14°C
Zikmund Ascher se narodil roku 1910 do klanu obchodníků s textilem. V tradici pokračoval, ve 30. letech měl obchod v Rytířské ulici v Praze a pověst lva salonů. Zároveň byl známým lyžařem, reprezentoval i na olympijských hrách v roce 1936. Sportovní novináři mu pro jeho zběsilou jízdu dali přízvisko »šílený hedvábník«.
V únoru 1939 si – přes odpor tchyně vůči jeho židovské krvi – vzal o tři roky mladší Lídu Tydlitátovou ze zámožné katolické rodiny. Na líbánky vyrazili lyžovat do Norska, kde se dočetli o nacistické okupaci naší země. Domů se nevrátili, zažádali o azyl v Anglii. „Jen tak tak se dostali do Newcastlu,“ popsal později jejich syn Petr. Se zvacími dopisy pro imigrační úředníky pomohli přátelé z britského skiklubu. „Měli pár set liber a Lídiny šperky schované v ponožce,“ citoval syna Daily Telegraph.
Dokázali navázat na své zkušenosti z branže a roku 1942 v Londýně založili firmu na potisk látek. Prorazili i v době úsporných opatření válečné ekonomiky.
Malíř jako reklama
Na sklonku války začali uskutečňovat smělý plán: tisknout na šátky vzory od slavných umělců. Brzy s nimi spolupracoval už tehdy renomovaný sochař Henry Moore, zanedlouho kývli Francouzi Henri Matisse či Jean Cocteau. Zájem měli i další, ovšem finanční požadavky hvězd jako Marc Chagall a Oskar Kokoschka si Ascherovi nemohli dovolit. Podobně se nedomluvili s Pablem Picassem, nicméně později realizovali jiné jeho dílo. S
polupráce s umělci byla výbornou reklamou, jenže výroba šátků s kvalitním potiskem byla i technicky drahá a zákaznice se zdráhaly utrácet za tyto prémiové doplňky. Sadu asi třiceti šátků nicméně ukázal světu na putovní výstavě, která se zastavila i v pražském Mánesu – koncem roku 1947, pár měsíců před komunistickým převratem.
Textilní revoluce
Díky šátkům se Ascherovi proslavili, ovšem prosperovali jinak: textilními inovacemi. „Ascherovy látky spustily módní revoluci, šily z nich velké módní domy,“ nešetří obdivem britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Do mdlých trendů vrazili se zářivými barvami, umně kombinovali vlnu či mohér se syntetickými látkami a vytvářeli lehké a praktické tkaniny s uměleckými, nápaditými či humornými vzory.
„Jeho revoluční přístup se stal legendou a symbolem propojení designu a volného umění. Látky firmy Ascher se těšily obrovské popularitě od čtyřicátých až do osmdesátých let,“ konstatuje kurátorka výstavy Konstantina Hlaváčková. „Často se objevovaly v časopisech jako Vogue a Harper’s Bazaar. Z látek firmy Ascher vytvářely kolekce nejslavnější módní domy francouzské, italské i britské – Dior, Balenciaga, Lanvin, Cardin, Y. S. Laurent…“
A Ascher mohl parafrázovat Bohumila Hrabala: »Oblékal jsem anglickou královnu«. Šaty ušité ze Zikovy látky oblékla mladá Alžběta (tehdy ještě princezna), nedlouho před tím, než usedla na trůn. Později se přidala i její sestra Margaret.
Pořád Češi
Manželé dostali britské občanství, ale zůstávali Čechy. Syna Petra naučili česky, máma ho do vlasti pravidelně brala. Zika se obával, že by ho režim uvěznil jako vojenského zběha – ač v Británii sloužil u československých jednotek. Proto se domů poprvé vrátil až v 70. letech. A rok po sametové revoluci sem přijel oslavit osmdesátiny: se starými kamarády se ještě postavil na lyže. Toho se Lída nedožila, zemřela roku 1983. Zika devět let po ní.
Šátek za 52 milionů
O Ascherově přetrvávajícím významu svědčí i aukce z roku 2011. Jeho šátek, přesněji řečeno čtyřmetrový textilní panel s návrhem Henriho Matisse, se vydražil za tři miliony liber (tehdy cca 52 milionů Kč).
Zase doma
Výstava zvaná Šílený hedvábník. Zika & Lída Ascher: textil a móda se v historické budově Uměleckoprůmyslového musea otevírá dnes a potrvá do 15. září. Ve čtyřech částech prezentuje hlavní životní etapy Ascherových a jejich profesní úspěchy. Mezi mnoha doklady bohaté činnosti Ziky a Lídy návštěvníci naleznou oděvy od předních návrhářů. Zároveň kurátorka Konstantina Hlaváčková vydává stejnojmennou knihu.
„Je to úžasná příležitost objevit, jak úžasná a kreativní osobnost světové módy pochází z Československa nebo České republiky,” láká Hilary Alexanderová, renomovaná módní novinářka z Anglie. Na vernisáži byla čestným hostem a při té příležitosti poskytla Blesku rozhovor, který si můžete přečíst v pondělí.
Vedle toho Zikovu tvorbu oživili studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové. „Zika Ascher už v roce 1946 oslovoval mladé designéry, aby mu nabídli návrhy látek, které pak začal vyrábět. Dával mladým talentům příležitost vyniknout, o což se v ateliéru módní tvorby také snažíme,“ okomentoval to vedoucí ateliéru Pavel Ivančic. „Úspěch Ziky Aschera podkresluje sto let anglo-českých vztahů, které letos připomínáme,“ uvedl velvyslanec Nick Archer. Britská ambasáda právě studentský projekt podpořila v rámci svého stoletého výročí
Kde? Uměleckoprůmyslové museum v Praze — historická budova, ulice 17. listopadu 2
Kdy? denně 10 — 18 hodin (kromě pondělí) úterý 10 — 20 hodin
Do kdy? do 15. září 2019
Za kolik? plné vstupné 220 Kč, snížené 120 Kč
