Gerasimov selhal ve velení Rusů, dosáhl nepatrných úspěchů za cenu velkých obětí, tvrdí Londýn
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov jako velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině dosáhl jen nepatrných úspěchů a jeho pokus o zimní ofenzivu selhal. Uvedlo to dnes na twitteru britské ministerstvo obrany, které se ve svých pravidelných hodnoceních odvolává na informace tajných služeb.
Gerasimov převzal 11. ledna velení nad „zvláštní vojenskou operací“, jak ruskou invazi na Ukrajinu nazývá Moskva. Funkci předtím zastával Sergej Surovikin, který se stal Gerasimovým zástupcem.
„Gerasimovovo působení se vyznačovalo snahou zahájit celkovou zimní ofenzivu s cílem rozšířit ruskou kontrolu nad celým donbaským regionem. Po osmdesáti dnech je stále zřejmější, že tento projekt selhal,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru s odkazem na informace rozvědek.
„Na několika frontových osách v Donbasu dosáhly ruské síly jen nepatrných úspěchů za cenu desítek tisíc obětí a do značné míry promarnily svou dočasnou personální převahu získanou podzimní ‘částečnou mobilizací’,“ sdělil úřad.
„Po deseti letech ve funkci náčelníka ruského generálního štábu existuje pravděpodobnost, že Gerasimov posouvá hranice toho, jak dalece bude ruské politické vedení tolerovat neúspěch,“ dodalo britské ministerstvo.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během návštěvy velitelství moskevských jednotek bojujících na Ukrajině slíbil, že zvýší dodávky munice ruským silám na Ukrajině. Podle agentury Reuters to vyplývá ze záběrů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo obrany.
Na videozáznamu zveřejněném ministerstvem na telegramu je vidět Šojgua, jak předsedá setkání s vysoce postavenými vojenskými důstojníky, včetně Gerasimova. Šojgu ve videu říká svým kolegům, že Rusko podnikne kroky ke zvýšení dodávek munice vojákům na frontě.
Šojgu v posledních měsících čelil ostré kritice ze strany zastánců tvrdé linie ruského tažení na Ukrajině - včetně Jevgenije Prigožina, šéfa žoldnéřské skupiny wagnerovci, kteří ho obviňovali z nedostatečného zásobování vojsk na frontě municí.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.
Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.
