Proč musíme platit 135 Kč za ČT? Její šéf si poplatky chválí: Dobrá cena

Nesílí však jen volání po rušení koncesionářských poplatků, množí se i útoky na samotnou Českou televizi. A to i ze strany hlavy státu. Miloš Zeman se do ČT opřel ve své inauguraci, kdy zapochyboval o její vyváženosti. Nedlouho předtím pro změnu poslancům navrhl, aby nadvakrát neschválili výroční zprávu k hospodaření ČT, v jejímž čele by si přál personální změny.

Poslední taková zpráva z roku 2016 ukazuje, že tehdy ČT vybrala na koncesionářských poplatcích 5,69 miliardy.

Taková částka je trnem v oku i majiteli soukromé TV Barrandov Jaromíru Soukupovi, který s gustem šije do údajně neprůhledného hospodaření ČT a o poplatcích říká, že „Česká televize žije z našich daní, jen je neposíláme na ministerstvo financí, ale jdou rovnou na Kavčí hory.“ Soukup při tom podotýká, že nikdo neposílá 135 korun měsíčně komerčním televizím - Nově, Primě nebo právě na jeho Barrandov.

Ředitel ČT: Poplatky jsou nejspravedlivější

Naopak šéf ČT Petr Dvořák považuje poplatky pro veřejnoprávní televizi za zásadní pro to, co Česká televize nabízí. „Financování veřejnoprávního média – ať už televize, nebo rozhlasu – prostřednictvím koncesionářských poplatků je to, co je nejspravedlivější vůči tomu, komu se televize zodpovídá. A to vůči veřejnosti,“ řekl Blesk Zprávám.

Již od 1.1. 2018 přitom poplatek za ČT zůstává neměnný. A podle Dvořáka nijak dramaticky vysoký. „Myslím si, že koncesionářský poplatek je dobrá cesta. 135 korun měsíčně na domácnost znamená 4,40 Kč denně. A když vezmu, že průměrná česká rodina má čtyři členy, tak každý z těch členů zaplatí denně korunu za to, že se může dívat na šest kanálů ČT. Myslím si, že ta cena je docela dobrá,“ říká ředitel.

Zemanovy výzvy ke zrušení poplatků

Už během prvního funkčního období Zeman při svých spanilých jízdách po krajích volal po tom, aby byly koncesionářské poplatky zrušeny. Přidávají se k němu nyní i zastánci referend SPD pod vedením Tomia Okamury.

Vytrvalými útoky na ČT včetně návrhů na rušení poplatků si však Zeman vysloužil kritiku za útoky na veřejnoprávní médium, která přerostla v tisícové demonstrace v Praze a dalších městech „Zemane - ČT nedáme“, při nichž došlo i k pochodu z Václavského náměstí před Hrad, kde prezident zrovna slavil svou druhou inauguraci se svými věrnými.

„Zemane, ČT nedáme. Na Hradě straší.“ Protest z Václaváku vyvrcholil na Hradčanech

„Velmi slabá účast, zbytečné projevy nenávisti. Jednoznačná podpora TOP 09 a tím potvrzení slov pana prezidenta v inauguračním projevu,“ okomentoval protesty pro Blesk Zprávy hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman v projevu přitom mluvil o údajné „příchylnosti“ ČT k TOP 09. Tu Dvořák odmítá. „ČT není příchylná vůbec k žádné straně,“ říká generální ředitel.

Proč Zeman míní, že by měly být podle koncesionářské poplatky zrušeny? „Návrh by znamenal stejnou startovací čáru pro všechny televize,“ uvádí Ovčáček. Takový argument však odmítá Dvořák. „Koncesionářské poplatky umožňují, aby vznikaly televizní pořady, které by v normálním standardním komerčním prostředí nikdy nevznikly,“ upozorňuje.

Zeman bez obalu: Blbec z Českých lvů a chudáčci za Kalouskovu ČT v ulicích

Ovčáček: Ať je referendum

Ovčáček se pozastavuje nad možností referenda - zda by sami lidé měli rozhodovat o zrušení poplatků. „Taková otázka v referendu by byla zcele legitimní,“ zní z Hradu.

