Osudy slavných českých emigrantů

Pojem emigrace je definován jako opuštění země původu a přestěhování se do jiné země z důvodů ekonomických, politických či podnebních. V průběhu bouřlivé historie našeho národa emigrovali Češi z mnoha důvodů: před bídou a válkou, před katolíky, před nacisty i před komunisty. Připomeňme si z obrovského množství českých emigrantů aspoň několik nejznámnějších.

Jan Amos Komenský | wikipedia.cz

Jan Amos Komenský (28. 3. 1592 jihovýchodní Morava - 15. 11. 1670 Amsterdam)

Komenský byl v roce 1616 vysvěcen na kazatele a odešel do Fulneku, kde působil jako kazatel Jednoty bratrské.

V roce 1621, po porážce stavovského povstání byl Komenský nucen opustit Fulnek a skrýval se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví. Po roce ukrývání mu zemřela jeho žena a dvě děti na mor.

V roce 1628 odešel do exilu do polského Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. Zpočátku doufal, že se brzy vrátí zpět do vlasti, a proto psal výhradně česky. V Lešně byl zvolen biskupem a písařem, brzy se stal i zástupcem rektora gymnázia, což vedlo k jeho zájmu o pedagogiku.

Jak se Komenského pedagogické práce stávaly v nekatolické části Evropy známými, rostl i zájem o Komenského jako teoretika pedagogiky. Mimo Lešna působil i v Anglii a ve Švédsku.

Když byl v roce 1648 uzavřen vestfálský mír a tím skončila třicetiletá válka, skončily naděje českých protestantských exulantů na návrat do vlasti. V tomto roce Komenskému zemřela i jeho druhá žena a rok na to se oženil potřetí. V letech 1654 - 1658 Komenský opět pobýval v Lešně, kde v roce 1656 přišel o všechen majetek i cenné rukopisy.

Na pozvání svého přítele Louise De Geera odjíždí do Amsterdamu a konec svého života strávil v Holandsku. Tam také soubor svých 43 spisů pod názvem Opera didactica omnia.

Komenský zemřel 15. listopadu 1670 a byl pohřben v kostelíku v holandském Naardenu.

Jiří Voskovec (19. 6. 1905 Sázava - 4. 7. 1981 Pear Blossom, Kalifornie, USA)

Herec a spisovatel, vlastním jménem Jiří Wachsmann, který ve 20. letech a 30. letech 20. století působil spolu s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem v Osvobozeném divadle, emigroval z Čech dokonce dvakrát.

Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická (remix autentického audio záznamu zde), museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA.

Po válce žil Voskovec dva roky v Čechách a spolu s Werichem se snažil znovuobnovit Osvobozené divadlo. V roce 1948 byl ale Voskovec nucen emigrovat znovu, tentokrát před komunisty.

Žil krátce ve Francii, aby se později v roce 1950 vrátil do USA. Vrcholem absurdity bylo to, že byl po svém příjezdu do USA 11 měsíců internován na pro podezření ze sympatií ke komunismu.

Po roce 1948 se Voskovec se svým přítelem a dlouholetým spoluautorem Werichem setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichovy smrti.

V Americe byl známý pod jménem George Voskovec. Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních i filmech, ztvárnil například jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů.

Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 4. července 1981 na zástavu srdce.

Hugo Haas | wikipedia.org

Hugo Haas (18. 2. 1901 Brno - 1. 12. 1968 Vídeň)

Významný český herec a režisér, který se za první republiky proslavil zejména svými filmovými rolemi, byl před válkou nucen emigrovat kvůli svému židovskému původu.

V roce 1939 dostal výpověď z divadla z rasových důvodů a v dubnu uprchl se svou manželkou Bibi přes Francii, Španělsko a Portugalsko do USA.

Bratra Pavla, významného hudebního skladatele, jeho rodinu, své rodiče i malého syna Ivana museli nechat v protektorátu. Otec Zikmund i bratr Pavel zahynuli během války v koncentračním táboře.

Od roku 1942 hrál divadlo v anglickém jazyce, vyučoval v herecké škole a prosadil se v i v Hollywoodu. Působil nejen jako herec, ale i jako scénárista, režisér a producent.

