„Za názor paní obžalovaná být souzena nemůže a nebude,“ konstatovala soudkyně Klára Jantošová z Obvodního soudu pro Prahu 6. Připomněla, že učitelka už byla za své selhání postižena jinými prostředky než trestním právem - škola jí dala výpověď.

Podle obžaloby se žena ve třídě snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o ospravedlnitelný způsob řešení situace. Žákům mimo jiné tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Žáci si učitelku nahráli a Základní škola Na Dlouhém lánu jí po incidentu dala výpověď.

„Jsem naprosto konsternovaná, k čemu tady došlo a k čemu se obžaloba snížila s cílem zlikvidovat slušného zasloužilého kantora,“ řekla čtyřiapadesátiletá češtinářka v úvodu své výpovědi u Obvodního soudu pro Prahu 6. „Je neuvěřitelně skandální, že obžaloba stojí na jediném důkazu, který byl pořízen nezákonně, a navíc ještě zmanipulován, prostříhán, nějaké pasáže byly mazány a nahrávka byla podána takovým způsobem, aby mě co nejvíc poškodila,“ pokračovala. K hlavnímu líčení ji přišli podpořit lidé, kteří docházeli i na proces s místopředsedou KSČM Josefem Skálou, jenž byl odsouzený za dezinformace o katyňském masakru. Soud vydával na jednání vstupenky.

Mediální výchova podle Martiny B. patří pod výuku slohové stylistiky. Právě v hodině slohu ve třídě 8. A otevřela 5. dubna 2022, tedy několik týdnů po počátku ruské invaze, debatu o dění na Ukrajině. „Šlo o aktuální téma, které polarizovalo společnost, všichni se s ním setkávali. Šlo na něm předestřít rozpor toho, co píšou média z jedné a druhé strany,“ vysvětlila svou motivaci. Podle ní v těch dnech dorazil do školy pokyn z ministerstva školství, který zněl: podělte se s žáky o své názory a pocity ohledně konfliktu na Ukrajině a vyvarujte se škodlivých stereotypů a generalizací, „ať už jsou naše pocity ohledně Ruska a Putina jakékoliv“.

„Rozhodně se nejednalo o indoktrinaci. Mluvily téměř výhradně děti, byla to spontánní, volná, nevázaná debata,“ tvrdí učitelka. V další hodině údajně měla v plánu jít s žáky do počítačové učebny, kde by si ověřili všechno, co jim řekla. „Všechny výroky, které jsem pronesla, se ukázaly býti pravdivé. Řada informací, které nám média poskytla, se záhy ukázala jako klamná a lživá,“ dodala. „Nejsou to moje názory, jsou to historicky podložené věci, jsou to fakta. Snad budu mít možnost tato fakta doložit,“ řekla.

Co zaznělo na nahrávce?

Soud ve čtvrtek v rámci dokazování přehrál nahrávku z předmětné vyučovací hodiny. Je z ní patrné, že žáci se proti výkladu učitelky hlasitě ohrazovali a konfrontovali ji s informacemi o zabíjení civilistů. Také jí vyčetli to, že jim jenom předestřela svůj názor na věc, nikoliv více pohledů.

Martina B. žákům řekla i to, že ruský prezident Vladimir Putin upozorňoval už od roku 2014, že na Ukrajině dochází k etnickým čistkám a že se snažil posadit Evropu k jednacímu stolu. Dále jim sdělila, že Ukrajina Putinovi v minské dohodě podepsané v roce 2016 slíbila, že nikdy nevstoupí do NATO a že se vzdá jaderných zbraní, za což dostala 900 miliard amerických dolarů. Dodala, že potom se ale o členství v NATO začala ucházet a také začala zbrojit, a „to už se Putinovi nelíbilo“.

„Pokud má soud hodnotit celkový projev paní obžalované, nutno sdělit, že shodně se státním zastupitelstvím má za to, že obžalovaná nevhodnými metodami a způsoby ovlivňovala a přesvědčovala žáky o svém postoji, o svém výkladu historických i aktuálních událostí,“ shrnula soudkyně. Zmínila ale ústavně zaručenou svobodu slova a projevu a také zásadu ultima ratio, tedy princip, podle něž je trestní právo využíváno jen v případech, kdy nelze využít jiné právní prostředky. Připomněla, že učitelka už byla za své selhání postižena tak, že se nemůže věnovat výkonu svého povolání. Základní škola Na Dlouhém lánu jí totiž po incidentu dala výpověď.

Státní zástupce Richard Petrásek pro Bednářovou požadoval osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Domnívá se, že žena zvolila pro prezentaci svého názoru zcela nevhodné místo a publikum. Novinářům řekl, že výpověď ze zaměstnání není dostatečným trestem. Počínání Bednářové mělo podle něj společenskou škodlivost trestného činu proto, že se ho dopustila jako učitelka vůči žákům. „Kdyby to takto sdělovala v hospodě u piva nebo na nějakém plénu, které by na takové názory bylo připraveno, tak by se tam ta svoboda projevu samozřejmě vážila víc,“ řekl novinářům.

Podle soudkyně ale nebyla tvrzení Bednářové natolik intenzivní a závadná, aby naplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Názory učitelky soud označil za směsici pravdivých výroků postavených na historických událostech a výroků nepravdivých, překrucujících historická fakta a se zavádějícími a neověřitelnými informacemi. „Nelze dovodit, že by se jednalo o explicitní popírání, zpochybňování nebo snahu obžalované o ospravedlnění válečných zločinů nebo zločinů proti míru - o těchto se paní obžalovaná nezmínila. Nelze to dovodit ani implicitně z jejího projevu a následné diskuse,„ míní Jantošová.

Žena na dotaz soudu uvedla, že je po výpovědi ze školy na úřadu práce, nepobírá dávky a nemá žádný přivýdělek. Petrásek ale poukázal na to, že sdružení PRAK kolem komunisty Skály pro ni založilo transparentní účet. „Děkuju jim. Protože tento stát by mě nechal chcípnout! Nechali jste mě bez prostředků,“ reagovala. K členům PRAK patří podle webu společenství například také organizátor protivládních demonstrací Jindřich Rajchl. Za popírání genocidia hrozí podle trestního zákoníku půl roku až tři roky vězení.

Fotogalerie
12 fotografií