Objevují se však i hlasy, že pořádat v Česku referendum o koncesionářských poplatcích není úplně rozumné. „U koncesionářských poplatků bych referendum v tuto chvíli určitě nekonal, protože bych se obával toho, že voliči jsou tak krátkozrací, že si klidně podříznou větev pod médii, která by jim díky poplatkům měla být schopna přinášet objektivní, nezávislé informace,“ varoval politolog Josef Mlejnek v reakci pro Blesk Zprávy. 

Pořádat referendum o věcech, které mají negativní ekonomický dopad na lidi a jsou poměrně komplikované, považuje za problematické. „Hrozí, že voliči budou vždy hlasovat pro variantu, která jim uleví z kapsy a zároveň to může ohrozit hospodaření státu,“ varuje.

Televizní válka: „Nenormální,“ brání ČT její šéf před útoky Zemana a Soukupa

Pokud by se referendum přece jen odehrálo, vidí ředitel Dvořák roli televize následovně - trpělivě vysvětlovat, proč jsou koncesionářské poplatky třeba a na co všechno se používají. Podobně, jako tomu bylo ve Švýcarsku.

Švýcaři chtějí poplatky dál

Právě k švýcarskému vzoru se často obrací zastánci referend. Ti z řad příznivců Okamury či Zemana však by patrně neocenili nedávné rozhodnutí Švýcarů o zachování koncesionářských poplatků. Švýcaři se pro poplatky vyjádřili jednoznačně - 71,6 procenta bylo pro zachování poplatků. A to přesto, že za ně v přepočtu platí 9600 korun za rok.

Mezi evropskými zeměmi je tak Švýcarsko jednoznačně na špičce. Jak je na tom v porovnání s dalšími zeměmi Česko, to ukazuje tabulka z výroční zprávy o hospodaření ČT. O něco málo méně platí v ročním úhrnu za poplatky u sousedů na Slovensku či v Polsku, naopak na Západě včetně Zemanem oblíbené Skandinávie několikanásobně výše.

Jak je na tom Česko v koncesionářských poplatcích v porovnání s dalšími zeměmi Evropy? | Výroční zpráva o hospodaření ČT 2016

V přepočtu s kurzem 25,5 koruny za euro jsou přitom měsíční poplatky za televizi v jednotlivých zemích následující: Švýcarsko 893 Kč, Dánsko 703 Kč, Norsko 663 Kč, Rakousko 604 Kč, Švédsko 493 Kč, Německo 448 Kč, Británie 361 Kč, Irsko 340 Kč, Slovinsko 325 Kč, Francie 291 Kč, Chorvatsko 270 Kč, Itálie 213 Kč, Česko 135 Kč, Polsko 132 Kč, Slovensko 119 Kč, Bosna-Hercegovina 98 Kč, Makedonie 79 Kč, Řecko 77 Kč, Portugalsko 68 Kč, Rumunsko 36 Kč, Srbsko 32 Kč a Albánie 19 Kč.

Šéf ČT Dvořák: Poplatky v příštích letech zvedat nepotřebujeme

Zeman a Soukup nejsou jediní, kdo vám vytýká miliardy, které ročně vybere ČT na koncesionářských poplatcích. V roce 2008 jste vybrali 5,79 miliardy, v roce 2016 to bylo 5,69 miliardy. Poplatky chce zrušit i Tomio Okamura (SPD), který vyzval dokonce k zestátnění ČT. Co na takový návrh říkáte?

Jsem poměrně aktivní v rámci Evropské vysílatelské unie, což je sdružení veřejnoprávních televizí a rozhlasů. Jsem členem nejvyššího orgánu, který se jmenuje Exekutivní výbor. A mám  přímou zkušenost s tím, jakým způsobem funguje financování televizí v Evropě.

A z těch zkušeností je evidentní, že financování veřejnoprávního média – ať už televize, nebo rozhlasu – prostřednictvím koncesionářských poplatků je to, co je nejspravedlivější vůči tomu, komu se televize zodpovídá. A to vůči veřejnosti. Díky tomu, že veřejnost přímo přispívá na chod těch institucí, jsou to média  respektovaná, důvěryhodná a nezávislá. 