Koncem padesátých let se Hugo Haas vrátil do Evropy. Po krátkém pobytu v Itálii se roku 1961 usadil ve Vídni, kde občas účinkoval v televizi. S výjimkou krátké návštěvy při oslavách výročí Národního divadla v roce 1963 už se do vlasti nevrátil. Zemřel ve Vídni 1. prosince 1968 a je pochován na židovském hřbitově v Brně.

Tomáš Baťa ml. | ČTK

Tomáš Baťa mladší (17. 9. 1914, Zlín - 1. 9. 2008, Toronto, Kanada)

Syn zakladatele obuvnického impéria Tomáše Baťi emigroval z Čech v roce 1939 nejdříve do USA, později se přestěhoval do Kanady.

Až do 80. let minulého století řídil z kanadského Toronta firmu Bata s více než stovkou závodů v desítkách zemích celého světa.

Baťa byl držitelem nejvyššího kanadského vyznamenání Řádu Kanady nejvyššího stupně. V roce 1991 se stal nositelem Řád T. G. Masaryka II. třídy a měl syna a tři dcery.

Podnikatel Tomáš Baťa neočekávaně zemřel 1. 9. 2008 v kanadském Torontu. Bylo mu 93 let. Článek zde.

Miloš Forman | David Kundrát

Miloš Forman (narozen 18. 2. 1932 v Čáslavi)

Forman se narodil židovskému otci a protestantské matce. Jeho rodiče byli zatčeni Gestapem kvůli svému členství v odbojové skupině a zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi.

V internátní škole, kde Miloš Forman vyrůstal, byli jeho spolužáky i bratři Mašínové a Václav Havel.

Vystudoval pražskou FAMU a v Československu do roku 1968 natočil několik úspěšných filmů. Snímek Černý Petr získal hlavní cenu na filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu a film Hoří, má panenko byl nominován na Oscara.

Po obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 odešel do USA, kde pokračoval ve své filmové tvorbě. Pobyt tam se mu později podařilo u československého režimu legalizovat.

V roce 1974 dosáhl Forman v USA výrazného úspěchu filmem Přelet nad kukaččím hnízdem. Americká Akademie filmových umění ocenila tento film pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. Dalších osm Oscarů, včetně obou hlavních kategorií, a 32 dalších cen, získal další Formanův film Amadeus, z roku 1984. Za film Lid vs. Larry Flint z roku 1996 dostal Miloš Forman Zlatý Globus.

První Formanovou ženou byla herečka Jana Brejchová, druhou byla herečka Věra Křesadlová, se kterou má Forman dvojčata Petra a Matěje (nar. 1968), kteří se rovněž věnují divadlu.

Nyní žije Miloš Forman se svou třetí ženou, spisovatelkou Martinou Zbořilovou, v USA a má s ní další dvojčata, Andrewa a Jamese.

Po českém režisérovi byl pojmenován dokonce asteroid 11333 Forman.

Karel Kryl (12. 4. 1944, Kroměříž - 3. 3. 1994, Mnichov)

Především za dob komunismu v Čechách velice populární básník a písničkář Karel Kryl pocházel z rodiny knihtiskařů. Tiskárna, kterou založil jeho dědeček, byla v roce 1948 komunisty zlikvidována a rodina byla přestěhována do neudržovaného přízemního domku v Pavlovské ulici (později kapitána Jaroše).

První Krylovou písní, která byla v roce 1968 nahrána, byla Nevidomá dívka. V roce 1969, půl roku po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, vyšla Krylovi první deska. Píseň Bratříčku zavírej vrátka, v níž Kryl reaguje na okupaci, se zprvu dokonce držela v hitparádě. Po několika dnech ale soudruhům došel její obsah a zakázali jak píseň, tak posléze i samotný pořad.

Karel Kryl emigroval 9. září 1969 do Německa, kde žil v bavorském Mnichově. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 pak jako zaměstnanec.

Do Československa se Karel Kryl poprvé vrátil 30. listopadu 1989, aby se zúčastnil pohřbu své matky. Po pádu komunismu se v Čechách objevoval často, ale brzy začal projevovat zklamání z vývoje, kterým se Československá a později Česká republika ubírala. Video zde.

Když se Karel Kryl 2. března 1994 večer vracel s manželkou z obvyklé procházky a ze skleničky vína, dostal náhle na rušné mnichovské ulici bolesti a posléze upadl do bezvědomí. Byl převezen na jednotku intenzivní péče, ale z bezvědomí se už neprobral. Zemřel v ranních hodinách 3. března. Jako příčina smrti byl uveden infarkt.

