Tlustých dětí v Česku přibývá. Lékaři viní lenost, rodiče i drahé jídlo

Autor: ula - 
21. prosince 2017
21:40

Obezita u dětí je v posledních letech jedním z nejzávažnějších problémů, který rodiče mnohdy přehlížejí. Nad „dětským tukem“ obvykle mávnou rukou a tvrdí, že z toho jejich ratolesti vyrostou. Jenže jak potvrzuje studie Harvard Medical School, ti, kdo jsou obézní v dětství, budou s velkou pravděpodobností trpět nadváhou i v dospělosti. Lékaři to s obezitou v Česku do budoucna nevidí právě optimisticky. Jak děti můžeme chránit?

Studie britských lékařů uvádí, že v Británii je momentálně 30 procent obézních dětí. Rodiče si podle lékařů hlavu s tlustým dítkem nedělají, protože si myslí, že dětské tuky s dospělostí zmizí. Opak je pravdou, výzkum varuje, že více než polovina obézních dětí bude trpět nadváhou i v dospělosti.

V Česku jsme na tom podle pediatra Michala Maliny lépe, nadváhou trpí až 25 procent dětí (podle věkové skupiny a pohlaví), obezitou pak asi 8 až 9 procent. Přitom až dvě třetiny těchto dětí trpí nadváhou i v dospělosti.

„Počet obézních dětí stoupá. A jelikož v tomto bohužel kopírujeme celosvětový trend, bude i v Česku za čas více obézních lidí než nyní,“ uvedl Malina pro Blesk Zprávy.

„Pravděpodobnost, že děti budou obézní i v dospělém věku, je vysoká, stejně tak je vysoká pravděpodobnost rozvoje cukrovky II. typu a kardiovaskulárních onemocnění již v mnohem nižším věku. Spolu s nimi pak roste rovněž riziko invalidity a předčasného úmrtí,“ varují farmaceuti z portálu Lékarnické kapky.

Video Za dětskou obezitu nemůže fast food, ale rodiče. Jak je na tom vaše dítě? - Vím co jím

Drahé potraviny i sportovní kroužky

Podle pediatra nejsou děti náchylné k obezitě více než před lety. „Jen se nyní zvyšuje nabídka a dostupnost vysokokalorických jídel chudých na jiné živiny. Svoji roli v tom hraje i marketing potravinářských firem,“ vysvětluje Malina.

Podobně to vidí i britští lékaři. Dětská obezita podle nich souvisí i s ekonomikou. Zdravé potraviny, jako ovoce a zelenina, jsou dražší než polotovary a nezdravé potraviny. Proti obezitě by se mělo bojovat i pohybem, ale děti raději tráví čas u počítače nebo tabletu. Na vině jsou také příliš drahé sportovní kroužky.

Tři kritická období života

Velký vliv na obezitu má rodina a prostředí. Správný stravovací režim je u dětí mnohem důležitější než u dospělých. Je potřeba už od malička vštipovat dítěti jak vhodné složení stravy, které je důležité pro růst a vývoj, tak stravovací návyky a v neposlední řadě také přiměřený pohyb. Cílem výchovy je nenásilnou formou a náležitou motivací vést dítě ke zdravému stravování a fyzické aktivitě, které zásadně ovlivní zdravotní stav a celý způsob života dítěte v budoucnu.

Rizikovým obdobím je novorozenecký věk, kdy se tvoří tukové buňky. Předčasné nebo nadměrné podávání mléčné výživy může podpořit zvýšenou tvorbu tukových buněk už v tomto útlém věku. Navíc je možné vypěstovat dítěti návyk na jídlo jako tišící prostředek (podání láhve nebo prsa při pláči).

Dalším krizovým obdobím je nástup do školy, neboť dochází ke změně denního režimu a snížení pohybové aktivity (sezení ve škole, při psaní úkolů, nedostatek času na oblíbené aktivity), ale také se začíná uplatňovat vliv kamarádů a spolužáků. A nakonec puberta, kdy dochází k růstu a hromadění tukové tkáně a navíc se začíná snižovat energetická potřeba organismu.

Video Co by měly jíst dospívající děti? - Vím co jím

Tlusté děti bývají obětí šikany

Obezita je v Česku už natolik rozšířená, že začíná být vnímána jako normální. Některými je ignorována, jinými zase považována za odraz určité životní úrovně. Na druhou stranu jsou tlusté děti vystaveny posměchu, nebo dokonce šikaně. Kromě toho obezita zkracuje dětství až o 1,5 roku, snižuje průměrnou výšku o 1,5 centimetru a může zkrátit střední délku života až o sedm let, varují farmaceuti.

„Cesta k léčbě obezity je složitá, většinou je třeba komplexního a dlouhodobého přístupu, který změní návyky jednotlivce a často si musí do svědomí sáhnout celá rodina,“ upozorňuje Malina.

