Skončí Šojgu a Gerasimov, nebo přijde druhá vzpoura? Putina Prigožin posílil, tvrdí propagandista

Ruští vojenští bloggeři, kteří občas mívají relevantní informace, ještě před koncem vzpoury šířili zvěsti, že ministr obrany Sergej Šojgu nebo šéf generálního štábu Valerij Gerasimov, případně oba, by mohli skončit v penzi nebo se přesunout na jiné posty. V následujících dnech nic nenasvědčovalo potvrzení takových zvěstí, na druhou stranu se ani jeden během krize neukázali na veřejnosti. V pondělí ministerstvo obrany zveřejnilo videozáběry, kterak Šojgu navštěvuje vojáky na Ukrajině. Záběry jsou bez zvuku a sdělení nijak nespecifikuje, kdy Šojgu tuto cestu podnikl ani kde přesně byl; nelze vyloučit, že šlo o archivní záběry.

A pokud snad skutečně dojde (ne-li došlo) ke změnám, kdo může být ve hře? „Jednou z možností je Alexej Djumin, bývalý Putinův bodyguard, který je nyní gubernátorem Tulské oblasti,“ píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Generál Surovikin proti puči

V úvahu také může připadat armádní generál Sergej Surovikin, jenž má blízko k Prigožinovi. Na přelomu roku, od 8. října do 11. ledna, měl na starosti velení celé „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Poté o post přišel a invazi si na starosti vzal osobně šéf štábu Gerasimov.

Mimochodem, Surovikin v srpnu 1991 coby kapitán sehrál roli při potlačování vojenského puče; jeho elitní prapor motostřelců během moskevského zákroku zabil tři mladé demonstranty, načež Surovikin strávil jistý čas ve vazbě. Vyšetřování však nenašlo zavinění, nový ruský prezident Boris Jelcin nechal Surovikina osvobodit, psala agentura RIA Novosti.

Garancí i proti takovému chaosu a vůbec nejistotám divokých 90. let se koncem roku 1999 stal Vladimir Putin. Jeho nezranitelnost však pošramotila vleklá válka na Ukrajině. A nyní Prigožin ruského vůdce přímo vyzval, a to nejen slovy, ale i činy.

„Kremlu oddané orgány vnitřní bezpečnosti nedokázaly reagovat na to, že se nezávislé síly zmocnily velitelství Jižního vojenského okruhu a postupovaly na Moskvu; a Wagner by pravděpodobně byl mohl dosáhnout předměstí Moskvy, kdyby se Prigožin rozhodl jim to nařídit,“ uvedl 24. června washingtonský think tank Institut pro studium války (ISW).

„Jakékoli změny ve vedení ministerstva obrany by znamenaly zejména významné vítězství Prigožina, který svou ozbrojenou vzpouru zdůvodnil přímým obviněním Šojgua a Gerasimova ze smrti desítek tisíc ruských vojáků na Ukrajině,“ dodal ISW na Twitteru.

Prigožinova výzva skončila vyjednáváním, nikoliv střelbou, a Putin označil jeho i Wagnerovce za vzbouřence a zrádce. Přesto jsou všichni v podstatě zproštěni viny. A Wagner prozatím zůstává silnou, dobře vyzbrojenou bojovou silou. V pondělí podvečer Prigožin zveřejnil audionahrávku, na níž ujišťuje, že mu nešlo o svržení Putina, jen chtěl přivést k odpovědnosti ty, „již svými neprofesionálními činy udělali spoustu chyb při speciální vojenské operaci“.

„Putinova slabost se ukázala a jeho autorita se snížila,“ komentoval Rodric Braithwaite, v letech 1988-1992 britský velvyslanec v Moskvě. „Mnoho detailů je stále nejasných. Pravicoví extremisté, kteří dříve Prigožina podporovali, jsou stále nablízku. Nevíme, co si vojáci v poli nebo ubohý ruský lid skutečně myslí. Stále netušíme, jak a kdy Putin odejde a kdo ho nahradí,“ napsal Braithwaite na blogu Engelsberg Ideas. „Ale konec Putinovy éry se jistě rýsuje.“

V Rusku jsou zase možné převraty

„Celosvětově panuje shoda, že Rusko se dostalo do nové dimenze. Nyní je to země, kde jsou možné převraty,“ uvedl prokremelský politolog Sergej Markov, dřívější Putinův poradce. „Soudí se, že krize ukázala dramatické oslabení prezidenta Putina. A že Putin byl v určitém okamžiku na pokraji odstavení od moci,“ glosuje na svém Telegramu.

Západní analytici se ale podle něj mýlí: „Naopak, podpora Putina v důsledku vzpoury ještě vzrostla. V Prigožinovi lidé i elity nevidí nezávislého politika, ale ‚jezdce Apokalypsy‘, zvěstovatele Chaosu. Putin se za těchto okolností jeví jako hlavní naděje proti Chaosu,“ dodal na Telegramu. „Že Putin nenařídil střílet do povstalců, má velkou podporu obyvatelstva, protože lidé nechtějí bratrovražedné masakry. Lidé jsou tedy Putinovi velmi vděční, že krizi vyřešil mírovou cestou.“

Prigožinova nepovedená vzpoura: Co se dělo? Jak reagoval Putin a kde skončili wagnerovci?

Jenže v dlouhodobém hledisku podle něj Kreml nemá vyhráno. „Každý chápe, že je štěstí, že zemřelo tak málo lidí. Pokud dojde k druhé vzpouře, zemře jich mnohem více. A pokud se nic vážně nezmění, pokud důvody vzpoury přetrvají, pak bude druhá vzpoura nutná,“ obává se Markov.