Japonsko: V sutinách nalezena babička s vnukem!

Japonsko čelí největší krizi od 2. světové války a situace se jen zhoršuje. Zemětřesení, které zemí otřáslo před devíti dny, zničilo několik tisíc domů. Co nepustošil otřes země, zaplavila vlna tsunami, která zalila japonské pobřeží záhy.

Japonské úřady zakázaly vývoz některých potravin, jelikož jsou radioaktivní. Nyní se zjistilo, že radioaktivní je i místní voda. Situace v jaderné elektrárně Fukušima 1 je prý stabilní.

Zázračné přežití

Devět dní po devastujícím zemětřesení a přívalové vlně tsunami se ze sutin ve městě Išinomaki u východního pobřeží Japonska podařilo vyprostit dva přeživší. Podle televizní stanice NHK přežili osmdesátiletá žena Sumi Abe a její šestnáctiletý vnuk Jin Abe v rozvalinách svého domu.

NHK informovala, že oba zachránění působili zesláble, ale byli při vědomí a reagovali na otázky záchranářů a policistů. Z pohromy vyvázli téměř nezraněni. Chlapec však necítil levý kotník a byl silně podchlazený. Když ho zachraňovali, byla jeho tělesná teplota pouhých 28 stupňů. Podle televizních záběrů je vrtulník dopravil do nemocnice.

Oba se živili jogurtem a dalšími potravinami, které zůstaly v lednici zničeného domu. Zemětřesení totiž zastihlo babičku s vnukem v kuchyni. Chlapec se dnes dokázal dostat až na střechu pobořeného domu, odkud se mu podařilo přivolat pomoc. Uvnitř poničeného objektu pak záchranáři našli i jeho babičku.

Radiace

Po přírodních katastrofách musí Japonci čelit i té nukleární. Několikrát došlo k výbuchům v jaderné elektrárně Fukušima 1. Odborníci zjistili, že radioaktivní je nejen ovzduší, ale i voda a některé potraviny.

Japonsko proto nařídilo zákaz vývozu všech potravinářských výrobků pocházejících z prefektury Fukušima, na jejímž území stojí poškozená jaderná elektrárna. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) mohou kontaminované potraviny krátkodobě ohrozit lidské zdraví.

V prefektuře Ibaraki se i v sobotu zachvěla země. Zemětřesení mělo sílu 6,1 stupně Richterovy škály a epicentrum se nacházelo necelých 100 kilometrů jihovýchodně od Tokia.

Fukušima 1 je stabilizována

Technikům a zásahovým jednotkám se v neděli podařilo stabilizovat tlak ve třetím reaktoru japonské jaderné elektrárny Fukušima 1. Zatím tak není třeba upouštět radioaktivní páru, jak inženýři původně zvažovali. Japonská vláda v neděli oznámila, že elektrárnu bude třeba uzavřít a v žádném případě nebude znovu zprovozněna.

Třetí reaktor Fukušimy 1 byl do dnešního rána třináct hodin doslova ostřelován stovkami tun vody z vodních děl nasazených provizorně k chlazení reaktorů. Tlak v reaktoru přestal stoupat, i když se nakonec zastavil na poměrně vysoké úrovni.

Uvnitř zóny nebezpečí jaderné elektrárny Fukušima 1 v neděli proti přehřívání reaktorů bojovaly tři stovky inženýrů. "Myslím, že se situace postupně zlepšuje," řekl náměstek vedoucího japonského úřadu vlády Tecuro Fukujama. Televize NHK v jednu chvíli informovala, že v okolí objektu byl zaznamenán zhruba čtvrtinový pokles radioaktivity. Na třetí reaktor elektrárny Fukušima se pozornost soustřeďuje mimo jiné proto, že se v něm nachází vysoce nebezpečné plutonium.

Práce pokročily také v připojování elektřiny k vodním čerpadlům určeným za normálního provozu k chlazení jaderného paliva. Technici už zapojili kabely pro přívod elektřiny k reaktorům 1, 2, 5 a 6. To by mělo umožnit spustit běžné chladící systémy.

