Kreml už nevěří ani vlastním lidem. Elitám v Rusku ve velkém zabavují pasy
Ruské bezpečnostní služby zabavují vysoce postaveným činitelům a představitelům státních firem pasy, aby jim zabránily v odjezdu do zahraničí, napsal deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Podle deníku tato praxe dokládá obavy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina z úniků informací a přeběhlictví.
Zabavování pasů odráží podezřívavost Kremlu a ruské tajné služby FSB vůči lidem z ruských vyšších vrstev, kteří jsou často proti ruské agresi na Ukrajině, i když neveřejně, a bojí se poklesu úrovně svého životního stylu.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov listu potvrdil, že Rusko v určitých ohledech pracovní cesty do zahraničí omezilo. „Jsou ohledně toho přísnější pravidla. Někde jsou formalizovaná, jinde záleží na konkrétním rozhodnutí... o konkrétních zaměstnancích,“ řekl Peskov.
Po ruském vpádu na Ukrajinu v loňském roce závisí zahraniční cesty zaměstnanců státních společností čím dál častěji na libovůli bezpečnostních pracovníků působících uvnitř státních institucí. Někteří odrazují od zahraničních cest i zaměstnance na středních pozicích, zatímco jiní zaměstnancům dovolují, aby cestovali volně „v rozumných mezích“.
Jeden ze zdrojů deníku Financial Times řekl, že manažeři v jedné z velkých státních průmyslových společností nesmějí bez povolení cestovat dál než dvě hodiny jízdy od Moskvy. Deník se od svých zdrojů také dozvěděl, že služba FSB požaduje odevzdání pasů od osob, které v minulosti měly přístup ke státním tajemstvím. V některých případech k tomu ale vyzývá i lidi, kteří tento přístup ani nikdy neměli. Požadavek, aby ruští činitelé s přístupem ke státním tajemstvím odkládali pasy ve speciálním oddělení, existuje od dob Sovětského svazu, i když dosud byl málokdy vymáhán, podotkl list.
Alexandra Prokopenková, která dříve pracovala v ruské centrální bance, vysvětlila, že praxe odevzdávání pasů se rozšířila i na lidi bez přístupu ke státnímu tajemství, protože není jasné, co přesně se za tajné informace považuje. „V podstatě každá informace může být prohlášena za tajnou, takže příslušní pracovníci FSB vám začínají tvrdit, že máte citlivé informace. Ale které to jsou? Proč jsou tajné a kdo o tom rozhoduje. Nikdo neví,“ popsala Prokopenková.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
