Politika Štětiny se zastal Interpol. „Mezinárodní zatykač poslal k šípku“

Štětina se stal mezinárodně hledaným poté, co jako pozorovatel navštívil Náhorní Karabach, kde se konalo referendum o nové ústavě. Ázerbajdžán ho chtěl zatknout a uvěznit, protože údajně neoprávněně vnikl na jeho území. Cestu podnikl společně s dalšími dvěma europoslanci Eleni Theocharosovou z Kypru a Frankem Engelem z Lucemburska. Všichni tři pak měli stejný problém.

„Dostal jsem od Interpolu dopis, který je zásadní. Kdybych měl napsat článek na to téma, tak bych mu dal titulek ‚Interpol poslal Ázerbajdžán k šípku‘,“ rýpl si teď do snahy diktátorské země bývalý novinář.

Štětina burcuje proti Lukašenkovi: Bělorusy zmlátili jak o Palachově týdnu

„V podstatě jde o to, že jsem navštívil v únoru Náhorní Karabach a poslanci ázerbajdžánského parlamentu napsali našemu předsedovi panu Tajanimu (předseda Evropského parlamentu – pozn. red.) dopis, kde si stěžují na tuto cestu, neboť se domnívají, že jsme porušili ázerbajdžánské zákony tím, že jsme neoprávněně vnikli na ázerbajdžánské území. Vydali na mě v Baku a na mé dva kolegy mezinárodní zatykač. Požádali Interpol, aby mě a mé dva kolegy zatkli a vydali Ázerbajdžánu,“ popsal anabázi Štětina. Mluvil o ní také ve Studiu Brusel:

Zatykač stále platí, země Interpolu ho ale realizovat nebudou

Interpol teď ale kauzu odložil. „Nevyhověl žádosti Ázerbajdžánu o naše vydání a odvolával se při tom na paragraf 3 konstituce Interpolu, který mu nedovoluje, aby se zabýval politickými záležitostmi. Odmítl nás zatknout a vydat,“ reprodukoval dopis, díky kterému by pro něj mělo být cestování do zemí mimo Evropskou unii, kde má jako europoslanec imunitu, opět relativně bezpečné.

Europoslanec Štětina je v hledáčku Interpolu. Ázerbájdžán na něj vydal zatykač

„Mezinárodní zatykač stále existuje, ovšem na jeho realizaci se Interpol odmítl podílet,“ upozornil. „V zemích, které jsou třeba spřízněné s Ázerbajdžánem, mohu být samozřejmě zatčen, vydán do Baku a uvězněn. Ale v tom dopise také stojí, že Interpol doporučil všem svým členům, a těch je asi 150 včetně těch východoevropských států, aby tuto žádost Ázerbajdžánu nerealizovali,“ dodal k cestování například do Běloruska, kde není vítán, protože tamní diktaturu ostře kritizuje. Takhle například mluvil o potlačení demonstrací v březnu:

„Nedovedu posoudit, kde by to mohl být problém. Nemůže to pro mě ale znamenat, že bych nějak výrazně omezoval svůj rejstřík cest. Ty cesty patří k mé pracovní náplni. Nebude to pro mě znamenat, že už nikdy nenavštívím Náhorní Karabach. Já jsem tam jako novinář prožil celou tu strašnou válku,“ prohlásil také.

Paradoxem je, že referendum, jehož hladký průběh byl v Náhorním Karabachu sledovat, proběhlo podle něj zcela standardně, a je tedy platné. To se ovšem nelíbí Ázerbajdžánu, na jehož území se Náhorní Karabach nachází. Jde o území s 95 % Arménů, které se snaží získat nezávislost. Zatím ho ale mezinárodně žádný stát neuznal, a to ani samotná Arménie.