Putin na první cestě od vydání zatykače: Přijel do Kyrgyzstánu na summit exčlenů SSSR
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým tamním protějškem Sadyrem Žaparovem a v pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Informovala o tom dnes agentura AP. Jednání představitelů zemí SNS se nezúčastní arménský premiér Nikol Pašinjan. Podle agentury Reuters jde o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu poté, co na něj letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač.
Putin od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 cestuje do zahraničí zřídka a není známo, že by Rusko opustil od letošního března, kdy na něj ICC vydal zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska. Kreml obvinění odmítá a tribunál neuznává. Kyrgyzstán dosud neratifikoval zakládající smlouvu ICC známou jako Římský statut, tudíž není povinen Putina na svém území zatknout.
Na pátečním summitu postsovětských zemí se sejdou čelní představitelé Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Předem se omluvil arménský premiér Pašinjan. Žaparovovi podle kanceláře kyrgyzstánského prezidenta řekl, že nemůže přijet kvůli „řadě okolností“.
Vztahy mezi spojenci Arménií a Ruskem se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kvůli situaci v Náhorním Karabachu, který po tři desetiletí řídili etničtí Arméni. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš zaneprázdněna válkou na Ukrajině a ruské mírové síly v Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti. Pocit Arménie, že ji Rusko zklamalo, vzrostl poté, co enklávu nedávno po bleskové ofenzívě ovládl Ázerbájdžán. Arménský parlament pak navzdory nelibosti Moskvy ratifikoval Římský statut ICC. Arménie, jež má s Ruskem bezpečnostní smlouvu a hostí na svém území ruskou vojenskou základnu, rozezlila Moskvu i nedávným vojenským cvičením se Spojenými státy.
Putina čeká i Čína
Šéf Kremlu by měl mimo jiné v Kyrgyzstánu jednat se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem. A navštívit má na leteckou základnu Kant u Biškeku, kde jsou ruští vojáci, u příležitosti 20. výročí jejího otevření.
Ruský list Vedomosti na svém telegramovém účtu uvedl, že Putin nyní vyrazil na první zahraniční cestu v letošním roce. Agentura AP píše, že jde o první letošní výpravu ruského prezidenta mimo území Ruska nebo okupované ukrajinské regiony, které se Moskva loni pokusila anektovat a považuje je nyní za svá území. Putin podle ruských médií začátkem roku navštívil některé okupované ukrajinské oblasti.
Ruský prezident, který čelí kvůli agresi na Ukrajině izolaci ze strany Západu, v loňském roce cestoval mimo jiné do středoasijských zemí, Běloruska nebo Íránu. Po vydání zatykače ICC letos nejel na summit zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR) v jihoafrickém Johannesburgu. Jihoafrická republika patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho ICC zatykač vydal.
Tento měsíc by měl Putin navštívit Čínu, která stejně jako například i USA či Izrael, pravomoc ICC neuznává.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina. „Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz. Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon. „Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno. Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti. Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
