18°C
Pomůže Babišovi Ústavní soud? Právník: Záleží také, kdo stížnost přinese
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) bude mít zřejmě od příštího roku těžší podnikání. A hnutí ANO po úterním schválení takzvaného lex Babiš hrozí ústavní stížností. Poukazuje zejména na sporný paragraf, který by zakázal vlastnit média členům vlády, ale i dalším veřejným funkcionářům. Ústavní právník Jan Kysela uznává, že je ustanovení sporné. Tvrdí ale, že v případě stížnosti bude záležet také na tom, kdo ji k soudu přinese.
Zda Babišovo hnutí skutečně podá stížnost k Ústavnímu soudu, zatím není jasné. Jak řekl Blesk.cz poslanec hnutí ANO a právník Radek Vondráček, „stížnost by si to určitě zasloužilo“.
Hnutí kritizuje mimo jiné paragraf 4a, který má zamezit členům vlády vlastnit média, tak jak je to v případě Andreje Babiše a vydavatelství Mafra. Jak ale upozornili právníci Parlamentního institutu, v přijaté podobě se nebude vztahovat jen na ministry, ale i další veřejné funkcionáře, jako jsou poslanci, senátoři, krajští a obecní zastupitelé nebo také ombudsman a hradní kancléř.
Tuto část považuje za spornou i ústavní právník Jan Kysela. „V zásadě se celá diskuse vede okolo kategorie uvolněných zastupitelů obecních a krajských, což jsou obecní a krajští politici, kteří berou veřejné peníze. Jde o to, jestli to, že budou vlastnit média, nějakým způsobem nenarušuje veřejnou soutěž na obecní a krajské úrovni, jako by to narušovalo soutěž celostátní,“ zhodnotil pro Blesk.cz. „Rozhodně si nemyslím, že by se mělo říct, že je to protiústavní a tečka, ale rozhodně je to spornější než kdybychom mluvili jen o těch členech vlády,“ dodal.
Konkrétní případ bude silnější. Ale ne ten Babišův
Záležet bude samozřejmě na argumentech a zvážení Ústavního soudu. „Dá se to vyargumentovat tak, že by to nutně protiústavní být nemuselo, ale dost záleží na tom, kdo stížnost k Ústavnímu soudu ponese, jestli to bude nějaký konkrétní stěžovatel, kterému hrozí, že by přišel o mandát kvůli tomu, že vlastní média, nebo mu hrozí, že o ně přijde. Tedy jestli to bude konkrétní osoba, za kterou je konkrétní osud, nebo jestli to bude abstraktní kontrola, kterou tam přinesou poslanci ANO. To bude poměrně významné,“ podotkl. Pokud tedy soud bude přezkoumávat ústavní stížnost na základě konkrétní situace, mohl by podle Kysely spíše vyhodnotit zákon jako příliš restriktivní, než když půjde o abstraktní riziko.
Případná stížnost na omezení samotného Babiše by podle něj neměla šanci. „Pan Babiš je člen vlády a ve chvíli, kdy by se to vztahovalo na takhle úzkou kategorii osob, mi připadá, že je to neprůstřelné – je tam veřejný zájem na tom, aby politická soutěž byla férová, zatímco když politický aktér současně média vlastní, tak úplně férová není,“ uzavřel s tím, že Ústava dokonce obsahuje ustanovení, které předpokládá, že bude existovat nějaká zákonná regulace střetu zájmů u členů vlády, zatímco u ostatních činitelů nic takového není.
Hnutí ANO vyčkává s rozhodnutím o podání stížnost na to, až zákon podepíše prezident. Ten se zatím k normě vyjádřil spíš negativně – odmítl přijímání zákonů namířených proti jedné osobě a řekl, že by se úspěšným lidem nemělo bránit být v politice. Jeho případné veto ale může Sněmovna přehlasovat.
Podle Vondráčka by případná stížnost měla směřovat i na ustanovení zakazující firmám členů vlády účastnit se veřejných zakázek a žádat o dotace. „Jsou tam některé ústavní nedostatky a nedosahuje to úrovně minimálního zásahu do základních práv. Myslím, že ten zásah je velký,“ řekl.
Ještě jste zapomněl na veřejné zakázky, na kterých se živí Babišovy firmy. Celá EET je zaměřená na potencionální konkurenty Babišových firem, tj. slouží k odstranění konkurence a další prostor pro podnikání Babišových firem.