Proč Putin stojí o vleklý konflikt, tzv. „věčnou válku“? Jaké má výhody pro Rusko?
Od svého vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 si Vladimir Putin sliboval bleskovou válku, dobytí Kyjeva a pád vlády Volodymyra Zelenského. Nic takového se nestalo a o 19 měsíců později se stále bojuje. Podle analytiků to vypadá, že se Putin přeorientoval a nyní místo rychlého vítězství a konce konfliktu usiluje o tzv. věčnou válku, uvedla stanice CNN.
Když se na Západě mluví o válce na Ukrajině, zmiňuje se stále častěji, že se z ní stala válka na věčnost, Západ na to nahlíží jako na negativní obrat. Pro Putina je to právě naopak, vypadá to totiž, že dosáhnout vleklé války je jeho záměrem.
Na konci září Putin ustanovil nový svátek – z 30. září se oficiálně stal Dnem znovusjednocení, datum si vybral jako připomínku toho, že v loňském roce došlo k anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, přestože většinu z toho území Rusové pod svou kontrolou nemají. Byl to jen záměr, jak běžným Rusům připomenout, že „se na Ukrajině bojuje za matičku Rus, její hodnoty, jednotu a vítězství“.
Jaká je Putinova vize budoucího Ruska?
Podle analytiků rovněž Putin často opakuje, že na Ukrajině se vlastně nebojuje s Ukrajinou, ale se Západem, Ukrajina je jen bitevní pole. Už během oslav na Den vítězství se Putinova řeč vymykala obvyklému standardu. Mluvil o tom, že jejich domovina čelí „skutečné válce“. Hlavním motivem projevu bylo mimo jiné to, že „západní globalistické elity jsou rozhodnuté zničit a zdecimovat Rusko“.
Na jednu stranu to někteří analytici hodnotí jako případnou přípravu apokalyptického alibi na možnost, že by Putin a jeho „speciální vojenská operace“, jak Kreml válku nazývá, na Ukrajině selhali. Je v tom ale mnohem víc než to. Když Putin mluví o tom, že probíhají „rozhodující bitvy o osud Ruska“, cituje v podstatě jedno z přesvědčení svého režimu a jeho představy o budoucnosti. Po změně ústavy může setrvat nadále u moci, občanům nicméně zatím nenabídl žádnou vizi „nového“ Ruska, žádnou naději, pouze propagandistické zprávy, že je národ uvnitř existeční bitvy s nehostinným Západem a že konec tohoto konfliktu je ještě daleko.
Zní to jako poměrně černý scénář, z Putinova pohledu to má ale i své výhody. Ano, válka je pro Rusko katastrofická, podle amerických úřadů přišli Rusové o 120 tisíc mužů a až 180 tisíc dalších utrpělo vážné zranění. Vedle ztrát na frontě se válka na Rusku podepisuje i ekonomicky, sankce si vybírají svou daň a Rusko se z toho bude dlouho vzpamatovávat. Následky války si ponesou nejen její přeživší – váleční veteráni, ale také nová generace, která se do situace rodí či v ní vyrůstá.
Současný stav ale rovněž nabízí jisté příležitosti. Pozdní putinismus, jak někteří experti nazývají současnou vládu Putina, díky vleklému konfliktu jaksi omlouvá, až požaduje zpřísnění represí, které ruský prezident nutně potřebuje k tomu, aby si udržel kontrolu nad národem. I ten nejmírnější nesouhlas se tak stává zradou a z masivního přesunu zdrojů do obranného sektoru je nutnost. Nejnovější rozpočet počítá s nárůstem vojenských výdajů o téměř 70 % v příštím roce na úroveň zhruba trojnásobku kombinovaných výdajů na zdravotnictví, vzdělávání a ochranu životního prostředí.
Co se bojů týče, Putin vždy může říct, že „zvítězil tím, že neprohrál“. Ukrajinská protiofenzíva prolomila první ruskou obrannou linii v jižní Záporožské oblasti, a ve druhé již dosáhla několika lokálních průlomů. Kyjev doufá, že pokud nedokáže rozdělit invazní síly na dvě části, dostane se alespoň dostatečně blízko do pozic, aby mohl ostřelovat silniční a železniční „pozemní most“ spojující Krym s ruskou pevninou.
Vítězství versus mír
Blíží se zimní deště a vypadá to, že Kyjev bude mít možnost dosáhnout svého cíle. Pokud ne, získá Moskva prostor pro vydechnutí, ve kterém se zaměří na budování obrany a rekrutování více vojáků. Moskva rovněž bude doufat, že Západ přestane finančně podporovat Ukrajinu a přestane jí poskytovat zbraně, nebo že se tato podpora alespoň rapidně sníží. Nelze jasně říct, zda Putin skutečně ještě věří v to, že by z debaklu na Ukrajině vyšel vítězně. Nebo zda jen doufá, že období přečká a „přežije nepřítele“. Přechod na „věčnou válku“ má z Putinova pohledu obrovskou výhodu – silně to demoralizuje ukrajinské obránce.
Drazí čtenáři, online zpravodajství k ukrajinskému dění bude pokračovat zase ráno. Děkujeme za jeho sledování a přejeme dobrou noc.
Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod.
O likvidaci bezposádkového plavidla požádala rumunské námořnictvo pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací.
Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města.
V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji. „Snaží se ho jednoduše vymazat z povrchu zemského,“ uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové podle AP stále Myrnohrad bránili.
Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. „Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny,“ popsal.
Jedna věc je ukrajinské vítězství vybojované jejich vojáky podporovanými dodávkami západních zbraní, druhá věc je trvalý mír. To jsou dvě trochu rozdílné věci, upozorňují analytici. I kdyby se podařilo z ukrajinského území vytlačit všechny ruské vojáky, zatlačí se fronta jen na úroveň národních hranic. Rusko by v tomto případě mohlo reorganizovat a obnovit své obranné síly, posílat na Ukrajinu útočné drony a ostřelovat ukrajinská města, a tak bránit rekonstrukci napadané země.
Sankce mají reálný vliv na ruskou obrannou produkci, ale nemohou zabránit eskalaci konfliktu, ani ruská ekonomika nestojí před kolapsem. Nezdá se, že by vysoké počty obětí odradily Rusy od dobrovolné účasti v boji, takže generální štáb říká, že další mobilizaci reservistů neplánuje.
Žádná válka netrvá věčně, ale mír na Ukrajině se zdá být v nedohlednu.
