Dovezou k nám 20 tisíc Ukrajinců? Chybí lidi, hlásí firmy. Odbory se bojí o platy Čechů

V Česku je podle statistik úřadů přes 230 tisíc pracovních míst, na které firmy nemohou najít zaměstnance. Největší nouze je o lidi s nižší kvalifikací a pomocné profese, a přestože je na úřadech práce registrováno téměř 290 tisíc uchazečů o práci, podle Hospodářské komory většina buď neodpovídá požadavkům firem, nebo se práci přímo vyhýbá.

Na rozdíl od odborů, Hospodářská komora krok Babišovy vlády vítá. Firmy podle ní nemají možnost dalšího rozvoje, protože nemají dostatek pracovníků, dokonce i nekvalifikovaných.

Komora: Firmy mají zakázky, ale ne lidi

Zdvojnásobení kvót pro Ukrajince iniciovala viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. Čeští zaměstnavatelé mají nově možnost žádat až o 19 600 pracovníků z Ukrajiny ročně. Dosud byla kvóta poloviční. Víc zaměstnanců by mělo do ČR přicházet i z Mongolska a Filipín, kde začnou platit pravidla podobná jako pro Ukrajinu. V hledáčku je i pracovní trh Srbska a Běloruska.

Bitva o platy: Češi mají brát o 20 procent víc, razí odbory. Co na to firmy?

„Firmy čelí problému, který ale už začal negativně doléhat na celé tuzemské hospodářství. Mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali. Kvalifikace lidí na úřadech práce neodpovídá požadavkům trhu nebo se práci vyhýbají. Firmy proto volí krizové řešení zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s alespoň výučním listem, i přestože zaměstnavatelům takový krok přináší nemalé dodatečné náklady,“ vysvětluje pro Blesk Zprávy mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Středula: Paseme po extralevné pracovní síle

Právě zaměstnávání méně kvalifikovaných zahraničních pracovníků vidí Středula jako problém, protože Režim Ukrajina byl vytvořen právě pro rychlejší zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

„Rozhodně jsem pro, abychom zvali vysoce kvalifikované pracovníky. Jenže dnes jsou to v převážné míře nekvalifikovaní pracovníci. Firmy rezignovaly na změny technologií, na nové technologie, které by ulehčily lidskou práci. Nehledáme kvalifikovanou pracovní sílu v Německu, Rakousku ani v Polsku, paseme po extralevné pracovní síle,“ uvedl Středula pro TV Seznam.

Že je zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny mnohem levnější, vyplývá i z údajů Českého statistického úřadu. Průměrná hrubá měsíční mzda Ukrajinců, kteří pracují v České republice, je zhruba o sedm tisíc korun nižší než v případě českých zaměstnanců. V případě nejhůře placené desetiny zaměstnanců berou ti čeští v průměru o dva tisíce korun více.

Neporovnávejte české mzdy s německými

To ale podle Dira není pravda. „Není pravdivý argument odborářů v čele s předsedou ČMKOS Josefem Středulou, že zaměstnavatelé usilují o levnou pracovní sílu z Ukrajiny. České mzdy v porovnání třeba s těmi německými je jedna věc, nedostatek lidí ve výrobě je ale věc druhá,“ upozorňuje.

„Tím, že zvýšíte současným zaměstnancům mzdu, aniž by se zvýšila produktivita, automaticky nevyřešíte problém, že nemáte lidi ve výrobě pro další zakázky. Firmy potřebují další ruce,“ reagoval tak na příspěvek, který zveřejnil Středula koncem února na svém Facebooku ve znění: „Firmy shání čtvrt miliónu lidí, ale nabízejí velmi nízkou mzdu. S takovým přístupem se na vyspělé země nedotáhneme nikdy."

Pirát: Velké firmy levnou pracovní sílu radši

Poslanec Pirátů Mikuláš Peksa souhlasí se šéfodborářem Středulou v nutnosti zavádět moderní technologie: „V Česku konečně začaly růst platy ′obyčejných′ lidí. To se nehodí majitelům velkých podniků, jako je třeba pan Babiš,“ rýpl si Pirát do premiéra v demisi.

„Raději než platit svým zaměstnancům vyšší platy, doveze levnou pracovní sílu z Východu, aby dostal pracující Čechy pod tlak. To není cesta, kterou bychom šli my. Lidé mají mít dobré pracovní podmínky a stojí-li to více peněz, je třeba vydělávat více peněz díky modernějším technologiím,“ vysvětluje Peksa pro Blesk Zprávy.

Zaměstnat především Čechy

To poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) si myslí že „vláda by měla usilovat o to, aby na trh práce vstoupili především naši občané, kteří jsou doposud nezaměstnaní“. Blesk Zprávám vedle toho řekla, že se zároveň domnívá, že za stávajícího stavu, kdy se vládě nepodařilo přimět naše nezaměstnané vstoupit na trh práce a zoufale chybí jak zaměstnanci velkých firem, ale i řidiči, zdravotní sestry či řemeslníci, je toto zrychlené řízení pro Ukrajince namístě.

900 českých kamioňáků zažaluje zaměstnavatele, chtějí doplatit německou mzdu

Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek (KDU-ČSL) si uvědomuje, že se český trh dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků a je potřeba ho podpořit. „Když se ekonomice daří, je důležité, aby byl dostatek zaměstnanců. Současně je třeba zdůraznit, že tato snaha by ale měla směřovat ke konkrétním profesím. Mělo by být jasně řečeno, které profese potřebujeme. Tou správnou cestou jsou krátkodobá víza, aby bylo možné stav pracovníků regulovat,“ reaguje Bartošek pro Blesk Zprávy.

Ve chvíli, kdy nebude tolik volných míst, by dával práci především českým občanům. „Primárně je ale do budoucna důležité ošetřit český pracovní trh pro české občany,“ dodává Bartošek. 

Středula: problém je agenturní zaměstnání

Podle Hospodářské komory žádné jiné krátkodobé řešení než otevřít pracovní trh pracovní síle ze zahraničí k dispozici není, s ničím jiným kromě „Režimu Ukrajina“ vláda zatím nepřišla. Všechna jiná opatření, jako jsou investice do vzdělání nebo přilákání investic s vyšší přidanou hodnotou, mají dlouhodobý charakter, tj. efekty jsou patrné přinejlepším ve střednědobém horizontu. 

Podle Středuly není ani tak problém v zaměstnaneckých kartách, které vydává Ministerstvo vnitra, jako  spíše v agenturním zprostředkování, kde cena práce může být výrazně nižší: „Není to nastaveno správně. Dokonce loni v létě došlo k rozvolnění kompetencí pro agentury. Dosud měly zakázáno zprostředkovávat zaměstnání pro takzvané občany třetích zemí. To je zrušeno. Takže místo toho, aby se zpřísnily podmínky, tak se spíš rozvolnily.“