Český Jamie Oliver (22): Nevařím pro peníze, ale protože mě to baví
Nic ho nebaví víc než vaření. Dvaadvacetiletý rodák ze Soběslavi před pěti lety vydal „obyčejnou“ kuchařku s neobyčejným úspěchem. Teď přichází s druhým dílem. Martin Škoda sice kuchařinu nikdy nestudoval, i tak ale učí vařit ostatní a svůj um předává právě knihami. Český Jamie Oliver pro Blesk.cz popsal, kde se jeho vášeň vzala.
Martin Škoda vaří už od svých osmi let. „Hodně rád jsem jedl a mimo to jsem také v televizi sledoval Jamieho Olivera. Hrozně mě bavilo, jak se k vaření snažil přistupovat trochu jinak. Jídlo bral jako něco, co je součást kultury, zábava a radost,“ říká Martin. Sám se tímto prý řídí dodnes. Už jako dítě rád cestoval a ochutnával nové věci. Z nadšení, které podporovaly hlavně jeho babičky, tak vznikla vášeň trvající doposud.
„Od lentilkových dortů jsem se přes saláty postupně dostal i k těm složitějším jídlům,“ vzpomíná. Přitom Martinův život se mohl snadno upnout úplně jiným směrem. „Hrál jsem závodně hokej, ale jelikož jsem si poranil sval, musel jsem přestat, ale tím pádem jsem začal vařit ještě víc,“ připustil. Netrvalo dlouho a Martinovy ambice s vařením začaly růst.
„V 16 jsem si řekl, že nebudu jenom kecat, jako to dělá hodně lidí, ale něco vytvořím. A tak jsem napsal svoji první knížku,“ říká Martin. Ke každému z originálních receptů tehdy přidal tip na písničku, kterou si mohou čtenáři k vaření pustit. A nápad se ujal. Kniha se stala bestsellerem a uspěla i v prestižní mezinárodní soutěži Gourmand World Cookbook Awards 2013, kde ji ocenili třetím místem v kategorii Kuchařská prvotina.
Martinův život tak nabral nový rozměr. Objevil se v horkém křesle Jana Krause nebo třeba na titulní straně časopisu Reflex. Úspěch ale nezneužil, tvrdí. „Nechtěl jsem to dělat tak, jak to dělají jiní, že když jsou na vlně, tak začnou sekat jednu knihu za druhou, aby co nejvíce vydělali. Chtěl jsem něco udělat, až když budu mít nový koncept a nápad. Nakonec to trvalo možná déle, než jsem chtěl, téměř pět let, ale napsal jsem pokračování,“ popsal Martin. „Škoda nevařit 2 – Kuchařka plná akce“ je tak už druhý týden na pultech knihkupectví a opět sklízí úspěch.
„Nadšení je důležitější než vzdělání“
„Nejsem vyučený kuchař, ale profi fanda gastronomie, který vaření a jídlo bere hlavně jako součást životního stylu, zábavu a radost. Jídlo pro mě není jenom palivo, ale taky důležitá součást kultury stejně tak jako třeba večer v kině nebo parádní koncert,“ vysvětluje student Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Že by se měl vyučit kuchařem, ale odmítá.
„Nemyslím si, že proto, aby byl člověk dobrý v tom, co dělá, tak v tom musí být vyučený. To se potvrdilo u x lidí, ať už to byli muzikanti, kteří neměli hudební vzdělání, nebo kuchaři. Důležité je nadšení, které mám,“ míní Martin, který průměrně stráví vařením asi dvě hodiny denně. „Jsou období, kdy vařím v týdnu v kuse každý den, pak jsou období, kdy zase píšu recepty a chystám všechno možné,“ doplňuje. Uvařit prý umí stovky receptů.
„Ale samozřejmě záleží na různých variantách. Je to hodně o technice, jakmile se naučíte pracovat s určitou surovinou, otevřou se vám úplně nové možnosti,“ usmívá se. Nejraději pak vaří lidem, kteří to dokážou ocenit. „A může to být úplně kdokoliv, když to budou úplně běžní lidé, které teď potkám, a budou mít rádi dobré jídlo, tak budu mít jenom radost, když jim to bude chutnat, stejně jako kdybych vařil třeba prezidentovi nebo slavné kapele,“ říká.
Přesto je ale jedna osoba, které by uvařil nejraději. A to právě svému vzoru Jamiemu Oliverovi. „Inspiruje mě už od začátku, věnoval jsem mu i svoji druhou knížku. Moc rád bych se s ním jednou potkal,“ uzavírá.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.