Kreml už nevěří ani vlastním lidem. Elitám v Rusku ve velkém zabavují pasy
Ruské bezpečnostní služby zabavují vysoce postaveným činitelům a představitelům státních firem pasy, aby jim zabránily v odjezdu do zahraničí, napsal deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Podle deníku tato praxe dokládá obavy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina z úniků informací a přeběhlictví.
Zabavování pasů odráží podezřívavost Kremlu a ruské tajné služby FSB vůči lidem z ruských vyšších vrstev, kteří jsou často proti ruské agresi na Ukrajině, i když neveřejně, a bojí se poklesu úrovně svého životního stylu.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov listu potvrdil, že Rusko v určitých ohledech pracovní cesty do zahraničí omezilo. „Jsou ohledně toho přísnější pravidla. Někde jsou formalizovaná, jinde záleží na konkrétním rozhodnutí... o konkrétních zaměstnancích,“ řekl Peskov.
Po ruském vpádu na Ukrajinu v loňském roce závisí zahraniční cesty zaměstnanců státních společností čím dál častěji na libovůli bezpečnostních pracovníků působících uvnitř státních institucí. Někteří odrazují od zahraničních cest i zaměstnance na středních pozicích, zatímco jiní zaměstnancům dovolují, aby cestovali volně „v rozumných mezích“.
Jeden ze zdrojů deníku Financial Times řekl, že manažeři v jedné z velkých státních průmyslových společností nesmějí bez povolení cestovat dál než dvě hodiny jízdy od Moskvy. Deník se od svých zdrojů také dozvěděl, že služba FSB požaduje odevzdání pasů od osob, které v minulosti měly přístup ke státním tajemstvím. V některých případech k tomu ale vyzývá i lidi, kteří tento přístup ani nikdy neměli. Požadavek, aby ruští činitelé s přístupem ke státním tajemstvím odkládali pasy ve speciálním oddělení, existuje od dob Sovětského svazu, i když dosud byl málokdy vymáhán, podotkl list.
Alexandra Prokopenková, která dříve pracovala v ruské centrální bance, vysvětlila, že praxe odevzdávání pasů se rozšířila i na lidi bez přístupu ke státnímu tajemství, protože není jasné, co přesně se za tajné informace považuje. „V podstatě každá informace může být prohlášena za tajnou, takže příslušní pracovníci FSB vám začínají tvrdit, že máte citlivé informace. Ale které to jsou? Proč jsou tajné a kdo o tom rozhoduje. Nikdo neví,“ popsala Prokopenková.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
