„Vila byla svatebním darem, kde se spojily dvě významné továrnické rodiny té doby. A to rodina Bartoňů, která od roku 1912 měla šlechtický titul a v tomto regionu byla srovnatelná s rodinou Baťů ve Zlíně,“ začíná vyprávět Jiří Kmoníček, ředitel organizace Centrum rozvoje Česká Skalice, které se tento měsíc Blesk v rámci projektu Srdce pro vás věnuje.

Rodina měla obrovské majetky, mnoho továren, vlastnila i zámek na Zbraslavi a měla kapli v chrámu sv. Víta – Kaple Bartoňů z Dobenína (sv. Anežky České). Druhá rodina byli Čerychové.

„Čerych byl v době války 1866 starostou Nechanic, kde se seznámil s císařem Františkem Josefem a zároveň s Bismarckem,“ pokračuje Kmoníček. Zatímco Bartoňové byli textiláci, Čerychové byli spíše investoři. Skoupili fabriky, postavili je na nohy a pak je zase prodali.

 

Některé si i nechali, třeba tu na tanin v bývalé Jugoslávii. V roce 1924 se tyto dvě významné rodiny spojují, Marie Bartoňová si bere za muže Jiřího Čerycha, postupně se jim narodí synové Ladislav a Jiří.

„Byla to typická česká rodina. Ani židé, ani Němci, a tak válku přežili tady v tomto domě. Vila byla postavená jako rodinné sídlo – jako z filmů s Adinou Mandlovou. Nechyběly hostinské pokoje, salonky, pracovna pana továrníka. Scházela se tady skalická smetánka. V té době to byla rodina bohatá, jako je třeba pan Babiš,“ popisuje ředitel.

Jenže rodina přichází v roce 1939 o své fabriky a majetky, které jim zabírají Němci a které rovnou v roce 1945 přecházejí na stát. Rodina tu žila do roku 1948, kdy oba dva synové využívají svých studijních úspěchů a odcházejí do zahraničí na univerzity.

„V té době jim bylo 22 a 20 let. Ladislav třeba do školy v Anglii nikdy nenastoupil a bral to jako možnost přechodu hranic,“ říká ředitel. Rodiče si po nějaké době balí jeden kufr, loučí se s pár přáteli a odjíždějí do Prahy, následně na Šumavu, kde po čtrnáctidenním pobytu přecházejí ilegálně hranice a následně míří do Švýcarska, kde se celá rodina opět potkává.

Bratrům se za hranicemi dařilo. Z Jiřího se stal finančník, který vedl fabriky, či působil v centrální bance. Ladislav byl sociolog. „Byl u začátku rádia Svobodná Evropa, vydával první časopisy od imigrantů, studoval a následně i učil na škole v Bruggách. A celý život se věnoval vysokoškolskému vzdělávání,“ popisuje Kmoníček.

„Dělal pro EU různá srovnání, jezdil kvůli porovnání školství do Ameriky. A vlastně se dá říci, že stál u základů programu Erasmus.“ V roce 1990 dostali Čerychové majetek zpět. Oba dva ale už měli životy zařízené za hranicemi ČR.

„Jiří měl dvě dcery, které dnes žijí ve Francii, Ladislav byl bezdětný, i když měl za svůj život tři ženy. Takže se snažili majetek prodat. Vilu ale prodat nechtěli a ani ze začátku nemohli kvůli tomu, že zde bylo zdravotnické středisko. Restituční zákony totiž říkaly, že tam, kde je školství, kultura, zdravotnictví, tak to deset let musí zůstat,“ prozrazuje z historie vily Jiří Kmoníček.

Po deseti letech měli bratři jasno. Chtěli z vily udělat Středoevropskou univerzitu. „Ladislav se v té době znal s americkým finančníkem Sorosem, který byl ochotný vše zaplatit. Jen chtěl po české vládě, aby se zavázala, že ji bude provozovat. A tenkrát premiér Klaus řekl ne. Takže ta univerzita nakonec vznikla v Budapešti,“ dodává ředitel organizace.

Díky svým známostem se Čerychové seznámili s Nadací rozvoje občanské společnosti a rozhodli se objekt věnovat právě jí. A tak se zde nakonec opravdu »učí«, protože se z ní stalo vzdělávací středisko.

Stavba z roku 1924

  • 1924 Ladislav Bartoň zahajuje stavbu vily dle projektu architekta Novotného.
  • 1925 Stává se svatebním darem a dostává ji Marie Bartoňová od svého strýčka, který byl bezdětný. Z vily je rodinné sídlo Čerychů. * 1948 Je zkonfiskována.
  • 1949 Stěhuje se sem politická škola.
  • 1953 Stává se zdravotním střediskem.
  • 1958 Vila a zahrada jsou prohlášeny za kulturní památku.
  • 1989 Je vrácena původním majitelům.
  • 1999 Zdravotní středisko opouští vilu.
  • 2001 Bratři Čerychové darují objekt Nadaci rozvoje občanské společnosti a následně v roce 2003 vzniká organizace, která má vilu na starosti a jmenuje se Centrum rozvoje Česká Skalice.
  • 2003 Vzniká zde vzdělávací středisko Vila Čerych.
  • 2010 Interiér i zahrada se stává filmovým místem Odcházení Václava Havla.

Zajímavosti o rodině a vile:

  • Matka bratrů Marie zemřela jen pár dnů před 17. listopadem 1989. Onoho 17. listopadu měla pohřeb.
  • Ladislav Čerych zemřel v srpnu 2012. Poslední Vánoce trávil ve vile. Lidé z Centra rozvoje nechtěli, aby svátky prožil sám. Jeho bratr Jiří skonal v říjnu 2011.
  • Rodina Bartoňova se znala s prezidentem Masarykem. Tu dokonce i několikrát navštívil.
  • Podle Kmoníčka byli bratři Čerychové typ člověka, jako je Meda Mládková. „Jsou to lidé, kteří odešli, aby pak vrátili Čechům ta ztracená léta, kdy tu byli komunisté. Odešli, a pak se vrátili, aby nám předali, co se za těch 40 let naučili venku,“ říká ředitel organizace.
  • Rodině patřil třeba i zámek v Nových Hradech u Litomyšle, nazývaný České Versailles.

Co dělá organizace?

  • Obnova Vily Čerych.
  • Regionální rozvoj v oblastech kultura a památková péče.
  • Provoz regionálního a turistického informačního centra.
  • Ochrana životního prostředí.
  • Vzdělávání a osvěta.
  • Poskytování informací a propagace.
  • Ročně má asi 13 tisíc klientů.

Trailer Havlova filmu Odcházení:

Video
délka: 01:19.78
480p 360p 240p

Trailer: Odcházení Bontonfilm

Fotogalerie
20 fotografií