V pondělí nebo v úterý by měl být připojen i čtvrtý blok, který dnes vodní děla po několik hodin ochlazovala kvůli kritickému poklesu hladiny vody v bezpečnostní jímce s vyhořelým palivem. Teplota v jímkách vyhořelého paliva reaktorů 5 a 6 se už vrátila k normálu.

Oficiální bilance počtu mrtvých v důsledku živelní katastrofy dosáhla 8133;. Dalších 12 272 osob je pohřešováno. Policie ovšem ještě před tímto oznámením vyslovila obavu, že jenom v prefektuře Mijagi mohlo při neštěstí zahynout přes 15 000 lidí. Dohromady je mrtvých a pohřešovaných po katastrofě v Japonsku více než 20 000. K nejpostiženějším obcím patří Minamisanriku, kde se počet obětí odhaduje na 9 500.

Katastrofa bude třetí nejvýkonnější ekonomiku světa stát kolem 248 miliard dolarů (zhruba 5,3 bilionu korun) a Japonsko bude muset vyvinout největší rekonstrukční úsilí od Druhé světové války.

Jódové tabletky by měly stačit

Co se týče jídla, mluvčí japonské vlády Jukio Edano připustil, že kontaminace radiací překročila přípustné zdravotní limity v testovaném mléce z prefektury Fukušima a ve špenátu vypěstovaném v sousední prefektuře Ibaraki. Bylo to poprvé, co japonská vláda potvrdila kontaminaci potravin ozářením. Stejné znečištění se zjistilo i v pitné vodě v Tokiu. I tak ale prý zdraví obyvatel bezprostředně údajně ohroženo není.

"Ačkoli má radioaktivní jód krátký poločas rozpadu kolem osmi dní a během týdnů se přirozeně rozkládá, existuje krátkodobé riziko, jemuž je lidské zdraví vystaveno, vstřebá-li jej s potravou lidský organismus," uvedla v sobotu ale MAAE v souvislosti se zákazem vývozu potravin ze zasažené oblasti.

Japonské úřady doporučily užívání jódových tablet lidem evakuovaným z oblasti. Podle MAAE dostaly místní úřady příslušné instrukce už ve středu. Jodové pilulky mohou pomoci ochránit štítnou žlázu před rakovinnými účinky jaderného ozáření.

Kam až se radiace rozšíří?

Z ozáření z Japonska mají obavy i sousední země. Čína v sobotu Tokio požádala o urychlené poskytnutí úplných informací o jaderné krizi. Ministři zahraničí Japonska, Číny a Jižní Koreje se kvůli jaderné krizi setkali v japonském Kjótu.

Obavy se však projevují i v tak vzdálených zemích jako je Švédsko či Polsko. Lékárnám v některých polských městech došly jódové tablety.

Zdraží ropa

Ekonomické následky japonského zemětřesení se šíří Asií. Automobilky v Thajsku snížily výrobu, korejským výrobcům elektroniky hrozí nedostatek klíčových komponentů a tisíce Japonců zrušily výlety na Tchaj-wan. Nákupní panika vyhnala vzhůru ceny fotoaparátů v Číně a politici v Indii se připravují na zdražení ropy.

Japonsko i Čína můžou v reakci na rozsáhlé přírodní neštěstí přijít o pozici výrobních základen. Nadnárodní firmy teď mají další důvod zbavit se závislosti na několika výrobních regionech a zajistit si dodavatele napříč různými zeměmi.

"Již před japonským neštěstím tu bylo tušení, že se mnohé nadnárodní skupiny staly příliš závislými na jednom zdroji produkce," uvedl šéf asijských ekonomických analýz banky HSBC Frederic Neumann. Podle něj se trend diverzifikovat zdroje nedotkne jen Japonska, ale i Číny, kam se výroba také značně koncentrovala.