Recenze: Plíseň ve světě lidí, Rime bez ocasu. To je druhé Ódinovo dítě
Domov, který doufá Hirka najít ve světě llidí, se ukáže být pouhou iluzí. Prozření je o to bolestivější, že zemře havran Kuro, její jediná „spřízněná duše“. Hirka navíc brzy zjistí, že není zcela v bezpečí a dozví se, kým opravu je a jaká je její role ve velké hře.
Ani lepší, ani horší. Kdo hltal první díl série Havraní kruhy, bude hltat i ten druhý. Kdo k němu přistupoval s rezervou, dvojka ho nestrhne. Tak bych ve zkratce zhodnotila Plíseň od Siri Pettersenové.
Snad toho příliš neprozradím, když napíši, že Hirka v lidském světě nezůstane a posune se na konci knihy „zase o dům dál“. Přestože ji mezi lidi přijde hledat i Rime, který si kvůli tomu usekl ocas.
Pro ty, kteří by nestáli o přečtení prvního dílu, bude kniha možná zpočátku lehce nesrozumitelná. Ale tím si museli projít všichni čtenáři Havraních kruhů. Zorientovat se ve spoustě neznámých výrazů chce zkrátka čas a trochu trpělivosti.
Prostředí je, vzhledem k lidskému světu, mnohem snadněji představitelné. Zarážející je rychlost, s jakou se Hirka naučí lidskou řeč. I když je v knize několikrát opakováno, že je to složité a ne všemu rozumí, v některých situacích zkrátka vše pochopí na první dobrou. Nemyslitelné.
Plusové body ale sbírá autorka za vykreslení jednotlivých postav, především dvojice slepých bratrů. I když je trochu předvídatelné, že „ten dobrý, bude nakonec zlý“.
Letos v říjnu vyjde i závěrečný díl trilogie pod názvem Síla. Hirka v něm neochotně přijímá svůj osud v naději, že svého přítele Rimeho udrží naživu a Ymslandu v bezpečí. Kratší rozestup mezi druhým a třetím dílem by mohl pomoci čtenářům snadněji navázat. Protože ruku na srdce, kdo z vás si během první kapitoly Plísně neříkal: „Co se vlastně přesně dělo v prvním dílu?!“
Siri Pettersenová
Plíseň
nakladatelství Host, 2017
456 stran
Hodnocení: 90 %
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.