Problém Evropy je demokracie, tvrdí o boji s terorismem poslanec Váňa

Blesk.cz: Pane Váňo, kdy jste naposledy dostal pokutu a za co?

„Já jsem nedostal pokutu.Nepamatuji si to, a to proto, že si na to velmi pečlivě dávám pozor, abych neporušoval nic,“ odpověděl poslanec.

Po mírném zaváhání se ale přeci jen předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost na jeden prohřešek rozpomněl - dostal pokutu za urychlenou stavbu.

V další otázce na tělo pak prozradil, že i když on sám zkušenost s šikanou nemá, v jeho okolí ji řešit musel.

Přetíženost bezpečnostních výborů

Podle předsedy Výboru pro bezpečnost a lídra olomoucké kandidátky ČSSD Romana Váni u nás podobné útoky jako například v Německu, nebo Francii nehrozí. A to i z toho důvodu, že se u nás nepohybují lidé, kteří navštívili rizikové oblasti, kde mohli podstoupit výcvik k případným teroristickým činům.

Davídkovi zabil terorista mámu. „Jak ochráníte Evropu?“ ptá se rodina Nadi Čižmár politiků

„Je to o nesmírném přílivu lidí, kde neznáme jejich identitu, neznáme jejich minulost a vlastně neznáme jejich budoucnost. A ty bezpečnostní systémy Francie, Německa a dalších zemí jsou natolik vytížené, nebo přetížené, že ten problém je v podstatě přeprogramován,“ říká o současném bezpečnostním riziku v některých evropských státech Váňa.

Celý záznam debaty Blesk Volební souboj 2017 na téma Do zbraně! najdete zde: 

Česká republika by prý situaci zvládla i proto, že se tajné služby a policie nemusejí v takové míře zajímat o sledování případných podezřelých osob. Svým způsobem si ale Evropa může podle Váni za riziko nebezpečí sama – to proto, jaké má zákony.

„Problém Evropy je ten, že Evropa je demokratická a ani ty bezpečnostní složky nemohou někoho sledovat, třeba jen proto, že mají podezření,“ narážel Váňa v předvolební diskusi Blesku na zákony jednotlivých zemí, kde mohou bezpečnostní složky nebo tajné služby sledovat podezřelé osoby jen omezenou dobu. Jde například o jedince, kteří se vrací z oblastí, kde bojuje Islámský stát. „A pokud se to neprokáže, tak ty tajné služby s tím sledováním musejí přestat. To platí i v České republice,“ dodal.

Nedůvěra v policii

Podle průzkumu agentury Phoenix Research nedůvěřuje policii 51 % lidí - spokojených s její prací je jen 32 procent, z více než tisícovky dotázaných. Roman Váňa je prý jeden z těch, kteří systému věří, ale lidem se příliš nediví.

„Problém České republiky je délka všech těch řízení. Není to jen věc policie, ale i soudů. A ve chvíli, kdy se ta věc táhne 3, 4 – 8 let, tak přestáváte věřit ve spravedlnost. Přestáváte věřit v ten systém jako takový,“ reagoval Váňa na graf a dodal, že chyba může být také v nedostatku lidí u policie či soudců, díky čemu se může celý systém spravedlnosti tvářit jako nemilosrdný.

Pokud by Váňa dostal na stůl zákon, který by umožňoval ministerstvu vnitra vypínat weby, které šíří záměrně dezinformace, hlasoval by proti, stejně tak by nehlasoval o zrušení imunity, o které tvrdí, že už byla zrušená. Stejně tak by ani znovu nezaváděl povinnou vojenskou službu. Naopak by podpořil zákon, který by po třech přestupcích poslal pachatele před soud a případně do vězení. ČSSD bude i po volbách podle Váni hájit odmítavé postoje k migračním kvótám. Volby budou 20. a 21. října.

Vše o podzimních volbách do Poslanecké sněmovny najdete zde

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz