9°C
Lidovci vyhráli v Rakousku. Bělobrádek a experti řekli, proč se to v Česku nestane
Angela Merkelová v Německu, Sebastian Kurz v Rakousku. Volby na jih i na západ od České republiky vyhráli lidovci. V Česku se ale jejich preference pohybují dlouhodobě do deseti procent, před čtyřmi lety získali ve volbách necelých sedm procent hlasů. Proč na ně zbývá role menšího koaličního partnera, když u sousedů vládnou jako hlavní síla? Omezuje je nedostatek křesťanů, tvrdí jejich český šéf Pavel Bělobrádek.
Vítězství Kurze může paradoxně obě německy mluvící země rozdělit a z Rakouska udělat spojence pro Česko. Pravděpodobný rakouský kancléř je totiž v otázce migrace naladěn na podobnou notu jako Češi.
Historický vývoj i nekřesťané, kterých je v Česku plno. To jsou dva hlavní a navzájem propojené důvody, kvůli kterým mohli lidovci ovládnout Německo, Rakousko, ale nemohou zvítězit v Česku. Západoevropským křesťanským demokratům navíc pomohlo to, co už je u nás dávno hlavní proud – kritický postoj k migrantům. Nakonec se k němu musel přiklonit jak Sebastian Kurz (ÖVP), tak Angela Merkelová (CDU).
Přeji úspěch sesterské rakouské ÖVP ministra zahraničí Sebastiana Kurze. Popřál jsem mu včera pomoci SMS, v odpovědi popřál na oplatku mně pic.twitter.com/V4WMUd7YKt
— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) 15. října 2017
„Je to dáno historicky. Po válce se nejen v Rakousku a Německu, ale i v dalších svobodných evropských zemích staly lidové strany páteří demokratického politického systému. U nás byl tento vývoj přetržen,“ přiznal strop pro svou stranu předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Je to hlavně dáno tím, že tady je křesťanů méně než v Rakousku nebo Německu. Hlásí se tu asi deset procent lidí k nějaké církvi. V evropském kontextu je Česká republika nejvíc sekulární nebo nábožensky nevyhraněná,“ doplnil politolog Josef Mlejnek. Čeští lidovci se podle něj snaží oslovit i nekřesťany, příliš se jim to ale nedaří.
„Záměrně se nechtějí ultra vymezovat, protože jsou si vědomi, že mají nějaký strop. Hrozí jim propad pod těch pět procent (hranice pro vstup do Sněmovny, pozn. red.). A to si myslím, že byl i důvod, proč tolik usilovali o koalici se Starosty, chtěli rozšířit segment voličů, ale ten projekt selhal,“ zmínil politolog z Univerzity Karlovy.
Bělobrádek by rád své spřátelené strany v okolních státech dohnal, dobře ale ví, že to hned tak nebude, pokud vůbec. Evropská lidová strana je přitom největší frakcí Evropského parlamentu a kromě KDU-ČSL do ní patří z českých stran i TOP 09.
„Jde o strany středu, které brání extrémům zprava i zleva, kladou důraz na člověka, na jeho důstojnost a svobodu, na rodinné hodnoty, na tradici a kulturu, na západní křesťanskou civilizaci a vládnou ve jménu širokých středových vrstev (tedy ani ve prospěch nejbohatších, ani těch, kteří žijí ze sociálních dávek). Nicméně program KDU-ČSL je obdobný programu ÖVP (Rakousko), CDU či CSU (Německo). Věřím, že se nám podaří našim partnerům v EPP, nejsilnější evropské frakci, vyrovnat. Ale je to běh na dlouhou trať,“ řekl pro Blesk.cz vicepremiér a šéf nejmenší vládní strany.
Rakousko otočí kvůli uprchlíkům směr Visegrád
S nadějemi může sestavování vlády ve Vídni vyhlížet nový český kabinet, který vznikne po volbách v tomto týdnu. Zatímco v posledních měsících bylo Česko společně se členy Visegrádské skupiny v EU za enfant terrible, tedy zlobivé dítě, s nástupem Sebastiana Kurze by se to mohlo radikálně změnit. Pravděpodobný nový rakouský kancléř totiž nemá k názorům V4, co se týká migrace, daleko.
„Jde o bývalé komunistické země, které se ještě dostatečně netransformovaly do vyspělejší společnosti. Teď, když se tam přidá Rakousko, tak ten argument padá pod stůl. Vstoupí do toho stará členská země,“ popsal Mlejnek změnu na poli Evropské unie.
„Pokud bude v Rakousku vláda ÖVP se Svobodnými, bude mít vůči té migraci podobný kurz, řekněme jako vláda České republiky nebo jiné země střední Evropy. Je tam nějaký potenciál pro sblížení. Hovoří se o tom, že by se Rakousko dokonce přidalo do Visegrádské čtyřky,“ dodal.
Migranti přeci jen hrají v letošních volbách ať už ve Francii, Německu, nebo Rakousku oproti některým předpokladům určitou roli. A částečně se naplňují i obavy z nástupu populismu, i když v daleko menší míře, míní další z politologů Bohumil Doležal.
Expert přirovnal Rakousko k Orbánově Maďarsku
„V Evropě i v našem blízkém okolí pod tíhou situace mezinárodně politické se dostávají k moci politici s většími nebo menšími populistickými sklony. Lidovci jsou u nás o dost menší než v Rakousku, takže i když jsou třeba populističtí, tak to není tolik vidět. Ale není to moc dobré, je to společný trend. Zdá se mi to být podobné, takový obrat, jako je třeba Macron ve Francii. Pan Kurz má podstatně blíž k Orbánovi než socialisti. Neříkám, jestli je to dobře, nebo špatně, ale je to určitý obrat,“ komentoval Doležal výsledek rakouských voleb pro Blesk.cz.
Maďarský premiér Viktor Orbán zakročil proti migrantům zdaleka nejtvrdšími opatřeními, část své země nechal obehnat plotem. Na svědomí má ale i řadu v Evropě nepopulárních reforem maďarských zákonů (v parlamentu má ústavní většinu), za které si několikrát vysloužil označení „diktátor“.
Podobnost s Macronem, francouzským prezidentem, vidí u Kurze i Mlejnek. „Zčásti ano. On dokázal přitvrdit v té politice migrační. Převzal částečně rétoriku těch Svobodných a stali se tak takovými „soft Svobodnými“. U nás jsou skoro všechny strany kritické, takové „soft Okamura“. Nemáme žádnou, která by hlásala, že se musíme otevřít a přijímat migranty,“ srovnal politolog a připomněl, že kromě Kurze musela programově pootočit i Angela Merkelová. Ta byla dlouhodobě kritizována za příliš vstřícný postoj k uprchlíkům.
