Gerasimov selhal ve velení Rusů, dosáhl nepatrných úspěchů za cenu velkých obětí, tvrdí Londýn
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov jako velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině dosáhl jen nepatrných úspěchů a jeho pokus o zimní ofenzivu selhal. Uvedlo to dnes na twitteru britské ministerstvo obrany, které se ve svých pravidelných hodnoceních odvolává na informace tajných služeb.
Gerasimov převzal 11. ledna velení nad „zvláštní vojenskou operací“, jak ruskou invazi na Ukrajinu nazývá Moskva. Funkci předtím zastával Sergej Surovikin, který se stal Gerasimovým zástupcem.
„Gerasimovovo působení se vyznačovalo snahou zahájit celkovou zimní ofenzivu s cílem rozšířit ruskou kontrolu nad celým donbaským regionem. Po osmdesáti dnech je stále zřejmější, že tento projekt selhal,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru s odkazem na informace rozvědek.
„Na několika frontových osách v Donbasu dosáhly ruské síly jen nepatrných úspěchů za cenu desítek tisíc obětí a do značné míry promarnily svou dočasnou personální převahu získanou podzimní ‘částečnou mobilizací’,“ sdělil úřad.
„Po deseti letech ve funkci náčelníka ruského generálního štábu existuje pravděpodobnost, že Gerasimov posouvá hranice toho, jak dalece bude ruské politické vedení tolerovat neúspěch,“ dodalo britské ministerstvo.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během návštěvy velitelství moskevských jednotek bojujících na Ukrajině slíbil, že zvýší dodávky munice ruským silám na Ukrajině. Podle agentury Reuters to vyplývá ze záběrů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo obrany.
Na videozáznamu zveřejněném ministerstvem na telegramu je vidět Šojgua, jak předsedá setkání s vysoce postavenými vojenskými důstojníky, včetně Gerasimova. Šojgu ve videu říká svým kolegům, že Rusko podnikne kroky ke zvýšení dodávek munice vojákům na frontě.
Šojgu v posledních měsících čelil ostré kritice ze strany zastánců tvrdé linie ruského tažení na Ukrajině - včetně Jevgenije Prigožina, šéfa žoldnéřské skupiny wagnerovci, kteří ho obviňovali z nedostatečného zásobování vojsk na frontě municí.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
