22°C
Za Putinem do Číny přispěchal i Orbán. Ruský agresor si pochvaloval vztahy Moskvy a Budapešti
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Pekingu, kde se sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Po příletu do Číny absolvoval již jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, po kterém si pochvaloval vztahy Moskvy a Budapešti. V rozhovoru před odletem pak Putin chválil čínský projekt nové Hedvábné stezky.
Schůzka Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga je naplánovaná na středu, stejně jako Putinův projev na summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky.
Během dneška se Putin sejde s řadou dalších asijských lídrů, uvedla agentura RIA Novosti. V rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN hlava ruského státu před cestou uvedla, že nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině.
Putin se sešel s Orbánem
Ruský prezident se zúčastnil i předchozích dvou fór v letech 2017 a 2019. Už v pondělí do Pekingu přicestoval například maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Aleksandar Vučić či keňský prezident William Ruto.
Putin na setkání s Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost se vztahy mezi Moskvou a Budapeští, uvedla AFP. „Vzhledem k současným geopolitickým podmínkám jsou možnosti udržovat kontakty a rozvíjet vztahy velmi omezené. Je ale uspokojivé, že (Rusko) udržuje vztahy s mnoha evropskými zeměmi a Maďarsko je jednou z nich,“ řekl Putin Orbánovi.
Orbán proti sankcím
Podle Putina je „velmi důležité mít možnost vyměňovat si názory se zemí Evropské unie“. Maďarská vláda navzdory ruské invazi na Ukrajinu jako jediná v Evropské unii udržuje vztahy s Moskvou, a to zejména v hospodářské oblasti. Sedmadvacítka na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Budapešť kritizuje. Orbán opakovaně vyzval k jejich zrušení.
Maďarsko je rovněž považováno za hlavního potenciálního odpůrce zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, o němž bude EU rozhodovat v prosinci. Šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi sdělil agentuře Reuters, že Orbán s Putinem jednal v Číně o dodávkách plynu a ropy a také o jaderné energetice. Na základě smlouvy z roku 2014 staví ruský energetický gigant Rosatom v Maďarsku jadernou elektrárnu.
Havasi dále uvedl, že Orbán zdůraznil, že pro Evropu včetně Maďarska je klíčové, aby skončily sankce vůči Rusku a boje na Ukrajině a aby se zastavil příliv migrantů. Nesdělil, kdo schůzku v Číně inicioval.
„Spravedlivější svět“
Putinův poradce Jurij Ušakov potvridl, že „plnohodnotná rusko-čínská jednání“ se uskuteční ve středu 18. října. Není však podle něj vyloučeno, že se během summitu k projektu nové Hedvábné stezky uskuteční setkání mezi Putinem a Si Ťin-pchingem i mimo tento formát.
Předmětem rozhovorů má být mimo jiné agenda „utváření spravedlivějšího multipolárního uspořádání světa“, dodal Ušakov.
Setkání s asijskými lídry
Putin se již v Pekingu setkal s vietnamským prezidentem Vo Van Thuongem. Setkat se plánuje také s thajským premiérem Sríttchou Tchavisinem nebo s mongolským prezidentem Uchnágínem Chürelsüchem či s prezidentem Laosu Thonglounem Sisoulitem.
V poslední době se šéf Kremlu nezúčastnil několika zahraničních summitů kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska, 12. října se ale vypravil do Kyrgyzstánu na svou první zahraniční cestu od vydání zatykače, připomněla agentura AFP.
Čína nemá povinnost Putina zatknout
Čína není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost Putina zatknout.
Peking kritizuje západní sankce proti Rusku, odmítá odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině a tvrdí, že zastává neutrální postoj. Na jaře čínská vláda představila svůj mírový plán pro Ukrajinu, k němuž je ale řada západních zemí skeptická vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska.
Putin: Oni jednat nechtějí...
„Doporučení Pekingu by mohla být realistickým základem mírových jednání,“ prohlásil Putin v rozhovoru s čínskou televizí, o němž v pondělí informoval Kreml. Ruský vůdce, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, zároveň obvinil Kyjev, že mírovým rozhovorům brání.
„Jak můžeme uspořádat jednání, když oni jednat nechtějí, a dokonce vydali dokument, který taková jednání zakazuje?“ uvedl Putin na adresu Ukrajiny. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že podmínkou pro zahájení jednání je stažení ruských sil z Ukrajiny.
Hedvábnou stezku chválil
V interview s čínskou televizí Putin rovněž vyzdvihl čínský projekt nové Hedvábné stezky, který by podle Pekingu měl zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.
Ve světě čínská iniciativa vyvolává kontroverzní reakce. Západní země poukazují na nedostatečnou transparentnost projektu a podezírají Peking, že chce prostřednictvím nové Hedvábné stezky především rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších států zapojených do projektu. „Někteří lidé tento projekt vnímají jako snahu Číny ostatní ovládat, ale my to vidíme jako snahu o spolupráci,“ řekl Putin.
Čína uvedla, že na mezinárodní fórum pořádané u příležitosti desátého výročí představení iniciativy nové Hedvábné stezky čínským prezidentem Si Ťin-pchingem přijedou zástupci asi 130 zemí. Dvoudenní summit začíná v úterý.
Video Diktátor Kim v Rusku: S Putinem si prošel kosmodrom Vostočnyj.
Video se připravuje ...
20:12
Dnes
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
18:47
Dnes
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj upozornil, že ukrajinská armáda pozoruje hromadění a přeskupování ruských vojsk u Charkova, druhého největšího města Ukrajiny vzdáleného jen asi 30 kilometrů od ruské hranice. Charkov se v posledních měsících stává častým terčem vzdušných útoků a podle Ukrajiny se Rusové toto město s 1,3 milionu lidí snaží učinit neobyvatelným.
„V nejvíce ohrožených oblastech byla naše vojska posílena dělostřelectvem a tankovými jednotkami,“ uvedl Syrskyj.
Nový pozemní útok z Ruska naopak podle armádního velitele nyní nehrozí v Sumské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.
16:43
Dnes
Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.
Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.
Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
Alexandr Gabujev z moskevského centra Carnegie agentuře AP řekl, že z čínského pohledu je „Rusko bezpečným sousedem, který je přátelský, je zdrojem levných surovin, podporuje čínské iniciativy na světové scéně a také disponuje vojenskými technologiemi, z nichž některé Čína nemá“. „Pro Rusko je Čína záchranným lanem v době ruského brutálního útlaku Ukrajiny. Je to hlavní trh pro ruské zboží a je také hlavním zdrojem sofistikovaných technologií, včetně zboží dvojího použití, které míří do ruské vojenské mašinérie,“ prohlásil Gabujev.
„Neočekávám, že by Rusko a Čína vytvořily vojenskou alianci. Obě země jsou z hlediska bezpečnosti soběstačné, těží z partnerství, ale nepotřebují jedna od druhé bezpečnostní záruky,“ podotkl Gabujev. „Nevznikne žádná vojenská aliance, ale obě země budou blíže vojensky spolupracovat,“ dodal.
Témata:
Související
