Gerasimov selhal ve velení Rusů, dosáhl nepatrných úspěchů za cenu velkých obětí, tvrdí Londýn
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov jako velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině dosáhl jen nepatrných úspěchů a jeho pokus o zimní ofenzivu selhal. Uvedlo to dnes na twitteru britské ministerstvo obrany, které se ve svých pravidelných hodnoceních odvolává na informace tajných služeb.
Gerasimov převzal 11. ledna velení nad „zvláštní vojenskou operací“, jak ruskou invazi na Ukrajinu nazývá Moskva. Funkci předtím zastával Sergej Surovikin, který se stal Gerasimovým zástupcem.
„Gerasimovovo působení se vyznačovalo snahou zahájit celkovou zimní ofenzivu s cílem rozšířit ruskou kontrolu nad celým donbaským regionem. Po osmdesáti dnech je stále zřejmější, že tento projekt selhal,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru s odkazem na informace rozvědek.
„Na několika frontových osách v Donbasu dosáhly ruské síly jen nepatrných úspěchů za cenu desítek tisíc obětí a do značné míry promarnily svou dočasnou personální převahu získanou podzimní ‘částečnou mobilizací’,“ sdělil úřad.
„Po deseti letech ve funkci náčelníka ruského generálního štábu existuje pravděpodobnost, že Gerasimov posouvá hranice toho, jak dalece bude ruské politické vedení tolerovat neúspěch,“ dodalo britské ministerstvo.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během návštěvy velitelství moskevských jednotek bojujících na Ukrajině slíbil, že zvýší dodávky munice ruským silám na Ukrajině. Podle agentury Reuters to vyplývá ze záběrů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo obrany.
Na videozáznamu zveřejněném ministerstvem na telegramu je vidět Šojgua, jak předsedá setkání s vysoce postavenými vojenskými důstojníky, včetně Gerasimova. Šojgu ve videu říká svým kolegům, že Rusko podnikne kroky ke zvýšení dodávek munice vojákům na frontě.
Šojgu v posledních měsících čelil ostré kritice ze strany zastánců tvrdé linie ruského tažení na Ukrajině - včetně Jevgenije Prigožina, šéfa žoldnéřské skupiny wagnerovci, kteří ho obviňovali z nedostatečného zásobování vojsk na frontě municí.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
