22°C
Proč Putin stojí o vleklý konflikt, tzv. „věčnou válku“? Jaké má výhody pro Rusko?
Od svého vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 si Vladimir Putin sliboval bleskovou válku, dobytí Kyjeva a pád vlády Volodymyra Zelenského. Nic takového se nestalo a o 19 měsíců později se stále bojuje. Podle analytiků to vypadá, že se Putin přeorientoval a nyní místo rychlého vítězství a konce konfliktu usiluje o tzv. věčnou válku, uvedla stanice CNN.
Když se na Západě mluví o válce na Ukrajině, zmiňuje se stále častěji, že se z ní stala válka na věčnost, Západ na to nahlíží jako na negativní obrat. Pro Putina je to právě naopak, vypadá to totiž, že dosáhnout vleklé války je jeho záměrem.
Na konci září Putin ustanovil nový svátek – z 30. září se oficiálně stal Dnem znovusjednocení, datum si vybral jako připomínku toho, že v loňském roce došlo k anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, přestože většinu z toho území Rusové pod svou kontrolou nemají. Byl to jen záměr, jak běžným Rusům připomenout, že „se na Ukrajině bojuje za matičku Rus, její hodnoty, jednotu a vítězství“.
Jaká je Putinova vize budoucího Ruska?
Podle analytiků rovněž Putin často opakuje, že na Ukrajině se vlastně nebojuje s Ukrajinou, ale se Západem, Ukrajina je jen bitevní pole. Už během oslav na Den vítězství se Putinova řeč vymykala obvyklému standardu. Mluvil o tom, že jejich domovina čelí „skutečné válce“. Hlavním motivem projevu bylo mimo jiné to, že „západní globalistické elity jsou rozhodnuté zničit a zdecimovat Rusko“.
Na jednu stranu to někteří analytici hodnotí jako případnou přípravu apokalyptického alibi na možnost, že by Putin a jeho „speciální vojenská operace“, jak Kreml válku nazývá, na Ukrajině selhali. Je v tom ale mnohem víc než to. Když Putin mluví o tom, že probíhají „rozhodující bitvy o osud Ruska“, cituje v podstatě jedno z přesvědčení svého režimu a jeho představy o budoucnosti. Po změně ústavy může setrvat nadále u moci, občanům nicméně zatím nenabídl žádnou vizi „nového“ Ruska, žádnou naději, pouze propagandistické zprávy, že je národ uvnitř existeční bitvy s nehostinným Západem a že konec tohoto konfliktu je ještě daleko.
Zní to jako poměrně černý scénář, z Putinova pohledu to má ale i své výhody. Ano, válka je pro Rusko katastrofická, podle amerických úřadů přišli Rusové o 120 tisíc mužů a až 180 tisíc dalších utrpělo vážné zranění. Vedle ztrát na frontě se válka na Rusku podepisuje i ekonomicky, sankce si vybírají svou daň a Rusko se z toho bude dlouho vzpamatovávat. Následky války si ponesou nejen její přeživší – váleční veteráni, ale také nová generace, která se do situace rodí či v ní vyrůstá.
Současný stav ale rovněž nabízí jisté příležitosti. Pozdní putinismus, jak někteří experti nazývají současnou vládu Putina, díky vleklému konfliktu jaksi omlouvá, až požaduje zpřísnění represí, které ruský prezident nutně potřebuje k tomu, aby si udržel kontrolu nad národem. I ten nejmírnější nesouhlas se tak stává zradou a z masivního přesunu zdrojů do obranného sektoru je nutnost. Nejnovější rozpočet počítá s nárůstem vojenských výdajů o téměř 70 % v příštím roce na úroveň zhruba trojnásobku kombinovaných výdajů na zdravotnictví, vzdělávání a ochranu životního prostředí.
Co se bojů týče, Putin vždy může říct, že „zvítězil tím, že neprohrál“. Ukrajinská protiofenzíva prolomila první ruskou obrannou linii v jižní Záporožské oblasti, a ve druhé již dosáhla několika lokálních průlomů. Kyjev doufá, že pokud nedokáže rozdělit invazní síly na dvě části, dostane se alespoň dostatečně blízko do pozic, aby mohl ostřelovat silniční a železniční „pozemní most“ spojující Krym s ruskou pevninou.
Vítězství versus mír
Blíží se zimní deště a vypadá to, že Kyjev bude mít možnost dosáhnout svého cíle. Pokud ne, získá Moskva prostor pro vydechnutí, ve kterém se zaměří na budování obrany a rekrutování více vojáků. Moskva rovněž bude doufat, že Západ přestane finančně podporovat Ukrajinu a přestane jí poskytovat zbraně, nebo že se tato podpora alespoň rapidně sníží. Nelze jasně říct, zda Putin skutečně ještě věří v to, že by z debaklu na Ukrajině vyšel vítězně. Nebo zda jen doufá, že období přečká a „přežije nepřítele“. Přechod na „věčnou válku“ má z Putinova pohledu obrovskou výhodu – silně to demoralizuje ukrajinské obránce.
16:43
Dnes
Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.
Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.
Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
15:57
Dnes
„Situace na frontě se vyostřila,“ uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Situace se dynamicky měnila - v některých oblastech měl nepřítel taktické úspěchy a v některých oblastech se nám podařilo zlepšit taktické postavení našich jednotek,“ napsal na Telegramu.
Podle Syrského je pro ukrajinská vojska nejsložitější situace západně od Avdijivky a Marjinky, kde se ruské síly snaží prodrat ve směru na Pokrovske a Kurachove.
„Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny se přesunuly na nové linie západně od Berdyči, Semenivky a Novomychajlivky (...) Celkově nepřítel dosáhl v těchto oblastech určitých taktických úspěchů, ale nepodařilo se mu získat operační převahu,“ uvedl velitel ukrajinské armády s tím, že ukrajinská vojska se ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.
15:09
Dnes
Těla dvou utonulých mužů našla v řece Tise sobotu večer hlídka ukrajinských pohraničníků. Vzhledem k vysokým peřejím a silnému proudu se těla podařilo vytáhnout z vody až dnes ráno. Úřady se nyní snaží zjistit totožnost utonulých.
Tisa tvoří částečně hranici Ukrajiny s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem. Přes řeku se podle médií snaží dostat muži obávající se povolání do války proti Rusku. Po invazi ruských vojsk ukrajinské úřady zakázaly mužům od 18 do 60 let cestovat do zahraničí.
Od vypuknutí války jen na úseku, který střeží pohraniční jednotka z Mukačeva, našli těla už 24 mužů, kteří se pokoušeli řeku překročit, uvedl ukrajinský list. Ačkoliv momentálně stav vody v řece klesl, pokoušet se ji přeplavat je mimořádně nebezpečné, a to zejména v noci, kdy plavec může narazit do ostrých kamenů či zbytků stromů, nemluvě o prudkém proudu a nízké teplotě vody, varují pohraničníci.
Jedna věc je ukrajinské vítězství vybojované jejich vojáky podporovanými dodávkami západních zbraní, druhá věc je trvalý mír. To jsou dvě trochu rozdílné věci, upozorňují analytici. I kdyby se podařilo z ukrajinského území vytlačit všechny ruské vojáky, zatlačí se fronta jen na úroveň národních hranic. Rusko by v tomto případě mohlo reorganizovat a obnovit své obranné síly, posílat na Ukrajinu útočné drony a ostřelovat ukrajinská města, a tak bránit rekonstrukci napadané země.
Sankce mají reálný vliv na ruskou obrannou produkci, ale nemohou zabránit eskalaci konfliktu, ani ruská ekonomika nestojí před kolapsem. Nezdá se, že by vysoké počty obětí odradily Rusy od dobrovolné účasti v boji, takže generální štáb říká, že další mobilizaci reservistů neplánuje.
Žádná válka netrvá věčně, ale mír na Ukrajině se zdá být v nedohlednu.
Témata:
Související
