Vojáci s košťaty a zbraně jako Klausova amnestie. Poslanci se přeli o ozbrojování Čechů

„Zbrojní průkaz jsem si pořizovala Evropské komisi navzdory,“ přiznala v Blesk volebním souboji 2017 jediná žena v diskuzi – poslankyně ODS Jana Černochová. Protestuje tak prý proti směrnici EU, která má podle jejích slov vést k odzbrojení Čechů, kteří mají zbrojní průkaz a legálně si pořídili zbraň.

Davídkovi zabil terorista mámu. „Jak ochráníte Evropu?“ ptá se rodina Nadi Čižmár politiků

„Myslím si, že teorie Evropské unie – Evropské komise na začátku – že odzbrojením legálních držitelů zbraní bude potírat terorismus, je naprosto lichá,“ dodala poslankyně, která se v šatech a se zbraní v ruce nechala i fotit na pražské náplavce a dodala, že teroristé si nepořizují takové zbraně legálně, „ani neabsolvují to martyrium k získání zbrojního průkazu“.

Pomůže novela? 

Právě kvůli této směrnici chtěl původně ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který na poslední chvíli odřekl účast v debatě, prosadit změnu ústavy a zakotvit do ní právo všech Čechů držet legálně zbraň a v případě potřeby ji použít na obranu státu. Čas do voleb ho ale tlačil, a tak předložil „jen“ novelizaci ústavního zákona, kterou už schválila Sněmovna a čeká na projednání v Senátu. Senátoři si k tomu ale vyžadují ještě další zákony.

„Teď je úplně jedno, jak dlouho ji bude Senát projednávat a nekončí to volbami. Mohou to projednávat dlouho a ta podmínka, která v Senátu zazněla, že chtějí znát zákony, které s tím souvisejí, je celkem logická, takže se to možná odloží, protože ministerstvo vnitra ty zákony připravuje,“ upřesnil stav projednávání této novely Chovancův náhradník v debatě – poslanec a předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

Právě Váňa anebo poslankyně Jana Černochová i další účastník debaty – poslanec KSČM Zdeněk Ondráček (který se také přiznal k vlastnictví zbrojního průkazu i zbraně) - jsou spolupodepsaní pod návrhem zákona.

„Pokud by ta novela nebyla, svět se nezboří, ale pokud bude, bude to jaké si pevnější ukotvení a je to důkaz důvěry státu vůči svým občanům. Rozhodně to není nějaké nabádání, aby se více ozbrojovali a podobně,“ řekl Váňa v diskuzi a dodal, že občané mají mít logicky právo hájit bezpečnost země legálně drženou zbraní.

Ani s evropskou směrnici a ani s návrhem na změnu ústavy nesouhlasí nezávislý kandidát a středočeský lídr kandidátky KDU-ČSL Ivan Gabal. Na české úpravě mu prý vadí, že by se legálně držené zbraně neměly používat jen na ochranu majetku a zdraví, ale také k ochraně země.

 „Ten zákon bych přirovnal k čemusi – čím byla Klausova amnestie – Katastrofa, která by nás posunula na směr amerického vývoje – v ústavě mají zbraně jen latinskoamerické země a Spojené státy a 13 500 mrtvých Američanů ročně ze střílení na veřejnosti je prostě potenciální směr, kam bychom se při přijetí toho zákona v Senátu vydali,“ rozpoutal Gabal další diskuzi ve studiu Blesku. „A jestliže my si chceme dát do ústavy něco, co nefunguje ve Spojených státech, tak bychom podle mého názoru byli padlí na hlavu,“ dodal poslanec s tím, že by zachoval stávající zákony.

Nebezpečí na internetu

Podle průzkumu agentury Phoenix Research si 45 % z více než tisícovky dotázaných myslí, že by Češi měli chodit ozbrojení, opačného názoru je jen 34 % respondentů a odpovědět nedokázalo 21 % lidí.

Víc než zbraně jsou ale podle Víta Rakušana – lídra středočeské kandidátky hnutí Starostové a nezávislí – větším nebezpečím hackerské útoky – tedy útoky na internetu. 

Na Staroměstském náměstí vyrostly zábrany proti teroristům v autech. Test ukázal, že jsou k ničemu

„To je přeci to nebezpečí, na které se musíme umět připravit – přicházíme v době kybernetické války, hybridní války – která je definována právě tím, že nikdo nepoznal, že začala,“ snažil se upozornit ostatní politiky Rakušan na nebezpečí, které číhá na internetu. Ani hnutí STAN ale podle něj nesouhlasí s žádnou úpravou zákonů o zbraních, a to včetně evropské směrnice, která byla podle starosty Kolína nešťastná.

„My jako Starostové a nezávislí nesouhlasíme s tím přístupem zákonodárství toho typu – ´máme tady problém s evropskou směrnicí, pojďme měnit českou ústavu´,“ dodal Rakušan s tím, že podle něj se chtěli politici změnou zákonů o zbraních jen zviditelnit před volbami.

