Exministr Pilip: Kauza dotací ve sportu může skončit jako kabelky na vládě

„Byl jsem ministrem školství v době, když financování sportu částečně ovládal Aleš Hušák, tehdy jako šéf Sazky a vždycky tam byly ty tlaky ohromné,“ přiznal Ivan Pilip, který resortu šéfoval v letech 1994 až 1997. Tehdy za KDS, později ODS. Podle něj je dobře, když za podobné aféry převezme ministr politickou odpovědnost a minimálně na čas odejde.

„Všichni, kteří se v tom pohybovali alespoň blíže, věděli, že financování sportu je neuvěřitelně ovlivněné lobbistickými věcmi. Já jsem s tím vždycky měl problém. Dotovat profesionální sporty, kde sportovci berou desítky, stovky tisíc měsíčně, a ještě na to mají dostávat dotace, mi přijde do jisté míry absurdní,“ míní Pilip s tím, že rozdělovat peníze transparentně a tak, aby šly jen do menších měst a malým klubům, považuje za téměř nemožné.

„Stát má podporovat nějaká vrcholová centra, olympijský výbor a další, ale tedy fotbalový svaz a podobné instituce s tou pověstí, co mají, to se mi zdá, že vždycky ty peníze budou z části mizet v černé díře,“ doplnil.

Podívejte se na druhou část rozhovoru s někdejším ministrem školství. Jak hodnotí Kateřinu Valachovou, která strávila ve funkci dva roky? A co si myslí o Miroslavu Peltovi?

Navíc podle Pilipa není jisté, zda se skutečně prokáže v dotační kauze nějaké protiprávní jednání. „Rath alespoň v té krabici skutečně neměl víno, to je prokazatelné, ale tady ty peníze nikam nedorazily. Měly dorazit klubům sice vybraným zřejmě více panem Peltou, ale to není úplně žádné rozkradení. Spíš se bojím, že to spíš může dopadnout jako kauza kabelek na Úřadu vlády,“ poznamenal.

Hnízdečko „cinknutých“ dotací: Pelta se měl s náměstkyní dělit v pronajatém bytě

Pilip: Euro potřebujeme, politicky i ekonomicky

Ivan Pilip je zároveň ministrem financí z let 1997 až 1998 a velkým zastáncem přijetí eura. To by podle něj mohlo během pár let klesnout až na 23 korun, současný vysoký kurz je stále ještě ovlivněn intervencemi národní banky. „Po odchodu Velké Británie nebude v Evropské unii žádná větší země, snad s výjimkou Polska, která nebude platit eurem. Iluze o tom, že bychom v případě dramatických krizí tím prošli lépe, kdybychom měli vlastní měnu, je skutečně jen iluzí,“ zmínil Pilip.

Lidem by složité ekonomické a politické argumenty překládal následovně: „Je třeba jim to přeložit tak, že jsou tím pádem součástí daleko silnějšího ekonomického celku, než jsme teď. Je nutné, abychom dosáhli toho, že kurz bude na správné úrovni, aby lidé byli bohatší a dohnali úroveň lidí v západních zemích. Euro by dneska mohlo být někde na 23 korunách. Lidé, když vyjedou za hranice, by byli relativně daleko bohatší, mohli by si toho víc koupit.“ To se podle Pilipa kvůli intervencím ČNB oddálilo o několik let.

Miliardy ze školství do sportu tekly neprůhledně, řekli po policii i kontroloři