Desítky miliard korun hodlá armáda utratit za vojáky. Aby měli čím jezdit a nepřipadali si jako ve filmu Tankový prapor. Aby měli čím létat a nemuseli nasedat do Satanových korábů, bitevních vrtulníků ze sovětské éry. Jenže podle expertů to má riziko: když se neví, kdo je naším nepřítelem, peníze nejspíš přijdou vniveč. Nejen o tom bude ve středu diskutovat osm politiků v Blesk Volebním souboji 2017, mezi kterými bude i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Má mít Česko malý, zato perfektně vybavený expediční sbor do zahraničních misí, nebo mají vojáci chránit jen naše území? Na to prý dosud politici nedali odpověď. „Problém je, že za 25 let nikdo veřejnosti neuvedl, na co máme armádu. Budete se divit, ale neví to ani sami vojáci, jaké je jejich „politické zadání“,“ říká šéfredaktor webu Armádnínoviny.cz Jan Grohmann. Až když je zřejmé, kdo je nepřítelem a jaké úkoly má česká armáda vlastně plnit, pak se prý mohou pořizovat tanky, transportéry, letadla…
Dalším problémem je nedostatek lidí. Armáda ČR má dnes necelých 26 tisíc tabulkových míst, vojáků z povolání je jen 23 783. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je problémem také složení vojska. „Je moc kancelářských krys a málo bojovníků. Chtělo by to velký personální audit na ministerstvu obrany,“ vysvětluje.
Máme asi osmkrát méně tanků, čtyřikrát méně děl, nebo šestkrát méně stíhaček, než kolik bychom podle »mezinárodních tabulek« mít mohli. Navíc, většinu techniky armáda měla ve svém arzenálu ještě před rokem 1989, její obnova podle expertů na vojenství probíhá pomalu. „Musí se víc pohnout s obrněnými jednotkami a dělostřelectvem,“ říká analytik Visingr. Slabinou českého letectva je zase příliš nízký počet stíhaček. „Dvanáct jednomístných gripenů, neboli jedna letka je zkrátka málo, chtělo by to 24 strojů,“ dodává Visingr. Jakou technikou AČR disponuje, najdete v kapitole „Jak jsme na tom?“
Většina stran se v programu shoduje, že na armádu je třeba přidat, a to minimálně na úroveň dvou procent HDP, jak jsme se při vstupu do NATO zavázali. Jenže proti tomu zní argument: když dáte armádě najednou peněz moc peněz, utratí je špatně. Příkladem byly tanečky kolem pořízení 12 víceúčelových vrtulníků, kdy armáda neuměla definovat, co by nové stroje vlastně měly umět.
„Určitě je lepší mít účelně vynaloženo 1,5 % HDP než rozházet 2,5 % HDP,“ souhlasí Lukáš Visingr. Oblíbenou mantrou politiků také je, že rozpočet se musí navyšovat postupně, na 2 % HDP se dostaneme nejdříve po roce 2020. S tímto tempem zase nesouhlasí Jan Grohmann: „Rumunsko skokově výdaje na dvě procenta HDP zvýšilo. V čem je Rumunsko lepší než ČR?“ Do příštích let armáda chystá nákupy za desítky miliard.
| Druh techniky | Počet kusů* | Kolik kusů můžeme mít** |
| Tanky | 120 | 957 |
| Bojová obrněná vozidla | 439 | 1367 |
| Dělostřelecké systémy | 179 | 767 |
| Bojové letouny | 35 | 230 |
| Bojové vrtulníky | 17 | 50 |
* Stav k 1. 1. 2017, zdroj: AČR
** Limit pro ČR podle Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
Debatu osmi politiků na téma obrana, spravedlnost a zahraniční otázky sledujte ve středu od 14 hodin na webech Blesk.cz i Bleskzpravy.cz nebo na Facebooku Blesku.
Pozvání přijali:
Martin Stropnický (60, ANO)
Zdeněk Ondráček (48, KSČM)
Roman Váňa (50, ČSSD)
Jana Černochová (43, ODS)
Ivan Gabal (66, KDU-ČSL)
Vít Rakušan (39, STAN)
Ivan Bartoš (37, Piráti)
Dominik Feri (21, TOP 09)
První tři debaty Blesk Volebního souboje 2017 jsme vám už nabídli a můžete si připomenout jejich záznam.
Začalo to Peněženkou:
Pak přišlo téma Na zdraví!:
A do třetice byl Nákupní košík:
ale ale, že by trolling by SPD