„Rozlítaný“ Babiš: V Bulharsku řešil kvóty, na schůzce mocných v Davosu čekají i Trumpa

Česko a Bulharsko se shodují v nutnosti najít celoevropský kompromis při řešení migrace i v tom, že je potřeba, aby jednotlivé členské země EU měly větší vliv při rozdělování financí z kohezních fondů EU, uvedl po dnešním jednání v Sofii premiér Andrej Babiš, který se setkal se svým protějškem Bojkem Borisovem. Pondělní několikahodinovou návštěvu této balkánské země označil Babiš za jasný signál, že Česko chce být v Evropě aktivní.

Česko-bulharské vztahy označil Babiš za „velice dobré“. Také podle Borisova neexistují ve vzájemných stycích nevyřešené otázky a přátelství mezi Prahou a Sofií je „hluboké“.

Premiér Andrej Babiš na letišti v Kbelích: Vydal se směr Bulharsko | Facebook

Kromě setkání s předsedou bulharské vlády má Babiš na programu také schůzku s prezidentem Rumenem Radevem. „Myslím, že je to jasný signál, že chceme být aktivní v Evropě,“ řekl Babiš novinářům před odletem z Prahy do Sofie.

Bulharsko bude podle Babiše nyní hrát důležitou roli proto, že je od počátku roku do konce června předsednickou zemí v Radě Evropské unie. Za své priority Bulhaři již dříve označili bezpečnost, stabilitu a prosperitu.

Klause uvěznil v Alpách sníh. Kalamita mu znemožnila návrat do Prahy

Babiš opět kritizoval „neefektivní“ kvóty

Za bulharského předsednictví bude EU podle Babiše projednávat „velice důležité agendy“. Jako příklad uvedl oblast rozpočtu, ve které se Česko s Bulharskem shoduje na nutnosti zachování silné kohezní politiky, či migrační reformu známou jako Dublin IV. „Je známo, že my chceme bojovat proti těm kvótám,“ uvedl český premiér s odkazem na mechanismus přerozdělování uprchlíků v rámci EU.

V kritice kvót pak Babiš pokračoval i po schůzce s Borisovem. Podle Babiše je „nepřijatelné“, aby došlo k přehlasování některých států jako v roce 2015, kdy většina členských zemí proti vůli Česka, Polska, Maďarska a Rumunska kvóty schválila. Kvóty na přerozdělování migrantů jsou podle českého premiéra „neefektivní“ a „ozdělují Evropu“. „Spoléháme na bulharské předsednictví, že najdeme konsenzus,“ dodal Babiš.

Borisov potvrdil, že cílem bulharského předsednictví je dosáhnout v oblasti migrace „rozumného kompromisu“. Jeho součástí by podle něj mohla být mimo jiné střediska pro migranty na území Turecka či Libye.

Důležitým bodem jednání s bulharským premiérem byl podle Babiše také rozpočet EU a kohezní fondy. On i bulharský premiér vyjádřili přání, aby měly vlády jednotlivých členských zemí unie větší vliv na to, kam peníze z fondů soudržnosti poputují. „My víme doma, jak ty peníze nejlépe použít,“ řekl předseda české vlády.

Babiš: Podporujeme Bulhary ve vstupu do Schengenu

Premiér Borisov by mohl na jednání požádat českého premiéra o podporu ve snaze Bulharska, které je členem EU od roku 2007, o vstup do schengenského prostoru. „My dlouhodobě podporujeme Bulharsko, aby vstoupilo do Schengenu,“ uvedl Babiš a připomněl, že tato balkánská země splnila všechny podmínky nutné pro členství v evropském prostoru volného pohybu.

„Není důvod, aby (Bulharsko) nemohlo vstoupit,“ zdůraznil český premiér, který podle svých slov dlouhodobě podporuje myšlenku, aby byly členy schengenského prostoru všechny evropské země. „Abychom bránili evropský kontinent, nejenom Schengen, který občas nemá logiku,“ dodal Babiš.

Zeman versus Drahoš: Jak hradní adepty dělí Babiš, Kajínek a migranti?

Bulharsko před časem avizovalo, že bude usilovat i o brzký vstup do eurozóny. „Bulharsko chce vstoupit do eurozóny – na rozdíl od nás – a to my respektujeme,“ komentoval bulharské snažení Babiš před jednáním.

Po jednání s Borisovem český premiér opakovaně podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Balkánská země, která je členem EU od roku 2007, už v roce 2011 splnila formální kritéria pro tento vstup. „Podporujeme jednoznačně vstup Bulharska do Schengenu,“ řekl Babiš s tím, že nechápe, proč je členem prostoru volného pohybu Řecko, ale nikoli Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Babiš jedná v Sofii s Borisovem, premiérem předsednické země EU | ČTK

O ČEZu prý nejednali

Babiš také svému bulharskému protějšku také poděkoval, že v rámci svého předsednictví v Radě EU balkánská země zorganizuje summit o dvojí kvalitě potravin, na kterou dlouhodobě upozorňují země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tato schůzka by se měla konat 30. dubna v Sofii a Česko na ni podle Babiše vyšle přinejmenším ministra.

Po skončení tiskové konference, na které novináři nesměli pokládat dotazy, se jeden z bulharských žurnalistů Borisova přece jen zeptal na téma, které podle místního tisku v souvislosti s Českem zajímá Bulhary asi nejvíce - prodej bulharských aktiv české energetické společnosti ČEZ. „To není naše téma,“ řekl zjevně rozezlený bulharský premiér a odešel.

Kauza Čapí hnízdo: Jak šel čas s nejsledovanějším případem Česka

Babiš už před odletem z Prahy uvedl, že o ČEZu v Bulharsku jednat nebude. Investice ČEZu je přitom nejvýraznější na seznamu investic českých firem v Bulharsku. Firma však v současnosti vede jednání o prodeji svých zbývajících aktiv. „O ČEZu nebudu jednat,“ avizoval Babiš s tím, že k tomu nemá ani oprávnění. „Vím o tom, že ČEZ tam chce prodat ty aktiva, tak doufejme, že ten prodej bude transparentní, ale není to předmětem jednání,“ zdůraznil český premiér, kterého po bulharské misi čeká tento týden další zahraniční program.

Zasněžený Davos opět přivítá mocné

„Pak mě čeká World Economic Forum v Davosu. Tam se vyloženě těším. Od dob Klause nás tam nikdo pořádně nereprezentoval. Přitom je to nejvýznamnější setkání státníků na světě, premiéři si během něj domlouvají schůzky. Je to nejlepší příležitost poznat nové lidi a potenciální spojence pro Českou republiku,“ uvedl ke svému dalšímu programu premiér Babiš na Facebooku. 

Prozradil, že má potvrzené schůzky s premiéry Lucemburska, Portugalska a s předsedou Valného shromáždění OSN Miroslavem Lajčákem. Babiše čeká i jeho vlastní vystoupení na jednom z diskusních panelů s názvem „New Momentum for Europe“, kde se budou řešit nová hnutí v Evropě a její další směřování.

Čekají na Trumpa. Dorazí?

Do Davosu by měla dorazit řada předních státníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové.

Zakladatel WEF Klaus Schwab uvedl, že jednou z hlavních otázek čtyřdenního setkání bude „budoucnost globální spolupráce v oblasti obchodu, životního prostředí, boje proti terorismu, daňových systémů a konkurence“. „V tomto světle je zcela nezbytné, aby tu s námi byl prezident Trump,“ dodal. Právě Trump podle organizátorů pronese na letošním fóru závěrečnou řeč. O úvodní projev se postará indický premiér Naréndra Módí.

Nad Trumpovou účastí v Davosu se však začala vznášet nejistota poté, co se americký Kongres minulý týden nedokázal dohodnout na dočasném rozpočtu pro federální vládu, která tak nyní nemá k dispozici peníze pro financování běžného provozu. Schwab v neděli uvedl, že organizátoři fóra s Trumpovou účastí stále počítají.

Trump by se stal prvním úřadujícím prezidentem USA na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od účasti Billa Clintona v roce 2000. Na bezpečnost fóra bude letos dohlížet tisíc policistů, kterým by v případě potřeby mohlo pomáhat až pět tisíc vojáků. „Davos bude přinejmenším několik dní stát v centru světa,“ uvedl šéf místní hotelové asociace Ernst Wyrsch. „Každý rok tu máme dvě desítky prezidentů z celého světa. Jsme na návštěvy prezidentů zvyklí,“ dodal.

S Orbánem v Maďarsku

Do třetice pak Babiše po absolvování výjezdů do Sofie a Davosu tento týden čeká summit V4 v Maďarsku. „Samozřejmě je hlavní téma imigrace. Naše čtyřka musí zůstat pevná a krýt si navzájem záda,“ uvedl Babiš, kterého maďarský premiér Viktor Orbán pozval vedle toho i na oficiální návštěvu, která naváže na summit. Babiš se v Maďarsku setká i s prezidentem Jánosem Áderem.