Josef Škvorecký | wikipedia.cz

Josef Škvorecký (narozen 27. 9. 1924 v Náchodě)

Poté, co Škvorecký v roce 1943 odmaturoval na náchodském gymnáziu, byl totálně nasazen v továrnách v Náchodě a Novém Městě nad Metují. Teprve po válce mohl vystudovat vysokou školu - v roce 1949 absolvoval filozofickou fakultu v oboru angličtina a filozofie.

Několik let působil jako učitel, po ukončení vojenské služby v roce 1953 nastoupil jako redaktor angloamerické redakce Státního nakladatelství krásné literatury a v roce 1956 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura.

V roce 1958 se po vydání jeho prvního románu Zbabělci, který vypráví o Češích kolaborujících s nacisty za 2. světové války, strhl politický poprask a Škvorecký musel redakci Světové literatury opustit.

V roce 1969 odjel Josef Škvorecký do USA, kde přednášel na Cornell University ve státě New York, poté absolvoval stipendijní pobyt na Berkeley University v Kalifornii. Po zastavení příprav vydání knihy Tankový prapor v Československu se Škvorecký se svou ženou Zdenou Salivarovou rozhodl zůstat v exilu. Usadili se v Torontu, kde byla Škvoreckému nabídnuta profesura. V roce 1978 byl zbaven československého občanství.

V roce 1971 Škvorecký a jeho žena založili nakladatelství '68 Publishers, ve kterém vydávali knihy československých autorů, které v ČSSR z politických důvodů vycházet nemohly. Do roku 1993 se jim podařilo vydat celkem 227 titulů.

Dílo Josefa Škvoreckého je přeloženo do mnoha jazyků, od konce 70. let se těší značného ohlasu zejména v Severní Americe a v roce 1980 mu byla na Oklahomské univerzitě udělena Neustadtská mezinárodní cena za literaturu. Roku 1990 byl společně se Zdenou Salivarovou vyznamenán Řádem bílého lva za zásluhy o českou literaturu ve světě.

Manželé Škvorečtí i nadále žijí v kanadském Torontu a občas navštěvují Českou republiku.

Jan Tříska (narozen 4. 11. 1936 v Praze)

Jan Tříska začínal jako tanečník, k herectví ho přemluvil až Karel Höger. Po vystudování DAMU stal se Tříska stal nejmladším členem činohry Národního Divadla a objevil se i v mnoha filmových rolích.

Po podepsání Charty 77 byl nucen emigrovat do USA, kde často spolupracoval s režisérem Milošem Formanem. Po pádu komunismu se na čas vrátil do Čech, kde hrál mj. i ve filmech Obecná škola (1991) a Želary(2003), které byly nominovány na Oskara. Za ztvárnění hlavní role ve hře Král Lear na Letních Shakespearových slavnostech byla Janu Třískovi v roce 2002 udělena prestižní Cena Alfréda Radoka.

Tříska nyní žije se svou ženou Karlou Chadimovou a dvěma dcerami v Los Angeles.

Milan Kundera (narozen 1. 4. 1929 v Brně)

Zřejmě nejúspěšnější a nejpřekládanější spisovatel českého původu odešel do Francie v roce 1975 poté, co mu bylo ve městě Rennes nabídnuto místo hostujícího profesora. To už měl za sebou vydání románů Žert a Život je jinde, jež byly přeloženy do mnoha světových jazyků.

V roce 1979 bylo Kunderovi odebráno české státní občanství a o dva roky později mu bylo přiděleno občanství francouzské.

Milan Kundera byl v době svého života v Čecháchvyloučen z komunistické strany, a to dokonce dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1950 za "protistranickou činnost", podruhé v roce 1970 za účast na reformním hnutí.

Kundera žije ve Francii a od konce osmdesátých let píše francouzsky. Do Čech se vrací pouze zřídka a dokonce i vydávání svých knih v češtině výrazně omezuje. Důvody těchto omezení nejsou úplně jasné a mnoho lidí si je vysvětluje spisovatelovou averzí k Čechům.

V Čechách je Kundera považován za českého spisovatele žijícího ve Francii, zatímco Francouzi ho vnímají jako francouzského spisovatele, narozeného v Česku.

Zdroje: wikipedia.org, csfd.cz