Přesto je tu pár rad, jak pomoci udržet dítěti zdravou váhu:

  • Praktikujte v kojeneckém věku dítěte „citlivé krmení“. Krmte dítě, když má hlad, a jen dokud nebude nasycené. Někteří rodiče reagují na každé zaplakání jídlem, děti jsou pak přecpané, protože si rodiče myslí, že je lepší jíst více než méně.
  • Dítě by mělo jíst hodně ovoce a zeleniny, která by měla zabírat polovinu jejich talíře. Vyhněte se polotovarům a fast foodům. Nedávejte dětem slazené limonády a šťávy. Voda a neslazené mléko jsou dostačující.
  • Sladkosti, pokud jsou příležitostné, jsou v pořádku, ale měly by být opravdu jen příležitostné a hlavně by měly být podávány v malých porcích.
  • Dítě by mělo jíst dětské porce, ne porce pro dospělé. Používejte pro děti menší talíř, což vám dávkování ulehčí.
  • Děti se občas dožadují jídla z nudy nebo ze zvyku než z hladu. Zkuste krmení z rozmaru zamezit.
  • Ujistěte se, že se váš potomek hýbe, aspoň hodinu denně. Nemusí to být přímo sport, stačí jít na procházku hrát si venku, projet se na kole. Nenechte děti sedět u počítačů a tabletů celý den.
  • Sledujte váhu svého dítěte, stejně jako jeho zdraví. Pokud máte pochybnosti, poraďte se s pediatrem. Ten může vyhodnotit váhu dítěte a navrhnout nejlepší řešení v případě problému.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

dzery ( 22. prosince 2017 09:14 )

Spíš potrestat rodiče,děti jsou chudáci.

zdenek43 ( 21. prosince 2017 22:54 )

Srovnání s Německem: Česko je evropský potravinářský koš! Pulty v českých obchodech jsou odpadkovým košem Evropy. Co nikde jinde v západních zemích nechtějí, to se v Česku za nehorázné sumy prodává a jí. Potraviny jsou u nás nacpané nebezpečnými látkami. Ty mohou odstartovat rakovinu, ničí mozek, způsobují těžké ekzémy. Děti jsou po nich hyperaktivní a mají i problémy s dýcháním, deti T L O U S T N O U . ....německých a českých obchodů zjistit, co se nabízí za hranicemi a co u nás. Zjištění je šokující. Nebezpečné koktejly z chemikálií, které jsme nalezli v potravinách prodávaných v Česku, v Bavorsku téměř neznají. Výsledky průzkumu nejsou vůbec radostné. Nedobře vyšla z kontrolního nákupu i česká limonáda s příchutí pomeranče Korrekt za 5,90 Kč. Dvoulitrová láhev obsahuje čtyři nebezpečné přísady, z nichž jedna je zakázána v USA. Při konzumaci může hrozit nebezpečí rakoviny močového měchýře a u dětí i poruchy chování. Zeptali jsme se, co tomu říkají v českém Globusu. Stejný výrobce upravuje často recepturu jen pro český trh, do Německa jdou potraviny mnohem zdravější. Zatímco v Česku výrobci klidně dětem do pití přidají nebezpečná éčka, v Německu tomu tak není ani u nejlevnějších dětských nápojů. U pitíčka Figo jahoda, 0,33 l za 11,90 Kč, výrobce dobarvuje nápoj vysušenými hmyzími těly. Výrobce pitíčka Jupík Aqua jahoda 0,5 l se na etiketě zase chlubí, že nápoj je bez umělých barviv a sladidel. Že ale obsahuje pro děti nebezpečný benzoan sodný, uvádí velice malým písmem. Tuzemští výrobci si patrně myslí i to, že Češi se bez nebezpečného glutamátu sodného neobejdou. Třeba rajčatová polévka firmy Knorr obsahuje v Česku kromě glutamátu navíc i dvě dochucovadla, z nichž jedno, E627 guanylát sodný, je v Austrálii v dětské stravě zakázán. V německé polévce ho také nenajdete.

zdenek43 ( 21. prosince 2017 22:46 )

Kvalita našeho života závisí i na tom, co jíme. Zelení usilují o to, aby se u nás daly za přijatelnou cenu pořídit zdravé a kvalitní potraviny, nejlépe místního původu.......Skoncovat s praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci Evropské unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Geografická poloha z nás nedělá o d p a d i š t ě Evropy. +++ Glutamát – je neurotoxický a způsobuje přejídání a tloustnutí +++ Jak škodlivě působí na náš organismus je neurotoxický, způsobuje podráždění receptorů v těle, například: ve střevech - bolesti břicha, nadýmaní, poruchy vylučování, průjem nebo zácpy, žaludeční vředy, dráždění receptorů v mozku - je to základní patologický mechanismus pro většinu psychiatrických nemocí, včetně depresí, Alzheimerovy choroby, schizofrenie a různých poruch paměti. Glutamát dráždí nervové buňky až odumřou, tak dochází k jejich ubývání (neurodegenerace), výzkumy, týkající se konzumace glutamátu dokazují, že potlačuje u lidí (i u zvířat) pocit sytosti a způsobuje tak přejídání, způsobuje migrény, bušení srdce atd. Glutamát se skrývá např. pod názvy: bílkovinný hydrolyzát, sójový hydrolyzát, hydrolyzované proteiny, kvasničný extrakt, autolyzované kvasinky, želatina, kaseinan sodný nebo vápenatý, inosinan, guanylan. Kde se používá glutamát Používá se v kořenících směsích, sójových omáčkách, instantních polévkách, omáčkách, bujonových kostkách, v konzervovaných jídlech a hotových balených jídlech, v masných výrobcích, výrobcích z ryb, uzeninách (klobásy, párky atd.) a některých sýrech, přidáván do různých alkoholických nápojů, je součástí aromat například ve smažených chipsech a slaných pochutinách, slouží jako náhrada soli. Byl nalezen i v ovoci, zelenině, bramborách, neboť je součástí hnojiv. Je součástí i některých pesticidních a fungicidních postřiků a vosků na ovoce.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud