Proč Putin stojí o vleklý konflikt, tzv. „věčnou válku“? Jaké má výhody pro Rusko?
Od svého vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 si Vladimir Putin sliboval bleskovou válku, dobytí Kyjeva a pád vlády Volodymyra Zelenského. Nic takového se nestalo a o 19 měsíců později se stále bojuje. Podle analytiků to vypadá, že se Putin přeorientoval a nyní místo rychlého vítězství a konce konfliktu usiluje o tzv. věčnou válku, uvedla stanice CNN.
Když se na Západě mluví o válce na Ukrajině, zmiňuje se stále častěji, že se z ní stala válka na věčnost, Západ na to nahlíží jako na negativní obrat. Pro Putina je to právě naopak, vypadá to totiž, že dosáhnout vleklé války je jeho záměrem.
Na konci září Putin ustanovil nový svátek – z 30. září se oficiálně stal Dnem znovusjednocení, datum si vybral jako připomínku toho, že v loňském roce došlo k anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, přestože většinu z toho území Rusové pod svou kontrolou nemají. Byl to jen záměr, jak běžným Rusům připomenout, že „se na Ukrajině bojuje za matičku Rus, její hodnoty, jednotu a vítězství“.
Jaká je Putinova vize budoucího Ruska?
Podle analytiků rovněž Putin často opakuje, že na Ukrajině se vlastně nebojuje s Ukrajinou, ale se Západem, Ukrajina je jen bitevní pole. Už během oslav na Den vítězství se Putinova řeč vymykala obvyklému standardu. Mluvil o tom, že jejich domovina čelí „skutečné válce“. Hlavním motivem projevu bylo mimo jiné to, že „západní globalistické elity jsou rozhodnuté zničit a zdecimovat Rusko“.
Na jednu stranu to někteří analytici hodnotí jako případnou přípravu apokalyptického alibi na možnost, že by Putin a jeho „speciální vojenská operace“, jak Kreml válku nazývá, na Ukrajině selhali. Je v tom ale mnohem víc než to. Když Putin mluví o tom, že probíhají „rozhodující bitvy o osud Ruska“, cituje v podstatě jedno z přesvědčení svého režimu a jeho představy o budoucnosti. Po změně ústavy může setrvat nadále u moci, občanům nicméně zatím nenabídl žádnou vizi „nového“ Ruska, žádnou naději, pouze propagandistické zprávy, že je národ uvnitř existeční bitvy s nehostinným Západem a že konec tohoto konfliktu je ještě daleko.
Zní to jako poměrně černý scénář, z Putinova pohledu to má ale i své výhody. Ano, válka je pro Rusko katastrofická, podle amerických úřadů přišli Rusové o 120 tisíc mužů a až 180 tisíc dalších utrpělo vážné zranění. Vedle ztrát na frontě se válka na Rusku podepisuje i ekonomicky, sankce si vybírají svou daň a Rusko se z toho bude dlouho vzpamatovávat. Následky války si ponesou nejen její přeživší – váleční veteráni, ale také nová generace, která se do situace rodí či v ní vyrůstá.
Současný stav ale rovněž nabízí jisté příležitosti. Pozdní putinismus, jak někteří experti nazývají současnou vládu Putina, díky vleklému konfliktu jaksi omlouvá, až požaduje zpřísnění represí, které ruský prezident nutně potřebuje k tomu, aby si udržel kontrolu nad národem. I ten nejmírnější nesouhlas se tak stává zradou a z masivního přesunu zdrojů do obranného sektoru je nutnost. Nejnovější rozpočet počítá s nárůstem vojenských výdajů o téměř 70 % v příštím roce na úroveň zhruba trojnásobku kombinovaných výdajů na zdravotnictví, vzdělávání a ochranu životního prostředí.
Co se bojů týče, Putin vždy může říct, že „zvítězil tím, že neprohrál“. Ukrajinská protiofenzíva prolomila první ruskou obrannou linii v jižní Záporožské oblasti, a ve druhé již dosáhla několika lokálních průlomů. Kyjev doufá, že pokud nedokáže rozdělit invazní síly na dvě části, dostane se alespoň dostatečně blízko do pozic, aby mohl ostřelovat silniční a železniční „pozemní most“ spojující Krym s ruskou pevninou.
Vítězství versus mír
Blíží se zimní deště a vypadá to, že Kyjev bude mít možnost dosáhnout svého cíle. Pokud ne, získá Moskva prostor pro vydechnutí, ve kterém se zaměří na budování obrany a rekrutování více vojáků. Moskva rovněž bude doufat, že Západ přestane finančně podporovat Ukrajinu a přestane jí poskytovat zbraně, nebo že se tato podpora alespoň rapidně sníží. Nelze jasně říct, zda Putin skutečně ještě věří v to, že by z debaklu na Ukrajině vyšel vítězně. Nebo zda jen doufá, že období přečká a „přežije nepřítele“. Přechod na „věčnou válku“ má z Putinova pohledu obrovskou výhodu – silně to demoralizuje ukrajinské obránce.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.
Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.
Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.
Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč).
„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle níc chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.
Jedna věc je ukrajinské vítězství vybojované jejich vojáky podporovanými dodávkami západních zbraní, druhá věc je trvalý mír. To jsou dvě trochu rozdílné věci, upozorňují analytici. I kdyby se podařilo z ukrajinského území vytlačit všechny ruské vojáky, zatlačí se fronta jen na úroveň národních hranic. Rusko by v tomto případě mohlo reorganizovat a obnovit své obranné síly, posílat na Ukrajinu útočné drony a ostřelovat ukrajinská města, a tak bránit rekonstrukci napadané země.
Sankce mají reálný vliv na ruskou obrannou produkci, ale nemohou zabránit eskalaci konfliktu, ani ruská ekonomika nestojí před kolapsem. Nezdá se, že by vysoké počty obětí odradily Rusy od dobrovolné účasti v boji, takže generální štáb říká, že další mobilizaci reservistů neplánuje.
Žádná válka netrvá věčně, ale mír na Ukrajině se zdá být v nedohlednu.
