Po boku wagnerovců a pod falešným jménem: Do agrese na Ukrajině se zapojil i syn Putinova mluvčího
Syn kremelského mluvčího Dmitrije Peskova uvedl, že sloužil na Ukrajině pod falešným jménem jako dělostřelec v jednotkách Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. Třiatřicetiletý Nikolaj Peskov to řekl prokremelskému ruskému deníku Komsomolskaja pravda. Spolupracovníci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného ho ale loni ve fingovaném telefonátu přistihli, jak se snaží využít svého postavení a vyhnout se mobilizaci.
„Bylo to z mé iniciativy,“ řekl Nikolaj Peskov, jehož otec působí jako mluvčí Vladimira Putina od roku 2008, v rozhovoru. „Považoval jsem to za svou povinnost,“ dodal. Uvedl také, že si odsloužil necelý půlrok pod falešným jménem, aby skryl svou pravou identitu. Podle deníku dostal medaili za statečnost. Na otázku, jak se na jeho službu díval jeho otec, Nikolaj Peskov odpověděl: „Myslím, že je na mě hrdý. Otec mi řekl, že jsem se rozhodl správně.“
Zakladatel a finančník wagnerovců Jevgenij Prigožin řekl, že se na něj obrátil Dmitrij Peskov a požádal ho, aby jeho syna přijal jako dělostřelce. „Ze všech mých známých poslal syna jen jeden člověk, Dmitrij Sergejevič Peskov, který měl svého času pověst absolutního liberála. Přišel za mnou a řekl: Vezmi ho jako prostého dělostřelce,“ řekl Prigožin ve videu zveřejněném na telegramu.
Nikolaj Peskov se narodil v roce 1990 a podle listu Kommersant žil v Británii v desetiletí po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Poté se vrátil do Ruska a v letech 2010-2012 sloužil u strategických raketových sil.
Loni v září zavolal Peskovovi mladšímu spolupracovník Navalného, který se vydával za zástupce vojenského komisariátu, a požadoval, aby se dostavil do odvodního oddělení. Peskov junior mu tehdy řekl, že nikam nepůjde a že situaci bude řešit na jiné úrovni, uvádí se v záznamu hovoru zveřejněném na internetu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyvolala jeden z nejsmrtonosnějších evropských konfliktů od druhé světové války a největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské krize v roce 1962, uvedla agentura Reuters. Podle trojice dokumentů amerických zpravodajských služeb zveřejněných na internetu bylo ve válce zabito nebo zraněno až 354 000 ruských a ukrajinských vojáků.
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.
Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.
