Mají už wagnerovci nového šéfa? Velení měl převzít Prigožinův syn Pavel (25)!
Co bude se žoldnéřskou Wagnerovou skupinou, stále není dořešeno. Od smrti jejího šéfa Jevgenije Prigožina se spekulovalo o tom, co s jeho jednotkami bude. Minulý týden mezi wagnerovci vyvolala pozdvižení schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a někdejším velitelem wagnerovců Andrejem Troševem, mluvili spolu prý o vytvoření „dobrovolnických jednotek“. Vedení Wagnerovy skupiny však Troševa považuje za zrádce. Nyní se objevily nové dohady, a to že by žoldáky mohl vést Prigožinův syn Pavel, uvedl list Daily Mail.
Prigožin zemřel 23. srpna, kdy se s ním a s dalšími 9 osobami na palubě zřítilo letadlo v Tverské oblasti přesně dva měsíce poté, co Prigožin zahájil svou neúspěšnou vzpouru a tažení na Moskvu. Kromě Prigožina, známého také pod přízviskem Putinův kuchař, byli na palubě rovněž například velitel wagnerovců Dmitrij Utkin či letuška Kritina Raspopovová. Prigožin a jeho brutální wagnerovci výrazně pomohli Putinovi v jeho agresi na Ukrajině. Dříve Putin a Prigožin bývali přátelé, v posledních měsících zvláště po jednodenní červnové vzpouře mu byl ale šéf wagnerovců trnem v oku.
Americký Institut pro studium války (ISW) se domnívá, že žoldnéřské skupině nyní šéfuje Pavel Prigožin, který po otci zdědil miliony, jeho nemovitosti a zřejmě i wagnerovce. Na sociálních sítích se dokonce mluví o tom, že Pavel je jediným výhradním dědicem. Podle informací ISW Pavel nyní jedná s Národní gardou Ruské federace (Rosgvardia), konkrétně o tom, zda a případně kdy se wagnerovci plně znovu zapojí do bojů na Ukrajině. Podle některých telegramových kanálů by měl Prigožinův syn po otci zdědit necelé 3 miliardy korun.
„Veškerý svůj majetek i majetek, který mohu v budoucnu nabýt, odkazuji Pavlu Jevgenijeviči Prigožinovi,“ to by mělo stát v Prigožinově závěti. Pokud by zemřel Pavel, jmění by se dělilo mezi Prigožinovu vdovu Ljubov, Pavlovy dvě sestry a Prigožinova vnuka. Zmiňovaný vnuk by měl být Pavlův syn. Pavel v září potvrdil, že přijal dědictví a „jeho podmínky“. Jednou z nich je i finanční podpora celé rodiny. Kromě peněz zdědil rovněž nemovitosti, podíly ve firmách, Prigožinovu cateringovou společnost a další statky.
„Status Wagnerovy skupiny zůstává nejasný, bylo ohlášeno několik jednání o jejich budoucí spolupráci s ruskou vládou. Hlavní bojové prvky Wagnerovy skupiny jsou rozděleny do několika zemí, včetně Běloruska, Středoafrické republiky, Libye a Mali, v současné době neexistuje jasný jednotný vůdce Wagnerovy skupiny,“ uvedl ISW. „Prominentní telegramový kanál s vazbami na wagnerovce na počátku října oznámil, že Prigožinův pětadvacetiletý syn Pavel převzal velení nad skupinou,“ navázali analytici ISW.
Vážení čtenáři, díky za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.
Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Byla podle něj chyba, že se této role loni nezhostila Evropa. Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček.
Pro Bílý dům je Budapešť první volbou místa, kde by se mohl konat summit i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal dnes večer server Politico s odkazem na dva zdroje. Tajná služba Spojených států (USSS), která má za úkol ochranu prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů, se podle serveru připravuje na summit ve středoevropské zemi a jako nejvhodnější se jeví právě maďarské hlavní město.
Maďarský premiér Viktor Orbán patří k největším podporovatelům Trumpa v Evropské unii, a Budapešť již jednou odmítla uplatnit zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydaný na vysokého politika. Stalo se tak při letošní návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pro Ukrajince by však Budapešť měla neblahé konotace, jelikož právě tam bylo v roce 1994 uzavřeno memorandum, v rámci kterého se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti. Memorandum pak Rusko porušilo v roce 2014 okupací Krymu.
