14°C
Čtyři Češi chtěli narukovat do cizích armád: Markéta a Mirek žádost nepodali
Čtyři Češi požádali dle informací ministerstva obrany za posledních 11 let o vstup do cizích armád. Jeden do syrské, další do australské, dva do irské. Žadateli o bojování v syrské armádě prezident nevyhověl. Situace kolem Čechů bojujících v zahraničních službách se přitom řeší kvůli Markétě a Miroslavovi, kteří byli zadrženi na tureckých hranicích kvůli údajné pomoci kurdské YPG.
O souhlas s působením v cizích armádách od roku 2005 požádali čtyři čeští občané. Dva se chtěli přihlásit do irské armády, jeden do australské a další chtěl bojovat v řadách syrských ozbrojených sil, uvedl dnes mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.
Pokud by Čech Miroslav Farkas či Češka Markéta Všelichová působili v cizí armádě, hrozí jim v ČR až pětileté vězení. Když by se tak stalo v době, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav, odsouzeni by mohli být až na deset let.
Pro boj v cizí armádě je nutný Zemanův souhlas
Pokud chtějí čeští občané působit v jiné než české armádě, musí mít souhlas prezidenta. Výjimku tvoří armády členských zemí NATO.
Ze čtyř žádostí od roku 2005 se dvě týkaly ozbrojených sil Irské republiky a jedna ozbrojených sil Australského společenství. „Zatím poslední žádost z roku 2013 se týkala ozbrojených sil Syrské arabské republiky,“ dodal Medek.
Prezident Miloš Zeman poslední žádost odmítl. „Prezident republiky se po obdržení stanovisek zúčastněných ministerstev rozhodl žádosti jmenovaného nevyhovět,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Vstupem do NATO podle mluvčího Medka počet žádostí o prezidentský souhlas rapidně poklesl. Nejvíce lidí totiž chce vstoupit do francouzské cizinecké legie. „Vzhledem k tomu, že tato jednotka je regulérní součástí francouzských ozbrojených sil a Francouzská republika patří mezi členy NATO, není ke vstupu do cizinecké legie nutné povolení prezidenta republiky,“ poznamenal Medek.
Češi také mohou legálně působit v ozbrojených silách státu, jehož občanství vedle českého mají. „V ostatních případech je třeba, aby občan svou řádně odůvodněnou žádost zaslal na ministerstvo obrany. To poté společně s ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničních věcí žádost posoudí a předloží ji prezidentu republiky ke konečnému rozhodnutí,“ popisuje Medek schvalovací proces.
Působení v neoficiálních armádách přináší potíže
Branný zákon nepostihuje zapojení Čechů do neoficiálních ozbrojených sil. Podle Medka ale i tak mohou jejich členy čekat po návratu do Česka potíže. Souzeni totiž mohou být třeba za teroristický útok, válečnou krutost, perzekuci obyvatelstva či za použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje.
Zapojení Čechů do cizích armád naposledy rozvířilo zatčení dvou Čechů v Turecku. Policie u nich údajně našla dokumenty, které svědčí o jejich členství v milicích syrských Kurdů YPG, a obvinila je proto z členství v teroristické organizaci. YPG jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která hájí politické zájmy syrských Kurdů. Ankara ji ale považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku řazená k teroristickým skupinám.
Témata:
Související
ze by konec pohadky o tom, jak dve socky ke stesti v cizine prisly? pokud si nejaky naiva mysli, ze je turci dlouhodobe nescenovali, tak se velmi myli....