Havel popsal běžný den v kriminále: Budíček v šest, oběd přesně ve 12

Václav Havel si ve vězení ucelený deníček nepsal, jeho poznámky však chce nyní sestavit do podoby deníku Knihovna Václava Havla. Než k tomu dojde, jednu z ukázek přinesl magazín Lidových novin Pátek. Havel přitom byl ve vězení hned několikrát, problém je tak s časovým zařazením nedatovaných poznámek. Ve vězení seděl navíc v Ostravě-Heřmanicích i v Praze.

Sirény ve vězení

Popis Havlova běžného dne v kriminále však dle odhadu LN pochází z konce 70. nebo začátku 80. let. Havel začíná ranním probuzením na cele, končí večerním usnutím.

„Budíček je v šest ráno a ohlásí se sirénou na chodbě. I když na svobodě nevstávám příliš rád, zvlášť tak brzy, v cele jsem nikdy neměl z budíčku onen depresivní pocit jako třebas na vojně nebo v době, kdy jsem chodil brzy ráno do práce, spíš naopak: se signálem k určité aktivitě a z každé aktivity se tam člověk raduje,“ popisoval Havel ve svých poznámkách.

Do ruzyňské věznice přivedlo Václava Havla natáčení televizního dokumentu. Vzal s sebou kamarádku Martu Kubišovou, aby jí předvedl celu, kde strávil kus života. Nakonec je ale do věznice nepustili, tak Havel Martě ukazoval své vězeňské okno aspoň z chodníku. | Blesk - Oldřich Škácha

Havel tak nechává nahlédnout do režimu, jakému byl za minulého režimu vystaven. Ranní ruch se na cele točil především kolem stlaní, ranní hygieny a úklidu. „Kolem sedmé nám dali snídani, po snídani jsme si v klidu zakouřili, já si zacvičil, načež jsme se chystali k raportu,“ pokračuje Havel.

Při raportu se jich dozorce ptal, zda něco nepotřebují. I to však mělo svůj pevný řád. V úterý měli možnost zajít k lékaři, ve čtvrtek dostat nové knihy, v pátek sůl či toaletní papír.

Agent provokatér z Národní třídy Zifčák: Havlovi jsem říkal Vašku!

I další vězeňský program měl pak Havel přesně daný. „Oběd rozdávali přesně ve dvanáct hodin, po obědě nastalo čekání na večeři, která byla v pět. Po večeři nastala poměrně radostná doba: čekalo se do sedmi hodin na sirénu ohlašující večerní odpočinek,“ píše dál Havel.

Havlův vězeňský balíček

V sedm hodin měli dle těchto jeho nově zveřejněných vzpomínek vězni možnost rozložit postele a vlézt do nich. Tehdy přicházela Havlova nejoblíbenější činnost a „nejkrásnější chvíle“ – tedy čtení v posteli. Před další sirénou v devět hodin, ohlašující večerku, si ještě stihl coby vášnivý kuřák zapálit cigaretu.

V dokumentu „Václav Havel, vězeň č. 9658“ prozradil, že si s sebou do vězení později bral svůj vězeňský balíček. „Měl jsem tam takové nejnutnější věci, které mi doporučili vzít si přátelé, kteří již absolvovali vězení,“ vzpomínal Havel na balíček, ve kterém měl mj. jednu košili, džíny a bundu či několik osobních věcí.