Problém Evropy je demokracie, tvrdí o boji s terorismem poslanec Váňa

Blesk.cz: Pane Váňo, kdy jste naposledy dostal pokutu a za co?

„Já jsem nedostal pokutu.Nepamatuji si to, a to proto, že si na to velmi pečlivě dávám pozor, abych neporušoval nic,“ odpověděl poslanec.

Po mírném zaváhání se ale přeci jen předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost na jeden prohřešek rozpomněl - dostal pokutu za urychlenou stavbu.

EMBED_OFF

V další otázce na tělo pak prozradil, že i když on sám zkušenost s šikanou nemá, v jeho okolí ji řešit musel.

Přetíženost bezpečnostních výborů

Podle předsedy Výboru pro bezpečnost a lídra olomoucké kandidátky ČSSD Romana Váni u nás podobné útoky jako například v Německu, nebo Francii nehrozí. A to i z toho důvodu, že se u nás nepohybují lidé, kteří navštívili rizikové oblasti, kde mohli podstoupit výcvik k případným teroristickým činům.

Davídkovi zabil terorista mámu. „Jak ochráníte Evropu?“ ptá se rodina Nadi Čižmár politiků

„Je to o nesmírném přílivu lidí, kde neznáme jejich identitu, neznáme jejich minulost a vlastně neznáme jejich budoucnost. A ty bezpečnostní systémy Francie, Německa a dalších zemí jsou natolik vytížené, nebo přetížené, že ten problém je v podstatě přeprogramován,“ říká o současném bezpečnostním riziku v některých evropských státech Váňa.

Celý záznam debaty Blesk Volební souboj 2017 na téma Do zbraně! najdete zde: 

Česká republika by prý situaci zvládla i proto, že se tajné služby a policie nemusejí v takové míře zajímat o sledování případných podezřelých osob. Svým způsobem si ale Evropa může podle Váni za riziko nebezpečí sama – to proto, jaké má zákony.

„Problém Evropy je ten, že Evropa je demokratická a ani ty bezpečnostní složky nemohou někoho sledovat, třeba jen proto, že mají podezření,“ narážel Váňa v předvolební diskusi Blesku na zákony jednotlivých zemí, kde mohou bezpečnostní složky nebo tajné služby sledovat podezřelé osoby jen omezenou dobu. Jde například o jedince, kteří se vrací z oblastí, kde bojuje Islámský stát. „A pokud se to neprokáže, tak ty tajné služby s tím sledováním musejí přestat. To platí i v České republice,“ dodal.

Nedůvěra v policii

Podle průzkumu agentury Phoenix Research nedůvěřuje policii 51 % lidí - spokojených s její prací je jen 32 procent, z více než tisícovky dotázaných. Roman Váňa je prý jeden z těch, kteří systému věří, ale lidem se příliš nediví.

„Problém České republiky je délka všech těch řízení. Není to jen věc policie, ale i soudů. A ve chvíli, kdy se ta věc táhne 3, 4 – 8 let, tak přestáváte věřit ve spravedlnost. Přestáváte věřit v ten systém jako takový,“ reagoval Váňa na graf a dodal, že chyba může být také v nedostatku lidí u policie či soudců, díky čemu se může celý systém spravedlnosti tvářit jako nemilosrdný.

EMBED_OFF

Pokud by Váňa dostal na stůl zákon, který by umožňoval ministerstvu vnitra vypínat weby, které šíří záměrně dezinformace, hlasoval by proti, stejně tak by nehlasoval o zrušení imunity, o které tvrdí, že už byla zrušená. Stejně tak by ani znovu nezaváděl povinnou vojenskou službu. Naopak by podpořil zákon, který by po třech přestupcích poslal pachatele před soud a případně do vězení. ČSSD bude i po volbách podle Váni hájit odmítavé postoje k migračním kvótám. Volby budou 20. a 21. října.

Vše o podzimních volbách do Poslanecké sněmovny najdete zde

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz