Zeman versus Drahoš: Jak hradní adepty dělí Babiš, Kajínek a migranti?

Drahoš: Individuální milosti by využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální. Plošnou amnestii by neudělil, je rovněž proti trestu smrti, který podle něj do současné společnosti nepatří.

Zeman: Během uplynulých let udělil osm milostí, většinou z humanitárních důvodů. Výjimkou bylo omilostnění nájemného vraha Jiřího Kajínka po 23 letech ve vězení. Nedávno Zeman řekl, že další takovou milost by neudělil. Před minulou prezidentskou volbou odmítl, že by vyhlásil amnestii. Uvedl také, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.

Drahoš: Druhý pokus k sestavení vlády by měl podle něj dostat někdo, kdo má šanci sestavit stabilní kabinet (Babišova menšinová vláda nedostala důvěru a 24. ledna prezident přijme její demisi). Drahoš také uvádí, že trestně stíhanému politikovi by sestavování vlády nesvěřil (Babiš čelí obvinění z podvodu kvůli dotaci pro Čapí hnízdo). Nejmenoval by rovněž vládu s účastí či podporou komunistů.

Zeman: Prezident už dlouho dopředu avizoval, že Babišovi dá i druhý pokus pro sestavení kabinetu. Jeho další jmenování premiérem ale nedávno podmínil tím, že Babiš bude mít ve Sněmovně zaručených 101 hlasů, tedy dostatečnou většinu pro získání důvěry. Babiš prezidentovi ve volbách několikrát vyjádřil podporu.

Drahoš: Soudí, že je na akademické obci, kdo je titulu profesora hoden. „Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal – například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící,“ řekl.

Zeman: Jako prezident dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, vadilo mu jeho veřejné vystupování. V roce 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří jiných kandidátů, odmítnutí zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale Zeman porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.

Prezident Miloš Zeman v době, kdy se ceremoniálu jmenování profesorů ještě neodmítal účastnit – v Karolinu v roce 2013. | Foto Blesk - Petr Novotný

Drahoš: Zájem dítěte je podle něj nejlépe zajištěn v tradiční rodině. Zároveň ale poznamenává, že v některých situacích může být pro dítě adopce homosexuálním párem lepší než jiné řešení. „V případě předložení zákona o adopci homosexuálními páry bych považoval za klíčový jeho konkrétní obsah a parametry,“ řekl. O daném zákoně by se proto radil a dlouho by ho zvažoval.

Zeman: Proti adopcím nic nemá, homosexuální páry by podle něj měly mít stejná práva jako heterosexuální. Stejný názor zastával i před minulými prezidentskými volbami. Za optimální považuje život dětí v heterosexuálních rodinách, na druhé straně ale uznává argument, že při rozhodování mezi dětským domovem a slušnou homosexuální rodinou je třeba dát přednost tomu druhému.

Jak se staví prezidentští kandidáti k adopci dětí homosexuály? (Ilustrační foto) | Archiv autora

Drahoš: Personální obsazení by rád konzultoval s ekonomy a odborníky na bankovnictví. „Patří mezi ně i někteří členové bankovní rady ČNB z minulosti,“ řekl.

Zeman: Během funkčního období jmenoval pět ze sedmi členů bankovní rady; do čela ČNB prosadil někdejšího premiéra „své“ vlády Jiřího Rusnoka. V roce 2016 Zeman k personálnímu obsazení rady například řekl, že hlavním důvodem jmenování členů byla odbornost, která se nemusí vázat na názory prezidenta. Důležitá byla i snaha vytvořit radu tak, aby v ní byli teoretici i praktičtí odborníci.

Drahoš: Považuje je za zcela dostatečné. Český ústavní systém je podle něj vyvážený, stačí jej jenom respektovat. „Přímá volba poněkud uvolňuje prezidenta od konkrétních politických stran a přibližuje jej všem občanům. To ale není důvod ke změně pravomocí,“ řekl.

Zeman: Pravomoci přímo voleného prezidenta by chtěl rozšířit. Loni v říjnu se vyjádřil, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu (možnost předkládat návrhy zákonů a jejich novel) a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už podle něj neměl být nutný spolupodpis premiéra. Zeman by také ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto.

Drahoš: Chápe jej jako opravdu výjimečný nástroj. Přednostně by o vetu uvažoval pouze v případě pevného přesvědčení, že zákon je špatný z podstatných důvodů. Vzal by také do úvahy postoje obou komor a výsledek celého legislativního procesu, pouze nesouhlas Senátu by pro něj důvodem pro vetování zákona nebyl.

Zeman: Před minulými volbami řekl, že vládní návrhy významných zákonů, se kterými by nesouhlasil, by se snažil odvrátit pomocí vystoupení na vládě či v Poslanecké sněmovně. Během funkčního období prezident vetoval sedm zákonů, uspěl jen jednou.

Drahoš: V této věci se chce zasadit o zahájení seriózní diskuse. Osobně si myslí, že více argumentů je pro zavedení měny, na přijetí eura by ale proti vůli většiny odborníků i občanů netlačil.

Zeman: V minulosti opakovaně uvedl, že ČR by měla do eurozóny vstoupit až tehdy, co z ní vystoupí Řecko, aby Češi nemuseli platit řecké dluhy. Zároveň poukazuje na příklad Slovenska, kde lidé před přijetím eura vyslovovali obavy a nyní jsou většinově spokojeni. Loni Zeman řekl, že Češi se iracionálně bojí přijetí eura, zavedení evropské měny by podle něj české suverenitě neuškodilo.

Přijme Česká republika euro? (Ilustrační foto) | Profimédia

Drahoš: Je odpůrcem povinných kvót na přerozdělování migrantů. Pokud se jedná o osoby ucházející se o azyl, platí podle něj standardní pravidla. Žádost o azyl se má řešit v první bezpečné zemi, do níž uprchlík dorazí. Je proti přijímání ekonomických migrantů, zvláště ze „zemí kulturně vzdálených“. Výjimkou – ale vzácnou – mohou být podle Drahoše lidé z profesí, které ČR naléhavě potřebuje. Loni v červnu serveru iDNES.cz řekl: „Přijmout tady nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“

Zeman: Opakovaně se vyslovuje pro to, aby se uprchlíkům pomáhalo v oblasti, odkud pocházejí. Je proti kvótám, které jdou podle něj proti českým národním zájmům a měly by skončit v propadlišti dějin. Míní, že Česko se nesmí hrbit před EU, a kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit kvótám. Prezident odmítá, že by ČR byla v migrační krizi nesolidární s ostatními evropskými státy.

Drahoš: Oceňovat chce podstatně méně lidí, než jak se dělo v posledních letech. Chtěl by také zúžit důvody pro udělení vyznamenání na zásadní přínosy pro Českou republiku. „Osobní vztah k prezidentovi mezi ně určitě nepatří,“ tvrdí.

Zeman: Ročně uděloval mezi 29 a 39 řády a medailemi. Jeho odpůrci jej kritizují, že některá vyznamenání udělil lidem, kteří se netají tím, že k prezidentovi chovají sympatie. Zemanův předchůdce Václav Klaus uděloval lehce přes 20 vyznamenání, počtem oceněných pak nešetřil Václav Havel, který v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností.

Zpěvačka Helena Vondráčková (vpravo) převzala od českého prezidenta Miloše Zemana (třetí zleva) medaili Za zásluhy při slavnostním ceremoniálu udílení státních vyznamenání 28. října ve Vladislavském sále Pražského hradu. | ČTK

Drahoš: Varianta „opustit EU“ je pro něj nepředstavitelná. Znamenalo by to vyměnit vlastní bezpečí a prosperitu za izolaci. Míní, že ČR by naopak měla patřit k hlavnímu proudu integrace, aby vlastními návrhy a aktivní kritikou přispěla k odstranění nedostatků EU.

Debaty Zemana s Drahošem se blíží. Ozvali se experti i lidová tvořivost

Zeman: Vystupoval vždy jako zastánce EU, po svém nástupu do funkce nechal na Hradě vyvěsit unijní vlajku. Nyní Unii často kritizuje, například za byrokratická nařízení. Je zastáncem referenda o setrvání v EU, on sám by hlasoval pro další unijní členství.