Kdo má k novele výhrady, ten podle poslance a bývalého policisty, který zasahoval během Palachova týdne v roce 1989 proti demonstrantům, Zdeňka Ondráčka z KSČM, nečetl pořádně ani důvodovou zprávu k zákonu. Je podle něj mylné tvrdit, že bezpečnost země mají zajišťovat jen policisté, popřípadě vojáci.

Stěžují si jen Češi a Lucembursko

„Zajišťovat bezpečnost České republiky je přeci úkolem nás všech a nezlobte se, ten, kdo je vycvičen a umí ovládat zbraň a má to právo zbraň nosit – to znamená má zbrojní oprávnění, má zbrojní průkaz – nevidím jediný důvod, proč by v případě potřeby nemohl pomoct Policii České republiky, nebo jiným bezpečnostním složkám k tomu, aby doprovedl zákrok, který je započat, nebo aby provedl zákrok popřípadě za ně,“ chtěl v debatě udělat jasno spolupředkladatel novely zákona Ondráček.

Ministr obrany a lídr pražské kandidátky hnutí ANO Martin Stropnický označil evropskou směrnici o zbraních za „nešťastnou“ a zkoušel vysvětlit její původ. Podle Stropnického za ní stojí nejspíš francouzská vláda, která tak reagovala na dva roky staré teroristické útoky v Praříži – například v klubu Batlacan, kde během koncertu zemřelo podle dostupných informací na místě 89 lidí. Proti směrnici ale podle Stropnického protestují jen dvě země. Lucembursko – kterému se zdá nařízení příliš mírné – a Česká republika.

A i když pro novelu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky hlasovala v Poslanecké sněmovně i naprostá většina hnutí poslanců z hnutí ANO, podle Stropnického není potřeba kvůli držení zbraní měnit ústavu. Legislativní rada vlády už má proto na stole nový návrh zákona, který má situaci vyřešit.

„Zákon, který bude připraven pro příští volební období, který využívá výjimky v té (evropské) směrnici, a umožňuje lidem, kteří mají ty zbraně, které by spadaly do toho zakázaného ranku, tak aby jim za určitých podmínek zůstaly,“ pochlubil se návrhem v debatě Stropnický.

Zbraně jako součást kampaně

Piráty zastupoval ve vášnivé diskuzi jejich šéf Ivan Bartoš, který kandiduje jako lídr středočeské kandidátky. Jako člen neparlamentní strany si rýpnul do zkušenějších kolegů, stejně jako Vít Rakušan, že si dělají ze zbraní předvolební téma. Upozornil, že držitelů zbrojního průkazu je 300 tisíc – tedy je to početná skupina potenciálních voličů.

„Reálně se nic moc nestalo. Špatné je, že třeba v rámci toho, že už někdo ty zbraně má, by je musel vracet, já nevím, jestli by je vybíral pan Stropnický na ministerstvu, nebo kam by se vracely – ty zásobníky, nebo zbraně, které tomu neodpovídají – tam je třeba problém – ale nedělejme z toho válku o to, že zítra všichni Češi odevzdávají zbraně,“ pustil se do politiků Bartoš.

Což mu hned vrátila poslankyně Černochová, podle které nemluví šéf Pirátů pravdu, protože hrozí, že už neuvidíme například ani rekonstrukce různých bitev z české historie s funkčními zbraněmi.

Vojáci s košťaty

„Nemá pravdu Pan Bartoš – protože se tady zakazují jednak tedy některé moderní zbraně, ale zakazují se i historické zbraně – tady se dožijeme toho, že budeme děla z napoleonských válek muset mít v trezoru – zatavovat, a místo toho, aby se na historické události, které snad máme všichni rádi, protože se připomínají dějiny Československa, tak tam místo toho budou běhat vojáci s košťaty – místo s předovkou. To chcete jako Piráti?,“ ohradila se Černochová proti slovům Bartoše.

Toho v předvolební debatě podpořil také další začínající politik Dominik Feri, který v říjnových volbách kandiduje za TOP 09 z posledního místa v Praze. I on vnímá diskusi o zbraních jako předvolební vábení voličů a jako student právnické fakulty odmítá i změnu ústavy.

Ústava jako návod k pračce

„Zaznívá občas, že by myslivci měli být součástí obrany země, vznikají domobrany. A právě, velmi často se odvolávají na tuto úpravu. Já jsem proti ní. Studuji právnickou fakultu a celou dobu nám vtloukají do hlavy, že ústava nemá být návod k automatické pračce – že tam nemá být úplně všechno,“ dodal mladý student, který chce usednout v poslanecké lavici.

Podle aktuálního průzkumu agentury Phoenix Research pro Blesk Volební souboj 2017, by se do Poslanecké sněmovny dostalo dostalo pouze pět stran. Vedle hnutí ANO ještě levicové strany KSČM a ČSSD, ODS s podporou Soukromníků a těsně také KDU-ČSL. Volby nás čekají 20. a 21. října.  

Vše o říjnových volbách do Poslanecké sněmovny najdete ZDE

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz