Blesk zpovídá ministry: Kdo je u Stropnických generál a co říká šéf obrany na útoky svého syna!

BLESK: Prezident Miloš Zeman o vás jako o ministrovi pochyboval. Chápal jste ho?

„Já bych se možná jako herec taky podivoval, kdyby přišel generál do divadla a chtěl hrát Romea. Ale já bych ho zkusil. Až pak bych říkal, jestli na to má nebo nemá.“

Vyzkoušel vás třeba z počtu tanků...

„Beru to jako recesi. Pan prezident je známý tím, že občas rád vtipkuje. Ten předchozí zkoušel některé lidi z angličtiny.“

Asi také z recese jste k němu přišel s vojenskou knížkou. Říkal jste si třeba už jako voják, že povedete obranu?

„To ne. Armáda v 80. letech byla jiná, než ta současná. Byl to přívažek sovětské armády. Existovaly různé absurdní tajné plány, jak v případě invaze na západ budeme útočit ve Francii. Všichni jsme dělali vše proto, abychom měli modrou knížku.“

Jak jste dopadl vy?

„To bylo marné, já jsem byl docela, musím zaklepat, zdravý.“

Nechtěl jste fingovat bláznovství jako Hamlet?

„To se mi nechtělo, protože bych pak mohl mít záznam, že jsem na nervy a táhlo by se to se mnou. Nakonec jsem měl štěstí, že jsem vyhrál konkurz na konferenciéra armádního uměleckého souboru a s kapelou jezdil po posádkách a vystupoval.“

Kliky jste dělat nemusel?

„Já jsem dělal kliky dobrovolně, každý den padesát. Teď se musím udat, že už jen třicet. Vždycky jsem to nenáviděl, ale já nemám rád povadlé mužské.“

Nejpalčivější problém v rezortu je podle vás plýtvání. Co s tím děláte?

„Do Athén jsem nedávno místo speciálu letěl linkovým letem. Byl s přestupem, tak jsem delegaci otrávil, protože ta byla zvyklá letět rovnou. Úspora byla 100 tisíc. Někdy se ale vzhledem k velikosti delegace vyplatí speciál.“

Jaké jsou další položky, kde se musí šetřit? Našel jste tady nějaké kuriozity jako zakázku na kalhotky s potiskem bobra, která zaskočila ministra životního prostředí?

„Nenašel jsem žádné kalhotky. Máme tady smlouvy za miliardy, takže v té souvislosti jsou ty kalhotky drobnost. Ale mé uvažování vede od velkých nevýhodných zakázek po příliš drahé dárkové předměty. Také jsem zredukoval počet lidí s nárokem na řidiče a ochranku, protože bezpečnostní rizika nejsou taková, jak se tvářila. Dobrá hospoda šetří od koruny.“

Máme novou paní ministrovou, herečku Veroniku Žilkovou. Našla se v roli?

„Jako paní ministrová se vůbec necítí, není to nic společensky lesklého, co by si běžná česká žena měla představovat v bůhvíjakých barvách. To je něco úplně jiného ve srovnání s první dámou nebo možná manželkou premiéra.“

Život jí to ale jistě změnilo.

„Může se méně věnovat své profesi a více času jí zabere vytvořit pro mě doma nějaké zázemí, protože jsem tam úplně minimálně. To znamená, že potřebuji kompletní servis. Snaží, se, abych měl uvařeno a vyžehleno. Chodím domů kolem osmé, navečeříme se, to je jediná chvíle, kdy jsem doma s dětmi. Dáme si pak ještě deci vína, a pak s prominutím padnu. A vstávám nejpozději v šest. Také nestíhám chodit ráno se psem, což jsem dělával pravidelně a rád.“

Nemáte strach, že tato vytíženost by vám mohla v manželství dělat neplechu?
„ Já jsem tam hlavně úplně všechny body toho programu nevyjmenoval (smích). Ale mám kliku, že mám ženu, která vždy měla pochopení pro moji práci.“

Rozumí vaše žena politice?

„Intuitivně jako občan určitě ano. Na to člověk nemusí mít vystudovanou politologii.“

Kdo vám ale nerozumí je váš syn, Matěj Stropnický (SZ). V předvolebním období si stěžoval na vaše spojení s Andrejem Babišem. Už jste zakopali válečnou sekeru?

„My si docela rozumíme. To musíte brát tak, že před volbami se vystřelují různé petardy.“

I na vlastního otce?

„To, že třicetiletý syn má jiné názory, než jeho otec, je úplně normální. Kdyby je měl stejné, tak bych ho považoval za nemocného. Některé jeho názory jen beru na vědomí, o některých se přeme více. Ale pořád je to v rámci lidské blízkosti.“

Máme teď ministra obrany, který hraje v Babovřeskách 2 Zdeňka Trošky. Nepřijde vám to kuriózní?

„Mně by přišlo kuriózní, kdyby ministr obrany byl šíbr nebo ustrašenec. Když pražský intelektuál řekne v kavárně, že co dělá Troška je špatně, tak se nemůže splést a všichni řeknou »ano, to máš pravdu«. Nadávat na Zdeňka Trošku je laciné klišé, kterého se účastnit nebudu.“

Jak lze využít herectví v politice?

„Politika znamená spousty veřejných vystoupení. Takže mít zvyk se obracet k většímu publiku je výhoda, stejně jako umět pracovat s kamerou.“

A co umět zahrát nějakou emoci?

„Kvalitní herectví je odkrývání motivací a čtení lidí. Když herec studuje a zkouší roli, ptá se »proč moje postava dělá to, co dělá?«. To se dá využít docela dobře. Snad mi to pomáhá odhadnout, co si lidé myslí, i když říkají něco jiného.“

Je někdo v politice, koho považujete za výborného herce?

„Z těch dvou set poslanců minimálně dvacet. Pak tam bude tak 80 velmi slušných. Ale nebudu jmenovat, nebudu jim dělat reklamu.“

Právě z vašeho klubu vzešel největší tlak na zákaz podávání alkoholu v době jednání Sněmovny. Potkal jste tam i vy nějaké motající se poslance?

„Nemám jako kuřák moc dobrý čich. I přesto poznám docela dobře, kdo je kdy jak posílen. Hodně často je to i hodina dopolední. A když se k vám někdo v kuloárech nachýlí v půl jedenácté, aby s vámi prohodil pár vět, tak občas při nádechu malinko omdlíte.“

Platí ještě, že se nemáme dění na Ukrajině bát?

„Já bych v tomto případě apeloval na střídmost, protože zrovna naše lidi strašit není žádný důvod.“

A co případná válka?

„Odpovídám jednoznačně, že nepřichází v úvahu nějaké vojenské zatažení do toho konfliktu.“

Takže by tam ČR nevyslala vojáky, letouny, transportéry?

„Můj názor je pořád ten, že konflikt musí být vyřešen u stolu a ne v poli. Diplomacie má své možnosti a ukrajinská krize je tak strašně spletitá, že přidávat do toho ozbrojený prvek je všechno, jenom ne řešení.“

A energetická hrozba, že Rusko utáhne Evropě kohoutky?

„V tuhle chvíli je to nesmysl. I pro případy nějaké vážné energetické krize ale máme zásoby zhruba na tři měsíce. Jsou tady ještě alternativní energetické cesty“

Kolik stojí přeprava zraněných Ukrajinců sem na léčení a pak i zpátky?

„Dohromady ty dvě akce stály 15 milionů. Vzhledem k tomu, že nemůžeme masivně organizovat pomoc směrem do Ukrajiny, tak se mi osobně tento způsob zdá jako správný a těžko ho lze zpochybňovat. V první várce byli navíc těžce zranění, u 70 procent z nich byla pravděpodobnost, že pokud je nepřevezeme k nám, nemají šanci na přežití.“

Co říkáte na pochybnosti o tom, kdo skutečně objednal snipery střílející na demonstranty?

„Ke každému konfliktu patří dezinformační kampaň a propaganda. A jeden z účastníků toho konfliktu je ovládá velice dobře. Není třeba žádné tajemství, že proruské demonstranty převážejí po různých částech Ukrajiny autobusy a je to součást té kampaně. Najít objektivní pravdu je proto hodně těžké. Zásadní je, že na počátku bylo masivní lidové povstání proti zkompromitovanému politickému režimu.“

Kdyby tady před rokem proběhly nějaké masové demonstrace proti vládě Petra Nečase, tak by bylo na místě svrhnout ji a začít znovu navzdory výsledkům voleb?

„Musíme srovnávat srovnatelné. Při vší nefunkčnosti Nečasovy vlády, a to říkám velmi zdvořile. Ať chceme tu naši realitu kritizovat, jak chceme, tak je to jiná kategorie, než byly ty nedostatky na Ukrajině. A samozřejmě je legitimní, aby občané dali najevo svůj nesouhlas s chováním politiků. Ale musí se to odehrávat bez fyzického násilí a materiálních škod.

Jakou máte zkušenost s ruskou diplomacií anebo dokonce osobně s Vladimirem Putinem?

„S panem Putinem nemám, protože když začal operovat na světové scéně, hrál jsem si vesele divadlo. Ani při potápění, když našel tu amforu, jsme se nepotkali v hlubinách. Ani jsem v jeho přítomnosti neskolil dvanácteráka. Ale potkal jsem svého času řadu ruských diplomatů a musím říci, že jsou velice zdatní a kvalitně připravení lidé. Mají ale své zavedené postupy včetně polopravd a dezinformací.“

Jaké další?

„Když to zlehčím, tak je taktika protistranu udolat délkou jednání. Pak se udělá pauza, kdy se servíruje občerstvení, aby se ten partner rozptýlil.“

Tedy vodka?

„Když jsem byl na ministerstvu zahraničí, měl jsem v Rusku nějaké jednání. Bylo to v devět ráno a můj partner měl na podobném stolečku, kde my teď máme minerálku a kafe, špek, papriku, klobásu, vodku. Mě by vodka v tu ranní hodinu zahubila.“

Martin Stropnický

-       narodil se v Praze 19. Prosince 1956
-       vystudoval Divadelní fakultu AMU
-       po revoluci působil jako diplomat a velvyslanec v Portugalsku a Itálii,   
        pak byl krátce ministrem kultury a tři roky velvyslancem ve Vatikánu
-       do roku 2012, celkem 9 let, působil jako umělecký šéf Divadla na
        Vinohradech
-       je potřetí ženatý, dvakrát si vzal scénáristku Lucii Stropnickou, mají
        spolu tři děti; se současnou ženou Veronikou mají dceru Kordulu