Jak se vlastně seběhlo, že se tu točil film?
„Jsme ve filmové databázi a občas se sem přijedou podívat filmaři. Nikdy předtím si nás ale nevybrali. Až v roce 2009 sem přijel Václav Havel a prostě se mu tady líbilo.“
Jak na to vzpomínáte?
„Bylo to překvapení. Vůbec jsme to nevěděli. Až jednou nám někdo volal, že se přijede podívat pan režisér. My jsme tomu moc nevěnovali pozornost. Jednou tu zastavilo černé auto a z něj vystoupil starší shrbený pán. Vzniklo tu úžasné pozdvižení. Měli jsme tu zrovna anglický kemp a byli tu lektoři z Ameriky. Hodně se divili. Prý jestli je normální, že bývalý prezident takhle jezdí na obhlídky. Všichni se s ním hned chtěli vyfotit.“
Víte, proč si vybral zrovna vás?
„Vybíralo se prý z pěti míst. U nás byl třešňový sad a to mu moc vyhovovalo. Kdyby to nebyl Havel, tak se tu netočilo, protože jsme daleko od Prahy a tím je celé natáčení dražší. I producent Jaroslav Bouček říkal, že být blíže k Praze, točí se tu častěji.“
Havel tu tedy i přespával?
„To ne. Ale měl tu svůj pokoj, kdyby se mu zhoršil zdravotní stav. Jinak všichni spali v hotelu v Náchodě. Ve vile bylo zázemí, například kostymérna a maskérna. Točilo se na zahradě.“
Vila posloužila k natočení filmu. K čemu jinému ještě slouží?
„Dům slouží k účelům, ke kterým ho bratři Čerychové darovali. Tedy fungujeme jako kulturní a vzdělávací centrum. Kromě toho se tu dělají svatby či různé oslavy a dají se zde pořádat kulturní akce nebo třeba semináře. Máme tu i sedm pokojů, kde se lidé mohou ubytovat. Nejde však o klasický hotel. Kdysi tu mohla být i Středoevropská univerzita, kterou měl provozovat stát. Tehdejší prezident Klaus to ale nechtěl.“
Má vila původní vybavení?
„Bohužel. Máme tu přesné seznamy věcí z padesátých let, ty se postupně »ztratily«, něco se rozdalo, něco spálilo, něco zmizelo. Z původního vybavení tu nezůstalo nic, co nebylo pevně spojené s domem.“
Co je prioritním úkolem vaší organizace?
„Fungujeme od roku 2005, nyní máme deset zaměstnanců a obrat okolo pěti milionů. Hlavním posláním je starat se o dům, udržovat ho a obnovovat. Kromě toho ale máme i informační centrum v České Skalici a Ratibořicích, a také poskytujeme dotační poradenství.“
Je tu i rozlehlá zahrada. Je přístupná veřejnosti?
„Zatím omezeně, ale od 31. března (od 14 hodin), kdy otevřeme zahradu i dům, bude zahrada zase volně přístupná pro veřejnost. Bývá to tu krásné, od jara do podzimu tu stále něco kvete. Věřím, že si sem lidé najdou cestu.“
Vila Čerych
Prvorepubliková vila pochází z roku 1924. Manželé Ladislav a Marie Čerychovi ji dostali jako svatební dar od rodičů nevěsty (pocházela z významného rodu továrníka Bartoně).
Po válce ale emigrovali a v 50. letech byl dům architekta Otakara Novotného prohlášen za kulturní památku, neboť jde o velmi specifický objekt a významné dílo. Rozlehlá zahrada je prací význačného zahradního architekta Josefa Kumpána.
Opuštěná vila připadla státu a vznikla tu politická škola mládeže, později zdravotní středisko. Po revoluci se synové manželů Čerychových Ladislav a Jiří vrátili a vilu dostali zpět.
V roce 2001 ji věnovali Nadaci rozvoje občanské společnosti – Pomozte dětem, která ji vlastní dodnes. Od roku 2003 se o ni stará Centrum rozvoje Česká Skalice.
Spolehlivá organizace
Tato organizace je držitelem značky Spolehlivá veřejně prospěšná organizace. Účelem je poskytnout potenciálním dárcům i široké veřejnosti informaci o tom, že veřejně prospěšná organizace řádně hospodaří se svěřenými prostředky, které transparentně a adekvátně využívá k naplňování svého deklarovaného poslání.
Trailer: Odcházení Bontonfilm
