Putin obalamutil spoustu lidí a sám se stal obětí vlastní mesiášské propagandy, míní komentátorka

Glasserová jako zpravodajka působila v Iráku a Afghánistánu, kde pokrývala války, po 4 roky rovněž vedla moskevskou kancelář deníku The Washington Post. Nyní píše sloupky pro The New Yorker, jako spoluautorka se podílela na knihách o Putinovi a o americkém exprezidentovi Donaldu Trumpovi.

Přiznala, že Putinova invaze na Ukrajinu pro ni nebyla takovým překvapením, zmínila předzvěsti a varování, jež se objevovaly a jež jako novinářka, která působila v Rusku, uměla „přečíst“ a pochopit.

„Na druhou stranu je stále šokující, že to skutečně udělal, byl to nesmírně riskantní krok,“ zhodnotila Putinovo rozhodnutí rozpoutat válku. „Před vpádem mnozí Putina považovali za inkrementalistu, agresivního inkrementalistu, ale inkrementalistu v mezích. A válka na Ukrajině se rozhodně za inkrementální považovat nedá, z tohohle hlediska nás možná nakonec Putin překvapil všechny,“ objasnila.

Pokračovatel Lenina a Stalina

„Přece jenom kdyby někdo před 20 lety řekl, že Putin bude nejdéle sloužícím vládce Ruska od dob Stalina, že napadne ne jednu, ale hned dvě sousední země, že uzavře spojenectví bez hranic, jak to nazývá, s Čínou…tehdy bychom byli v šoku všichni, tehdy se něco takového zdálo nemožného,“ podotkla také, že se Putin zacyklil do vlastní mesiášké propagandy.

„Je uzavřen ve vlastní vizi své moci, kterou drží přes 20 let. Není to překvapivé, diktátorům se to stává. A Putin se teď vidí jako dědic carů,“ podotkla. Reportéři se doptávali, zda jde o podobnou myšlenku jako „Stát jsem já“, která je připisována Ludvíku XIV.

Putin slaví 71. narozeniny. Kadyrov mu popřál a navrhl zrušit v Rusku prezidentské volby

„V podstatě ano, kult osobnosi vládce je něco, s čím Putin do jisté míry vyrůstal. Sám sebe vymodeloval podle vzoru raných vládců Sovětského svazu – Lenina a Stalina. Vždycky jsem si myslela, že se vidí jako poračovatel bývalého šéfa KGB Jurije Andropovova, který se následně stal i vládcem svazu,“ nastínila Glasserová. Jenže Andropov zemřel příliš brzy na to, aby mohl čehokoli dosáhnout a po něm nastoupil Michail Gorbačov. „A to není zrovna Putinův hrdina,“ dodala novinářka.

Glasserová přišla do Moskvy na začátku Putinovy vlády, během této doby měla například možnost zpovídat Aleksandra Aslunda, jednoho z tvůrců průzkumů veřejného mínění. „Řekl mi: Za Jelcina tu byla jistá idea demokracie v Rusku, bylo to jako stavět přehradu na řece…Nakonec ji ale řeka vyplavila a vrátila se do původního koryta, taková už je příroda. Byl jedním z těch, kteří pomáhali tvořit image Putina, Putina a jeho Ruska, kteří se jako řeka vrací do svého koryta. Nevím, co by Aslund řekl o Putinovi dnes… Myslím, že Putin obalamutil spoustu lidí, Rusů i lidí ze Západu, hlavně na začátku své vlády, kdy se stále mluvilo o demokracii v Rusku,“ domnívá se, připomněla, že slovo demokracie zaznělo i v jeho prvním inauguračním projevu, ve druhém už nikoli.

Putin se katastrofálně přepočítal

Co se týče výroků některých expertů o tom, že se zahájením války na Ukrajině Putin přepočítal, Glasserová souhlasí s tím, že se rozhodně přepočítal u válečného plánu. „To jsou ale dvě různé věci, že? Můžeme se ptát: Bylo to logické rozhodnutí z hlediska Putinovy logiky? Myslel si, že nastal pravý čas a že Západ nebude reagovat? Že nepodopoří Ukrajinu? Že přijdou jen sankce? Takové pomyslné plácnutí přes prsty? Že to ustojí jen za podpory Číny? Něco z toho si asi myslel, přece jen za sebu máme 15 až 20 let, kdy Západ Putinovi jen ustupoval z důvodu, že nechtěl vyprovokovat konfrontaci s ruským vládcem, a tak Putin čekal, že se podobný scénář bude opakovat i v únoru 2022,“ poukázala.

Proč má Putin oteklý obličej? Používá botox, výplně a možná i steroidy, říkají odborníci

„Myslím, že byste mohli říci, že se nejen přepočítal, ale dokonce katastrofálně, a byla válka. Putin vtrhl do země s, dejme tomu, hrstkou vojáků, aby dosáhl svých vojenských cílů, a byl v podstatě šokován a zděšen. Plán na rychlé dobytí Kyjeva a sesazení vlády [Volodymyra] Zelenského se nezdařil, to, co následovalo poté, vypadalo, jako by Putin vlastně ani žádný další celistvý plán neměl. Je to až pozoruhodné,“ popsala Glasserová.

Novinářka zapolemizovala nad tím, zda měl Putin špatné informace o situaci, zda ho jeho velitelé zásobovali dezinformacemi, nebo zda vůbec nepochopil Ukrajinu a to, čeho jsou její lidé na obranu země a svobody schopni. „Čekali větší podporu od rusky mluvící populace,“ uvedla Glasserová. „Putinův krok vedl k neuvěřitelnému geopolitickému průšvihu. Kdybyste řekli Putinovi: Vaše válka zaprvé povede ke sjednocení ukrajinského lidu, prozápadní a antiruské orientaci, zadruhé pak k tomu, že Finsko a Švédsko budou usilovat o vstup do NATO (poz.red. to se Finsku již podařilo, ratifikaci vstupu Švédska do aliance brzdí Maďarsko a Turecko), šokovali byste ho,“ vysvětlila.

„A co ještě rozhodně překvapilo Putina? Reakce Spojených států a prezidenta Bidena, neočekával od nich tak velkou podporu,“ sdělila reportérům. Na otázku toho, zda očekává konec „putinismu“, odpověděla hemingwayovskou metaforou „postupně, pak najednou“.

„Kdybyste mi zítra řekli, že se stalo neuvěřitelného a Putin je pryč, bylo by to pravděpodobné, bylo by to uvěřitelné. Rozhodně to není nic, co by nás v tuto chvíli ohromilo. Na druhou stranu v Rusku zůstalo jen minimum mocenských center, která by mohla Putina ohrozit,“ uvedla. Padl by však v Rusku s Putinem i jeho „putinismus“? „Toť opravdu otázka, možná je to jen zbožné přání, zvláště pak u společnosti, která nyní 20 let žila v nějakém systému, který fungoval na základě témat a tradic, které sahají hluboko do minulosti. Rovněž mluvíme o milionech Rusů, kteří jsou účastníky tohoto systému, kteří jsou jeho naplňovateli. Ano, Putin rozpoutal válku, ale Putin sám zvěrstva na Ukrajině osobně nepáchá. Nese odpovědnost za tuto ruskou taktiku, za útoky na civilní infrastrukturu, ale on sám stíhačky nepilotuje, nevypaluje rakety,“ poznamenala novinářka.

Jak zasáhnou americké volby do ruské války na Ukrajině?

Společně s RFE/RL rozebírala Glasserová také americké prezidentské volby, které se uskuteční za rok, i to, jak jejich výsledek ovlivní válku na Ukrajině. „Řekla bych, že osud války na Ukrajině částečně závisí na tom, co se stane ve volbách v příštím roce. A říkám to proto, že je velmi pravděpodobné, že republikánským kandidátem bude Donald Trump. A i kdyby jím nebyl, existuje několik dalších kandidátů, kteří rovněž nepodporují Ukrajinu ve válce proti Rusku a rozhodně nepodporují pokračující obří finanční podporu Kyjeva,“ dotkla se i nechvalně proslulého výroku amerického exprezidenta Trumpa, že by válku na Ukrajině ukončil během jednoho dne.

„Asi víte, že Trump má zálibu v hyperbolách a rád zveličuje, co říká. Stejně jako Mexiko neplatilo za jeho zeď na hranicích, ani válku na Ukrajině by neukončil za 24 hodin, ledaže by zavolal Putinovi a řekl mu: Žádné strachy, stahujeme veškerou naši podporu,“ nechala se slyšet Glasserová. „To by byl pro Ukrajinu extrémně špatný den… Trump se během své prezidentury netajil tím, že se chtěl s Putinem dohodnout, veřejně vlastně přijal jejich propagandu namířenou proti Ukrajině i to, že Krym Ukrajině nikdy nepatřil. Tady se rozchází i s řadou republikánů, kteří se s ním na postoji k Rusku neshodli,“ připomněla.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:04

Dnes

Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal. 

Deník s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem píše, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).

Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt vzhledem k tomu, že opozičník byl léta terčem útoků ruských úřadů a byl uvězněn na základě obvinění, která Západ označil za politicky motivovaná. V roce 2020 byl navíc otráven nervově paralytickou látkou. Kreml popírá, že by se na otravě z roku 2020 podílel stát.

15:44

Dnes

Basmanský soud v Moskvě uvalil vazbu na dvanáctého obviněného v případu teroristického útoku v Crocus City Hall - občana Tádžikistánu Džumachona Kurbonova, informuje zpravodaj agentury TASS.

Kurbonov bude ve vazbě do 22. května. Projednání žádosti vyšetřování proběhlo v neveřejném režimu. Podle oznámených materiálů Kurbonov žil a pracoval v Rusku nelegálně, bydlel v jedné z ubytoven v Moskvě. Rozhodnutí soudu zatím nenabylo právní moci a lze se proti němu odvolat k odvolací instanci.

14:29

Dnes

Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.

„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.

Zobrazit celý online

Zdůraznila však, že podle všech průzkumů Američani podporují Ukrajinu, ať už se jedná o republikány nebo demokraty. „Ano, na jednu stranu od republikánů zaznívá jisté, řekněme, brblání o pokračujících velkých částkách, které jsou vydávány na vojenskou i humanitární pomoc Ukrajině, ale rozhodně nikdo nezastává postoj: Nepodporujeme Ukrajinu, chceme, aby prohrála. To ne,“ prohlásila Glasserová.

„Nemyslím si, že by možná výhra Trumpa u voleb změnila postoj Američanů, ale samozřejmě musím rovněž jedním dechem říct, že žije v politicky bezprecedentní době… Asi takto: Kdyby mi někdo před 20 lety řekl nejen, že v Rusku bude u moci stále Putin, ale že v USA budeme mít republikánského vůdce, který je jeho obdivovatelem, nevěřila bych tomu,“ shrnula. Glasserová potvrdila i to, že obdiv Trumpa k Putinovi je jednostranný a ruský prezident ho rozhodně neopětuje.