Klokánky i ohrožené děti nadále bez peněz? Poslanci zřejmě „zazdili“ novelu

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), mezi které patří i Klokánky, se dosud řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Od státu na dítě dostávají měsíční příspěvek 22 800 Kč. Řada provozovatelů si však stěžovala na nedostatek peněz a Fond ohrožených dětí, který Klokánky provozuje, upadl do dluhů. Vláda tak poskytla vloni zařízení mimorádnou dotaci 20 milionů korun.

Přesto se i nadále zařízení potýkají s finančními problémy. Ředitelka Klokánku Teplice a Ústní nad Labem Daniela Brníková novelu zákona vítá. Podle ní je současné financování problematické a zároveň velmi nejisté.

Podívejte se na rozhovor s ředitelkou Klokánku, která vysvětluje systém současného financování Klokánků:

Hostivický Klokánek zachvátil požár: Hasiči evakuovali desítky dětí

Co novela upravuje?

„Jedná se o novelu zákona o sociálních službách a novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Nyní jsou tato zařízení upravena zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, nově by se tato zařízení měla stát sociální službou. V budoucnu by pak měly kraje určovat, kolik krizových lůžek na svém území potřebují, obdobně jako je to nyní v oblasti sociálních služeb. Tato lůžka pak budou financována celý měsíc, bez ohledu na to, kolik dní jsou obsazena,“ vysvětlil chystané změny Jiří Vaněk z Ministerstva práce a sociálních věcí.

„Pokud si nějaká organizace založí zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bez dohody s krajem, resp. kraj vyhodnotí, že tato lůžka nejsou potřebná a nezařadí je do sítě sociálních služeb, nebudou mít tyto služby nárok na dotační prostředky,“ upozornil dále Vaněk a dodal: „Dle současného systému, pokud organizace splní podmínky, může taková krizová zařízení provozovat, bez ohledu na to, zda jsou v daném místě potřebná. Dochází tak k tomu, že počet krizových lůžek v těchto zařízeních je daleko vyšší, je než skutečná potřeba.“

O jaké děti se v Klokáncích starají?

Klokánky, Orlíček i další dětská útočiště: Stát nám neplatí, nepřežijeme

Zákon shozený pod stůl?

Sněmovna sice vládní novelu podpořila v úvodním čtení, avšak nezkrátila, ale naopak prodloužila lhůtu pro její projednání ve výborech. Poměrně rozsáhlá předloha, jež obsahuje i řadu dalších změn, tak patrně nebude schválena do konce volebního období. Zkrácení lhůty pro výbory na polovinu, tedy měsíc, neprosadil předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Sněmovna naopak přijala návrh na její prodloužení o 20 dnů. Sklenák ještě před hlasováním uvedl, že pokud výbory nebudou mít na debatu kratší dobu, znamená to konec legislativního procesu.

„Nezkrácení lhůty fakticky znamená shození zákona pod stůl,“ řekl. Mnozí poslanci poukazovali vzhledem k blížícím se volbám na to, že norma byla předložena pozdě.

„Ptám se, proč je novela překládána 4,5 měsíce před koncem volebního období s řadou nevypořádaných připomínek,“ uvedl Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Nevypořádané připomínky vypočítávala Radka Maxová (ANO), vznesla je ministerstva, kraje a třeba i ombudsmanka.

Servírka Andrea pomáhá dětem v Ústeckém Klokánku. Podívejte se, proč to dělá:

Legislativní zmetek

Podle Heleny Válkové (ANO) se novela blíží legislativnímu zmetku. Její vrácení vládě k přepracování ale o tři hlasy neprosadila. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se proti výtkám ohradila, sporné pasáže by bylo možné vypustit. „Vyjádřete se hlasováním, vyjádřete se pozměňovacími návrhy,“ řekla. Komunističtí poslanci sice označili myšlenky předlohy za dobré, soudí ale, že vzhledem k jejímu pozdnímu předložení u idejí také zůstane. Zásadní problémy však norma podle Miroslava Opálky neřeší. 

S převedením domovů mezi zákony nesouhlasila poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková ani zpravodajka Jana Hnyková (Úsvit). Chalánková kritizovala rovněž to, že novela počty druhů služeb nesnižuje, ale naopak zvyšuje.