Milouš Jakeš o legendárním projevu: Ze Zagorky je dodnes šlágr. Nevím proč...

Proč vlastně umřel váš vnuk? Byl tak mladý…

„Trpěl depresemi. Už od první třídy byl, jak bych to řekl, okopánkem třídy. Šikanovali ho jak učitelé, tak i žáci, kteří mu třeba udělali trestní uličku, kopali do něj, nadávali mu. Vnuk hrál i dobře tenis. Když ale hrál, řvali na něj: Jakeše do koše a on z toho propadl depresím.“

Kvůli tomu odešel do Ameriky?

„Ano, hledal východ. Myslel si, že když odejde z ČR na určitý čas, bude se doučovat angličtinu, tak že pak bude normálně žít. V Americe byl ale sám. Nevydržel to.“

Psalo se, že umřel při nějaké rvačce?

„Ne, při žádné rvačce. Spáchal sebevraždu. Podřezal si žíly. V osmadvaceti letech.“

Byl jediný, kdo z vaší rodiny trpěl kvůli jménu Jakeš a tomu, co jste dělal?

„Ne, trpěli tím všichni.“

Litoval nebo litujete dnes něčeho, co jste udělal?

„Těžko říct. Nedělal jsem nic špatného. To, co jsem dělal, bylo většinou lidu prospěšné. S nevděkem se ale musí počítat, všem se nezavděčíte.“

Vzpomínáte si, co jste řekl o Haně Zagorové, jejíž plat jste prozradil? Vytkla vám to někdy?

"Vytkli mi to jiní. Dodnes je z toho, a já nevím proč, šlágr. Ale já odpovídal jen na dotaz."

Jak vůbec vzpomínáte na minulý – váš - režim?

„Dobře. Vývoj, který následoval, byl totiž špatný.“

V čem?

„Ve všem. Dnes není nic pro lidi, nic není v pořádku. Všechno bylo rozkradeno. A koho odsoudili? Na jedné straně je tu obrovské bohatství, ale na druhé bída. To za socialismu nebylo, stejně jako nebylo 700 tisíc nezaměstnaných. Kdyby tito lidé mohli pracovat, tak tato země má na všechno. Má na dálnice, na školství, prostě na všechno.“

Co je podle vás příčinou?

„Původcem neštěstí je a není to jen u nás, že tu existuje v podstatě jen soukromé vlastnictví.“

Privatizace byly špatně?

„Podívejte se na nedávné neštěstí v Turecku. Co tím bylo řečeno? Stát to privatizoval a nový majitel se vykašlal na to, aby měl vyšší náklady a měl tam pořádek. Chtěl z toho jen vytřískat co nejvíc.“

S doly máme problém i u nás. Je správné, aby stát za majitele posílal miliony horníkům?

„To je stejné, jako když ženská, co má čtyři hektary u dálnice, zbrzdí její výstavbu o dva roky a stát není schopen říct: Když to nechceš prodat, vyvlastníme to. Tady máš úřední cenu a s pánem bohem. U dolů to pak vypadá, že si stát nechce si dupnout a říct: Zaplaťte to. Připadá mi, že soukromé vlastnictví je u nás dnes skoro posvátné.“

Jak vůbec hodnotíte polistopadové vlády?

„Jsou nerozhodné a podléhají obrovskému vlivu lobbistů. Je hodně stran a každá si hraje sama na sebe a snaží se urvat, co může. Proč ještě není zákon o zaměstnancích státní správy? Protože pak by si tam ty strany nemohli nastrkat svoje lidi.“

Jakou vládu hodnotíte vůbec nejhůř?

„Nejhorší kroky udělala vláda Václava Klause, poněvadž provedla ty privatizace a tím vlastně tehdy podvedla celý národ.“

A kterou vládu naopak hodnotíte kladně?

„Dobře začali sociální demokraté Zeman, Špidla. Gross to už ale byla bída. Ve vládě by obecně měli být odborníci - pracanti, kteří dokážou říct i ne, když vidí černé úmysly.“

Vypadáte dobře. Jak to děláte?

„V létě na chatě se hodně koupu. V zimě chodím na lyže. Zvláštnost u mě ale vždycky byla jediná. Nepříjemně rychle chodím. A hodně. Tak to je možná tím.“

Loni vám zemřela žena. Žijete sám?

„Bydlím s pravnukem.“

A kdo vaří?

„Já. Mám rád třeba švestkové knedlíky. Loni jsem si koupil hodně švestek a namrazil si je. Pak si kupuji také sekanou, nebo si dělám amuletu ze zeleniny a vajíček.“

V kolik vstáváte?

„Asi v šest. Přečtu si noviny, a když je něco třeba udělat, tak to udělám.“

Sám si ve vile, kde žijete, také uklízíte?

„Ano, u nás nikdy, ani když byla ještě manželka živá, nikdo neuklízel. Všechno jsme si dělali sami.“

Přesto, protože vila je dost velká, neuvažoval jste, že ji prodáte?

„Už není moje, dal jsem ji synům. A ti ať si s ní dělají, co chtějí, mně je šumafuk. Peníze nepotřebuji. Kupovat nic nebudu. Šaty mám do smrti, boty mám do smrti, košile mám taky do smrti a kapesníky taky.“

Milouš Jakeš

Jakeš byl v letech 1987–1989 generálním tajemníkem KSČ. Proslul třeba vystoupením na Červeném Hrádku na Plzeňsku v červenci 1989, kde mimo jiné prohlásil: „No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka... ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok.“

Jakeš znal plno funkcionářů. Když se prý na jednom z pohřbů na ně zeptal, dostalo se mu jednoznačné odpovědi: Umřel. „Tak jaká je to výhoda, když člověk žije déle?“ ptal se během rozhovoru Jakeš.