Je správné, že poplatky platí všichni vlastníci televizních přijímačů? A proč jsou tyto poplatky nutností a nikoli přežitkem? 

Koncesionářské poplatky umožňují, aby vznikaly televizní pořady, které by v normálním standardním komerčním prostředí nikdy nevznikly. To, že jsme schopni financovat takové oblasti vysílání, jako jsou dokumenty, dětská tvorba či pořady na podporu mládežnického sportu, to je možné pouze proto, že jsme veřejnoprávní. Díky podpoře koncesionářského poplatku. Žádná komerční televize by něco takového nedělala.

Koncesionářské poplatky jsou již 10 let stejné, od 1. 1. 2008 platíme 135 korun měsíčně. Jsou v dnešní době z vašeho pohledu odpovídající?

To, že koncesionářský poplatek se nezměnil od roku 2008, je na jednu stranu nepříjemné, na druhou stranu jsme pořád i s těmito prostředky schopni dělat a poskytovat veřejnou službu, která se od nás očekává.

Myslím si, že koncesionářský poplatek je dobrá cesta. 135 korun měsíčně na domácnost znamená 4,40 Kč denně. A když vezmu, že průměrná česká rodina má čtyři členy, tak každý z těch členů zaplatí denně korunu za to, že se může dívat na šest kanálů ČT. Myslím si, že ta cena je docela dobrá.

ČT platíme 135 korun měsíčně už 10 let. Má být zrušení poplatků na voličích?

Loni jste obhájil své křeslo generálního ředitele ČT. Při té příležitost jste zmiňoval, že není úplně nutné zvyšovat koncesionářské poplatky. Jak to s nimi do budoucna bude?

Jsem přesvědčen, že ČT v tom stavu, ve kterém je dnes, je schopna provozovat své vysílání v dnešním rozsahu i po celou dobu mého nového funkčního období, aniž bychom nutně museli žádat zvyšování koncesionářského poplatku. Samozřejmě pokud by došlo k nějaké zásadní ekonomické proměně, k ekonomické krizi, tak může dojít k tomu, že nám ty peníze nebudou stačit.

Druhá možnost, která by vedla k tomu, že bychom žádali o větší finanční zdroje, je, kdyby koncesionáři prostřednictvím svých volených zástupců řekli: Veřejná služba, kterou poskytujete, není dostatečná, chceme od vás ještě něco navíc, chceme, abyste spustili kanál, který bude např. vytěžovat Archiv ČT, abychom pro starší cílové skupiny mohli víc vysílat to, co tady v archivu máme. Na základě toho bychom potom potřebovali získat dodatečné zdroje. Ale pokud se situace významně nezmění, jsme schopni po příštích pět let fungovat tak, jak fungujeme dnes.      

Švýcaři nedávno zrušení koncesionářských poplatků jednoznačně odmítli – v referendu. Mělo by se o něčem takovém rozhodovat právě v referendu i u nás, nebo je nebezpečné, aby lidé hlasovali o něčem, co přímo zatěžuje jejich peněženky, byť třeba v porovnání právě se Švýcarskem, ale i řadou dalších zemí Evropy platíme výrazně méně? 

Švýcarsko je země, kde jsou občané schopni lépe využívat systém referenda proto, že na různá referenda jsou zvyklí. A jsou zároveň i zvyklí na to, že pokud referendum probíhá, tak si k němu získávají řadu informací, aby rozhodovali fundovaně. Referendum u nás, myslím si, takovou tradici zatím nemá.

I přesto si ale myslím, že pokud bychom byli nuceni čelit takovému útoku, jakému čelili naši Švýcarští kolegové, asi bychom dělali to samé, co dělali oni. Ukazovali bychom to, co ČT dělá, co přináší obyvatelům, a ukazovali bychom zcela transparentně, kolik za to platí. Věřím tomu, že ten výsledek by byl podobný, možná i lepší než v tom Švýcarsku.