V Moskvě řešili rozdělení Ukrajiny. Porošenko: Rusko na nás může zaútočit

„Ukrajina nadále bude potřebovat silnou mezinárodní podporu v boji proti ruské agresi,“ prohlásil zkraje tohoto týdne Porošenko, aby dodal: „Ale získání takové podpory je pro naše diplomaty kvůli různým objektivním a subjektivním faktorům stále obtížnější.“

Na oficiálních stránkách ukrajinského prezidenta se pak píše, že „může dojít k otevřené invazi ze strany Ruska“ a že na tento scénář musí být země připravena „v jakoukoliv chvíli.“

Na videu plném orgií jsou prý i nemluvňata. Na Ukrajině řeší řádění dobrovolníků

Mezitím v Moskvě na tiskové konferenci politolog Alexej Česnakov otevřeně prohlásil, že Ukrajina možná bude rozdělena.

„Pokud bude Ukrajina pokračovat ve své agresivní rétorice proti Ruské federaci, bude považovat Rusy za nepřátele, jestli bude ukrajinská vláda přijímat zákony, které jsou nepřátelské vůči Rusům, tak samozřejmě Rusku nejspíše nezbude nic jiného než požadovat jakýmikoliv, opakuji jakýmikoliv způsoby dezintegraci Ukrajiny a její přeměnu na federativní stát nebo svaz nezávislých států,“ domnívá se Česnakov.

„Pokud máte u svých hranic stát, kde vláda agresivní rétorikou štve společnost proti sousedovi a v tom státě žije 40 až 42 milionů lidí, nemůžete jen tak sedět se založenýma rukama,“ shrnuje politolog.

Rusové si podmanili další základnu. Chtějí rozdělit celou Ukrajinu? Polákům prý nabídli kus!

Úvahy o rozdělení Ukrajiny z Ruska nezaznívají poprvé. Podobný návrh vyslovil již před rokem šéf Liberálně-demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij (70). Podle jeho představ by jihovýchod země připadl Rusku, západ by si rozdělilo Maďarsko s Polskem a novou Ukrajinu by tvořilo město Kyjev a přilehlé oblasti.

Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou se zhoršily po státním převratu na Ukrajině v roce 2014 na tzv. Majdanu. Záhy začala nová proevropsky laděná vláda přijímat zákony, které byly rusky hovořícím obyvatelstvem vnímány jako diskriminační. Velkou nevoli vzbudilo zrušení ruštiny jako druhého úředního jazyka země.

Na jihovýchodě země proto začali protestovat občané. Některé byly potlačeny, ale v Doněcku a Lugansku vznikly tzv. lidové republiky, které neuznávají vládu Kyjeva. Ve vleklé občanské válce zemřelo za dva roky dle umírněných odhadů už 10 tisíc lidí. Lidsko-právní organizace též upozorňují na mučení a znásilňování, kterého se dopouštějí obě dvě strany.

Kyjev ani Západ navíc dodnes neuznává přičlenění poloostrova Krym k Rusku. K tomu došlo po referendu v roce 2014, kde se drtivá většina obyvatel vyslovila v referendu pro znovusjednocení s Ruskou federací. Strategicky cenné území ovšem předtím zajistili tzv. zelení mužíčci, z nichž se později vyklubali vojáci ruské armády.