že nějaký návrh projde
Referendum, pokud by bylo zavedeno, by se podle senátorů mělo používat spíše výjimečně - podle Wagnerové například pro potvrzení změn ústavy. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka z klubu STAN by ale souhlas musel být podmíněn účastí nadpoloviční většiny na hlasování. Senátor ČSSD Jiří Dienstbier hlasování o změnách ústavy nebo o odchodu z EU odmítnul.
Válková přes skeptický postoj senátorů věří, že nějaký zákon o referendu přes skeptický postoj senátorů v nynějším funkčním období Sněmovny přijat bude. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by se situace v horní komoře mohla změnit po podzimních senátních volbách.
Související
Nechápu proč by občané neměli rozhodovat o vyhazovu politiků.