Bývalý Putinův zmocněnec šokoval: Astachov považuje vraždění velvyslanců za normální
Ruská státní televize je jedním z hlavních prostředků kremelské propagandy, především pak moderátor Vladimir Solovjov si do svého pořadu stanice Rossija 1 zve přední podporovatele prezidenta Vladimira Putina. V přímém přenosu tak zaznívají nejen dezinformace, ale často také jedno bizarnější prohlášení než druhé. O tom svědčí i výstup někdejšího zmocněnce pro práva dětí Pavla Astachova, který volal po „vraždění velvyslanců“, uvedl web Newsweek.
Jako zmocněnec pro práva dětí působil Astachov v letech 2009 až 2016, tento post je v současné době, kdy jej zastává Marija Lvovová-Bělovová, spojen s obžalobou Mezinárodního trestního soudu (ICC) za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska. Astachov nyní vzbudil pozdvižení na Západě, když prohlásil, že „zabíjení velvyslanců je v rámci struktury mezinárodního práva“.
Co tím myslel a na co tím narážel? Astachov reagoval na Solovjovův komentář ohledně polského velvyslance v Rusku. Polsko je od počátku invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku častým terčem ruské propagandy, Polsko i Česko byly jedněmi z prvních států, které začaly zásobovat Ukrajinu zbraněmi a dalším materiálem a zůstávají silnými spojenci Kyjeva. Obě země se staly útočiště pro mnohé ukrajinské uprchlíky.
Solovjov a Astachov se v pořadu vrátili k několika událostem z roku 2022, ke kterým v Polsku došlo, mluvili například o protestech proti válce na Ukrajině neboli „speciální vojenské operaci“, jak Kreml svoje agresivní tažení nazývá. Zmiňovali také incident, kdy byl ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev polit červenou barvou, když nesl v květnu věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě.
„Je pro mě překvapení, že jsme ještě nenašli polského velvyslance plavat v Moskvě,“ nechal se slyšet Astachov. Vysvětlil to tím, že věří v to, že „odvetná opatření za nepřátelský akt“ nejsou zločinem a jsou součástí války. Jeho plamenný projev musel uklidňovat i Solovjov, který hosta zároveň upozornil, že si popletl jména, Astachov zaměnil Andrejeva za Antonova. Komentáře někdejšího zmocněnce za práva dětí měly za následek pozdvižená obočí už ve studiu, jeho výroky však pro mnohé nebyly zas až tak překvapující.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
I na ruských sociálních sítích lidé připomínali Astachovy kontroverzní výroky, které ho stály místo. Putin ho zbavil postu v září 2016 poté, co vystoupil s několika necitlivími komentáři po tragické nehodě, kdy se převrátily dvě lodi. Zemřelo tehdy 14 osob, většina z byli nic teenageři, Astachov krátce nato mluvil s přeživším: „Tak jaká byla plavba? A koupačka?“ ptal se bezohledně. Právě proto mnoho běžných Rusů a západních expertů nebylo zase tak šokováno.
„Celý motiv ruské invaze je: Jsme dobráci, jasně, sem tam se najde nějaký masový hrob ve městě, které jsme okupovali a ze kterého jsme se stáhli. ALE nechtějte, abychom byli zlí,“ napsal k Astachově výlevu spisovatel Thomas E. Ricks, který pravidelně komentuje vojenské a bezpečnostní záležitosti.
