Ukrajina není naše vlast, naši chlapci umírají pro nic: Dopad Putinovy války na opěvovaný pluk
Ruské město Kostroma je domovem oslavované elitní ruské jednotky, 331. gardového výsadkového pluku, jemuž se často říká kostromský výsadkový pluk, právě ten by měl být na špici ruských útoků na Ukrajině. A právě na této jednotce jsou také nejvíce znát ceny války, kterou v loňském roce rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Na pluk se zaměřili investigativci stanice BBC, zvláště pak na úmrtí mezi jeho členy.
Reportéři BBC potvrdili, že do loňského dubna přišel pluk o 39 mužů, v červenci to bylo už 62 a k dnešnímu datu hlásí 94 padlých. Kreml se ke svým ztrátám vyjadřuje velmi sporadicky, investigativci tak museli „pročesávat“ ruskou sociální síť VKontakte. Díky satelitním snímkům zase identifikovali místa hrobů vojáků. Přestože „oficiálně“ se dopátrali 94 mrtvých elitních výsadkářů, počet padlých v tomto pluku je pravděpodobně mnohem vyšší. S přihlédnutím k tomu, že mnoho jich je pohřešovaných, další v zajetí a řada zraněných, se dá říct, že Kyjev připravil Moskvu o stovky elitních výsadkářů.
A v Kostromě tento fakt budí velké obavy. Regionální weby podotkly, že sovětská válka v Afghánistánu trvala devět let a město přišlo jen o 56 vojáků, těžké ztráty na Ukrajině jsou proto nepřijatelné. Zde nastupují zástupci kremelské politiky, konkrétně gubernátor Sergej Sitnikov, ten se snaží místní obyvatele přesvědčit, že se nic neděje a že vojáci mají dostatečnou podporu vlády. Sitnikov navštěvuje nemocnice i kasárny, a to vše před kamerami regionální televize.
Sitnikov byl do své role dosazen Putinem, nedá se tak očekávat, že půjde proti prezidentovi, případně že začne říkat nepříjemnou pravdu, nicméně se gubernátor vypravil i na frontu, rovněž v doprovodu kamer. „Musíme chlapcům pomoct, aby měli lepší podmínky,“ nechal se slyšet. Byla to jeho skrytá cesta, jak dát najevo „jisté nedostatky“, se kterými se ruská armáda potýká. Na jednu stranu se to může zdát jako velmi nevýrazný akt, na druhou stranu je to zajímavý kontrast oproti Putinovi.
Před půlrokem Sitnikov posílal mobilizované výsadkáře 331. pluku na frontu. „Přeji vám úspěch, pevné zdraví, naplnění všech vašich misí i to, abyste se živí vrátili domů,“ řekl jim tehdy. Tento pluk by měl být chloubou ruské armády, celkem by v něm mělo sloužit mezi 1500 až 1700 muži. Dvě jednotky z pluku putovaly na Ukrajinu hned v únoru 2022, tj. asi 1000 až 1200 mužů. Jejich úkolem bylo dobytí Kyjeva, selhali a utrpěli těžké ztráty. Po stažení Rusů z oblasti se výsadkáři z pluku přemístili do ruského města Bělgorod, kde se měli přeskupit. Není to jediná hořká porážka, pluku se nedařilo ani u ukrajinské Kreminny.
Zprávy o mrtvých
Podle investigativců se počet výsadkářů neustále zmenšuje, na frontě jich je teď zhruba 400, stav pluku hluboce otřásl komunitou v Kostromě. „Skoro každý den se tu objeví foto nějakého našeho kostromského chlapce, mám z toho husí kůži. Kdy tohle skončí? Co se to děje?“ objevilo se v komentářích na síti VKontakte pod snímkem padlého výsadkáře. Místní tisk pravidelně zveřejňuje nekrology padlých.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Mezi manželkami a matkami se vzedmul trend fotit se s uniformou svých mužů a synů. „Doufám, že o našich chlapcích budou psát příběhy,“ svěřila se matka padlého výsadkáře, která ještě pamatuje velkou vlasteneckou válku, jak Rusové nazývají svou válku s nacistickým Německem v letech 1941-1945. „Ukrajina není naše vlast, naše domovina, proč tam naši kluci pro nic umírají?“ píše se na oficiálním profilu města Kostroma na síti VKontakte. „Stupidní názor, proč to sem píšete,“ reaguje na to jeden z uživatelů sítě.
