Líné české děti nezdravě jedí a tloustnou. Rodiče to nevidí nebo přehlížejí

„Hlavním cílem naší studie je zlepšit znalosti o zdraví a životním stylu dětí a školáků,“ vysvětlil cíl studie její hlavní řešitel pro Českou republiku Michal Kalman. Podle něj by výstup ze šetření mohl být podkladem i pro rozhodování politiků.

Byla líná vstát z gauče, teď je známou trenérkou, která miluje koblihy!

Většina dětí pravidelně nesnídá

Problémy se stravováním začínají u dětí v podstatě ve chvíli, kdy se zvednou z postele. Podle posledních dostupných dat totiž asi 60 procent patnáctiletých dívek a kolem poloviny chlapců doma nesnídá.

„Pokud dítě nepravidelně snídá, dochází k ovlivnění jeho schopnosti učit se ve škole, zvýšení rizika vzniku obezity a zvyšuje se hladina cholesterolu,“ upozornil Kalman. Problematické je i to, z jak bohaté rodiny děti pocházejí. Ty z chudších poměrů snídají méně často, než je celorepublikový průměr.

Ve srovnání s dalšími zeměmi, kde výzkum probíhá, se pak Česká republika zařadila do spodní třetiny. Podobně špatně jsou na tom Češi nejen ráno, ale i večer. „České děti v podstatě společně s rodiči nevečeří,“ konstatoval Kalman.

Fotografka testovala, jak okolí reaguje na obezitu. Co zjistila?

Dětem nevoní ovoce ani zelenina

Darmo mluvit také o ovoci na českém jídelníčku. „80 procent chlapců a 70 procent dívek nekonzumuje denně ovoce,“ varoval výzkumník. Podle něj se situace ještě zhoršila oproti stavu, jaký panoval na začátku tisíciletí. Ani zelenina české mládeži příliš nevoní, čísla jsou tu podobně bídná jako u ovoce. Vzrůstá naopak obliba sladkých nápojů a sladkostí obecně.

Láska ke sladkému vede k tomu, že v současnosti trpí nadváhou nebo obezitou kolem dvaceti procent chlapců a přibližně desetina počtu dívek. To je přibližně dvakrát horší situace než na konci 90. let. „Ukazuje se, že chlapci z bohatších rodin trpí asi o devět až deset procentních bodů méně často nadváhou a obezitou, než v chudších rodinách, u dívek je to podobné,“ poukázal Kalman. Také horší životní podmínky tak mnohdy souvisí s rodinným jměním.

V počtu dětí, které trpí nadváhou či obezitou, tak podle dat studie HBSC zůstává Česko v průměru všech zemí, kde se studie provádí.

„Chodí k nám i lidé s 250 kily.“ Liposukce obezitu neřeší, varuje expertka

Cesta do školy na kole nebo pěšky jako rarita

Kalman upozornil i na to, že české děti na tom nejsou dobře ani s ohledem na pohyb. „Pravidelná pohybová aktivita u dívek v posledních letech klesala v zemích, jako je Rusko, Litva, Česká republika, Itálie, Švýcarsko a Velká Británie. Naopak rostla ve Španělsku, Francii, Německu, Ukrajině nebo Švédsku,“ vypočetl. Chlapci jsou na tom podobně.

V celosvětovém průměru se přitom děti hýbou o něco víc než dřív. V současnosti tak pravidelný pohyb chybí asi 80 procentům dětí v Česku. Kromě počtu aktivních sportovců ubývá i dětí, které do školy chodí pěšky nebo jezdí na kole.

Česko ničí obezita. „Tlouštíkům“ hrozí rakovina či inkontinence, varuje lékařka

Adámková: Snažíme se lidi vzdělávat, ale selháváme

Lékaři se přitom o zdravé stravování zajímají už dlouho. Na semináři to zmínila jeho organizátorka Věra Adámková (ANO). Uznala ovšem, že se zatím lékařům nedaří v tomto ohledu vzdělat českou populaci. „Neexistuje lék, který nemá negativní efekt. To znamená, že pokud ho nemusíme podávat, znamená to výhru,“ vysvětlila jeden z mnoha důvodů, proč se lékaři snaží naučit lidi jíst zdravě.

Zároveň ovšem Adámková varovala zejména mladé lidi před držením diet, které jsou často nesmyslné. „Když se podíváme na body mass index (váha v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech, pozn. red.), tak hodnota BMI byla určena od zeleného stolu na 25. To neznamená, že když má někdo hodnotu 25,4, musí začít držet nesmyslné diety,“ varovala Adámková.

Babiš vzal Hniličku do vlády. Gólman z Nagana chce čtyři hodiny tělocviku týdně

Profesorka v čele zdravotnického výboru poukázala rovněž na to, že při šetření stravovacích návyků je nutné ptát se přímo dětí. Čeští rodiče totiž často o špatném stravování svých dětí neví, nebo vědět nechtějí. Podle lékařky je v tomto nejupřímnější jednání s chlapci mezi 12 a 15 lety. „Jeho vlastní rodiče vám dají takový jídelníček, že z toho máte pocit, že se s ním nemohli nikdy potkat. V 80 procentech jsme dělali kontroly. A vždy měl pravdu ten chlapec a nikdy jeho rodina,“ upozornila Adámková.