Bývalý Putinův zmocněnec šokoval: Astachov považuje vraždění velvyslanců za normální
Ruská státní televize je jedním z hlavních prostředků kremelské propagandy, především pak moderátor Vladimir Solovjov si do svého pořadu stanice Rossija 1 zve přední podporovatele prezidenta Vladimira Putina. V přímém přenosu tak zaznívají nejen dezinformace, ale často také jedno bizarnější prohlášení než druhé. O tom svědčí i výstup někdejšího zmocněnce pro práva dětí Pavla Astachova, který volal po „vraždění velvyslanců“, uvedl web Newsweek.
Jako zmocněnec pro práva dětí působil Astachov v letech 2009 až 2016, tento post je v současné době, kdy jej zastává Marija Lvovová-Bělovová, spojen s obžalobou Mezinárodního trestního soudu (ICC) za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska. Astachov nyní vzbudil pozdvižení na Západě, když prohlásil, že „zabíjení velvyslanců je v rámci struktury mezinárodního práva“.
Co tím myslel a na co tím narážel? Astachov reagoval na Solovjovův komentář ohledně polského velvyslance v Rusku. Polsko je od počátku invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku častým terčem ruské propagandy, Polsko i Česko byly jedněmi z prvních států, které začaly zásobovat Ukrajinu zbraněmi a dalším materiálem a zůstávají silnými spojenci Kyjeva. Obě země se staly útočiště pro mnohé ukrajinské uprchlíky.
Solovjov a Astachov se v pořadu vrátili k několika událostem z roku 2022, ke kterým v Polsku došlo, mluvili například o protestech proti válce na Ukrajině neboli „speciální vojenské operaci“, jak Kreml svoje agresivní tažení nazývá. Zmiňovali také incident, kdy byl ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev polit červenou barvou, když nesl v květnu věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě.
„Je pro mě překvapení, že jsme ještě nenašli polského velvyslance plavat v Moskvě,“ nechal se slyšet Astachov. Vysvětlil to tím, že věří v to, že „odvetná opatření za nepřátelský akt“ nejsou zločinem a jsou součástí války. Jeho plamenný projev musel uklidňovat i Solovjov, který hosta zároveň upozornil, že si popletl jména, Astachov zaměnil Andrejeva za Antonova. Komentáře někdejšího zmocněnce za práva dětí měly za následek pozdvižená obočí už ve studiu, jeho výroky však pro mnohé nebyly zas až tak překvapující.
V posledních několika minutách promluvil i slovenský premiér Robert Fico, který se v minulosti opakovaně střetával s Ukrajinou a snažil se zablokovat nebo odložit některé sankce EU vůči Rusku.
V tříminutovém videu zveřejněném na jeho profilech na sociálních sítích, natočeném po jeho účasti na zasedání Evropské rady o Ukrajině, trval na tom, že „prvním základním předpokladem pro ukončení konfliktu je pochopení, že Ukrajina se nemůže stát členským státem NATO“.
Fico také odmítl návrh, že by se země EU mohly podílet na nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu v hodnotě 100 miliard eur, a uvedl, že to zní „jako špatný vtip“. Je samozřejmě také „skeptický“ ohledně myšlenky dalších sankcí proti Rusku.
Řekl však, že doufá v mír „co nejdříve“ a je připraven podpořit ambice Ukrajiny připojit se k Evropské unii.
Tzv. Koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference zhodnocovala výsledky včerejšího setkání Trump-Zelenskyj v Bílém domě. Tématem bylo hlavně dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Konferenci předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
„Pokud jde o další kroky, premiér nastínil, že plánovací týmy Koalice ochotných se v nadcházejících dnech setkají se svými americkými protějšky, aby dále posílily plány na zajištění robustních bezpečnostních záruk a připravily se na nasazení uklidňujících sil v případě ukončení nepřátelských akcí,“ uvádí v prohlášení mluvčí Downing Street. „Lídři také diskutovali o tom, jak by mohl být na Putina vyvíjen další tlak – včetně sankcí – dokud neprokáže, že je připraven podniknout seriózní kroky k ukončení své nelegální invaze.“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nikdy neměla v úmyslu dobýt ukrajinské území, ale místo toho „chránit“ rusky mluvící obyvatele žijící na východní Ukrajině a na Krymu, uvádí server CNN.
V úterý v rozhovoru pro ruská státní média Lavrov prohlásil, že Rusko „se nikdy nesnažilo dobýt území – ani Krym, ani Donbas“. Místo toho řekl, že cílem Ruska bylo „chránit Rusy, kteří na těchto územích žili po staletí“.
I na ruských sociálních sítích lidé připomínali Astachovy kontroverzní výroky, které ho stály místo. Putin ho zbavil postu v září 2016 poté, co vystoupil s několika necitlivími komentáři po tragické nehodě, kdy se převrátily dvě lodi. Zemřelo tehdy 14 osob, většina z byli nic teenageři, Astachov krátce nato mluvil s přeživším: „Tak jaká byla plavba? A koupačka?“ ptal se bezohledně. Právě proto mnoho běžných Rusů a západních expertů nebylo zase tak šokováno.
„Celý motiv ruské invaze je: Jsme dobráci, jasně, sem tam se najde nějaký masový hrob ve městě, které jsme okupovali a ze kterého jsme se stáhli. ALE nechtějte, abychom byli zlí,“ napsal k Astachově výlevu spisovatel Thomas E. Ricks, který pravidelně komentuje vojenské a bezpečnostní záležitosti.
