„Nevrlý stařec“ Zeman to přehnal, říkají politici. Omlouvat se nebudu, trvá na svém prezident

„Krym je dnes ‚fait accompli‘ (hotová věc – pozn. red.). Co s tím máme dělat? Kdyby existoval dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, tak – a to je jen můj osobní názor – tak by se dalo uvažovat o nějaké kompenzaci za Krym, ať už finanční formě, nebo prostřednictvím ropy a zemního plynu,“ uvedl Miloš Zeman v úterý ve Štrasburku. 

Plivnutí do tváře mrtvým Ukrajincům

Způsobil tím pořádný poprask. A to i v Evropském parlamentu. „Je to plivnutí do tváře tisícům mrtvých Ukrajinců, kteří padli při obraně své země,“ zareagoval na Facebooku europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09). A poprvé prý veřejně prezidenta označil za „kolaboranta s cizí mocností“.

„Zeman je psychicky nemocný,“ udeřil premiér Ukrajiny. Ovčáček: Neandrtálci

Přidal se i jeho bruselský kolega a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Miloš Zeman tedy říká, že krást (území Krymu) vlastně nevadí a že nemá smysl zloděje (Rusko) trestat. Vždyť vlastně o co jde, sice máme mezinárodní právo, státní hranice, suverenitu států atd., ale vždyť to byla jen taková malá protiprávní anexe. Bylo by to samo o sobě dost tragické, ale je to ještě horší tehdy, když takováto slova říká prezident země, která byla v minulém století dvakrát násilně obsazena,“ uvedl v prohlášení k Zemanovu výroku.

Chce se Zeman zavděčit Rusku?

„Podobné návrhy nejsou úplně nové, byly proneseny už několikrát v minulosti. Jenom Miloš Zeman měl takovou drzost je říct na takovém fóru. Chce se zavděčit Rusku, osobně to vnímám jako velmi nešťastné,“ řekl Blesk.cz europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Prezidentovo vyjádření řešil dnes v Praze i Senát. A usnesl se, že Zeman legitimizoval agresi. „Já myslím, že ne, není to legitimizace agrese, ale přednášení ruského postoje. Tohle řešení je ale mezinárodně nepřijatelné. Je to, jako kdyby poté, co Hitler zabral Sudety, přišla Francie nebo další státy s tím, že dostaneme kompenzaci. Je to nepřijatelné a nedělá se to. Velmi často tu teď ale zaznívají různé fake news ohledně toho, že EU nebo její právníci snad také legitimizovali Krym. Ale to vůbec není pravda,“ dodal lidovecký europoslanec.

Zeman se přitom chystá v listopadu právě do Ruska. Podle Hospodářských novin s sebou plánuje vzít rekordní počet zástupců nejrůznějších firem – až 120. „S velkou pravděpodobností poletíme třemi letadly. Bude to početná podnikatelská mise,“ potvrdil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Vyžeňte toho kameramana, nebo ho zabiju

Zeman však pobouřil i dalším momentem, tentokrát však nikoli s mezinárodním přesahem. To když ve chvíli, kdy ve Štrasburku procházel kolem výstavy o jeho předchůdci Václavu Havlovi, na kameramana ČT spustil: „Vyžeňte toho kameramana, nebo ho zabiju.“

Dočkal se odsouzení ze strany některých politiků. Podle Pospíšila Zeman „opět bohužel předvedl, že je agent Kremlu a nevrlý stařec“, uvedl europoslanec na Twitteru. „Pokud prezident Zeman nyní požaduje odklizení kameramana, tak co bychom od něj asi slyšeli za pět let. Ne, tento risk si nemůžeme dovolit,“ ohradil se také na sociální síti místopředseda europarlamentu Pavel Telička, momentálně rozkmotřený s ANO, za které coby nestraník kandidoval. Ukrajincům se za Zemanova slova omluvil.

My sincere apology to all Ukrainians for the speech of Czech President at Council of Europe. Insane, to say the least. I am ashamed.

— Pavel Telička (@Telicka) 10. října 2017

„Má dno své hranice? V případě Zemana nemá,“ zareagoval další z europoslanců Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který přidal i kritiku samotného Zemanova projevu před Radou Evropy. „Zemanův projev před Radou Evropy opět dokazuje, že nehájí zájmy České republiky, ale zájmy Ruska. Ruské sankce fungují, to je známý a potvrzený fakt,“ odmítl Svoboda přesvědčení Zemana, ale třeba i Andreje Babiše (ANO) o nefunkčnosti ruských sankcí.

Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) je Zeman „velmi nebezpečným“ prezidentem, který vystupuje v rozporu se zahraniční politikou státu s ignoruje postoj EU k ruské anexi Krymu. „Myšlenka, že můžete jinému státu beztrestně sebrat území a ‚vyplatit se z toho‘, je šílená. Zejména pro země, jako jsme my. A to, že se pan prezident chová jako nevychovaný hulvát, těžko překvapí a situaci to jen dokresluje,“ přidal s narážkou na Zemanova slova určená pro štáb ČT.

„Doufám, že až pojede na pozvání prezidenta Putina za ním do Soči, nebude vyjednávat o tom, za kolik peněz, či lahví vodky, si bude moci Putinovo Rusko ‚vzít‘ naši zem a navrch třeba Slovensko. Možná by bylo lépe, kdyby nikam nejezdil,“ prohodil Niedermayer.

Senát řešil Zemana a jeho „nemravné“ doporučení

Vášnivá diskuze následovala ve čtvrtek i na půdě Senátu. „Anexe Krymu byla doopravdy tím nejbrutálnějším porušením principů mezinárodního práva v evropském prostoru, a to od druhé světové války,“ uvedl v debatě senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), Zemanův rival z prvního kola minulé prezidentské volby. Doporučení, aby si Ukrajina vyjednala s Ruskem kompenzace, označil za „nemravné“. Výroky na adresu kameramana ČT pak podle něj vše „posouvají do nějakých dalších souvislostí“.

„Myslím si, že pokud to takto bude pokračovat, že zejména v případě jistého výsledku prezidentské volby nám nakonec nezbyde než se zabývat zvyklostmi, které jsou naznačeny v článku 66 naší ústavy,“ řekl před senátory Dienstbier. Tento článek odkazuje na odebírání pravomocí prezidenta v případě závažných důvodů. Ty už ústava nezmiňuje. Zemanovy kompetence by v takové situaci přebíral premiér.

Zeman však našel i zastánce. Na jednu stranu se mluvilo o „ostudě“, na druhou o zbytečném humbuku. „On navrhl usnesení, které podle mého soudu je velice kultivované, naprosto jasně říká, co na té situaci není dobré, a činí závěr, který je v souladu s ústavou,“ míní senátor Jiří Oberfalzer (ODS). Jeho kolega z ODS Tomáš Jirsa označil Zemana za „provokatéra“, který však v případě Krymu zdůrazňoval, že jde pouze o jeho osobní návrh.

Komentář: Zlikviduj a zabij. Když si Zeman vyjede do světa, je první obětí Česko

Senátorka Zuzana Baudyšová (za ANO) podotkla, že se jí Zemanovo chování velmi těžko vysvětluje – v zahraničí, ale i doma. „Myslím, že v té situaci nejsem sama. Že jsme ve věku, kdy máme vnoučata, a když se mě moji vnuci a vnučky zeptají, babi, a co se děje s panem prezidentem, jak to s ním je? Vysvětli nám to... Tak se ta odpověď hledá velice těžko,“ uvedla.

Šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) upozornil, že po nástupu současné vlády se vědělo, že prezident zaujímá „provokativní nebo nečekaná stanoviska“, a i kvůli tomu se zavedly schůzky ústavních činitelů k zahraniční bezpečnostní politice. „Po aféře kolem čínské návštěvy a čínského prohlášení se tyto akce prakticky přestaly konat, protože Hrad tyto koordinační porady nesvolává, a myslím si, že to má svoje důsledky,“ podotkl.

Ovčáček: Prezident anexi Krymu nelegalizoval

Senát nakonec přijal ustanovení, že prezident Zeman svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. A i on by přitom měl respektovat českou zahraniční politiku. Podle autora usnesení, předsedy evropského výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL), prezident „hodně šlápl do porcelánu“. 

Senát však nepřijal návrh Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN), podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky. „Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení,“ zareagoval na usnesení Senátu Ovčáček.

Zeman: Omlouvat se nebudu

Zeman se za svoje výroky o anexi Krymu omlouvat nebude. V rozhovoru na televizi Barrandov řekl, že to byl jeho osobní názor, za které se nikdy neomlouvá. Anexi pokládá za protiprávní.

„Vyžadovat oficiální omluvu by mohla (Ukrajina) tehdy, pokud by nešlo o můj osobní názor, což jsem veřejně sdělil,“ řekl Zeman. „Mohla by vyžadovat omluvu ode mě. A já bych tuto omluvu jako obvykle odmítl, protože za svoje osobní názory se neomlouvám,“ dodal.