14°C
Hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze odbaví každý měsíc desítky tisíc klientů. Lidé přijdou, vyřídí svou poštovní záležitost a opět odcházejí. Navštíví však přitom často nevědomky budovu, která má za sebou až neuvěřitelné množství zážitků, událostí a proměn.
Už ve 14. století na místě postavil dům lékárník Angelus z Florencie. Pěstoval zde léčivé byliny a historie tento počin považuje za první botanickou zahradu v Evropě. Čas zde údajně trávili také básník Francesco Petrarca nebo císař Karel IV.
Následovalo poměrně dlouhé období, během kterého místo často měnilo majitele. Roku 1744 zde byl dokončen klášter celestýnek, který později zrušil císař Josef II. „Poté místo fungovalo jako továrna na tabák a sklad tabáku,“ prozradil další část historie budovy hlavní pošty vedoucí Poštovního muzea Jan Kramář.
Pošta je v Jindřišské 143 let
Poštovní a telegrafní úřad začal Pražanům v Jindřišské ulici sloužit roku 1873 za císaře Františka Josefa I. Poštovní dvůr, který dnes slouží jako zázemí pro zaměstnance úřadu, tehdy patřil koňům a dostavníkům. „Odsud se většinou zásilky vozily rovnou na vlakové nádraží, odkud putovaly dál,“ uvádí Jan Kramář.
Pošta byla tehdy mnohem větší kolos, než jaký známe dnes. Fungovala prakticky jako stát ve státě a zaměstnávala neuvěřitelné množství rozmanitých profesí. „Pošta měla na starosti telefon, telegraf, rozhlas nebo dostavníkovou a železniční dopravu. Poštovní autobusy zajišťovaly téměř veškerou autobusovou dopravu,“ vysvětluje Jan Kramář z Poštovního muzea.
Na pobočce v Jindřišské ulici v 19. století pošta zaměstnávala například vlastní vrátné, kteří v pestrých uniformách vítali v hale zákazníky, nebo dokonce vlastního krysaře. Na začátku 20. století se na stěnách hlavní haly objevila sgrafita, která umělecky ztvárňují všechny možné výjevy z poštovního a dopravního prostředí.
To hlavní, co si každý vybaví, je hala se spoustou přepážek. Také toto místo postupem času výrazně měnilo svou tvář. Zásadní rekonstrukce proběhly po druhé světové válce, v 70. a naposledy právě v 90. letech minulého století, kdy pobočka získala svou současnou tvář.
Těžké boje na sklonku války
Během Pražského povstání ve dnech 5.–9. května 1945 probíhaly v Jindřišské ulici těžké boje. „Pošta byla strategické místo, které bylo pro Němce důležité pro udržení spojení. Nedaleko odsud v Petschkově paláci bylo velitelství gestapa,“ připomněl historické souvislosti Jan Kramář.
Na památku těch, kteří na místě položili život, zdobí jednu ze stěn chodby pobočky Hlavní pošty pamětní deska.
V útrobách pobočky České pošty v Jindřišské ulici naleznete také historickou zasedací místnost. Ta získala zpátky svou původní podobu právě v průběhu poslední rekonstrukce před 15 lety. „Konají se zde významné události, jako byl například křest poštovní známky se sirem Nicholasem Wintonem a podobně,“ vysvětluje tiskový mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Také díky posledním úpravám stíhá budova Hlavní pošty odbavovat desítky tisíc lidí za měsíc. Během srpna 2016 zde 62 tisíc klientů provedlo dohromady 326 tisíc transakcí. „Průměrná doba čekání jednoho klienta byla 6 minut a 40 sekund, následná doba obsluhy byla v průměru 4 minuty,“ dodává k současné situaci na pobočce Matyáš Vitík.
Podívejte se, jak během historie budova změnila svou tvář:
