23°C
Rusko si chce do roku 2030 podrobit Bělorusko? Unikl dokument, který má plán popisovat
Unikl dvoudílný dokument, který údajně zahrnuje podrobné plány Kremlu, jak převzít moc v Bělorusku. Některé z plánů se již podle dokumentu začaly uskutečňovat, nicméně běloruský prezident Alexandr Lukašenko z nich není nadšený. Se zprávou přišel list The Kyiv Independent.
Skupina evropských a amerických médií, včetně The Kyiv Independent, získala 17stránkový dokument, který údajně podrobně popisuje ruské plány na převzetí kontroly nad Běloruskem a zrušení jeho nezávislosti. Dokument se věnuje budoucím krokům Ruska k převzetí plné kontroly nad běloruskou politickou, ekonomickou a vojenskou sférou do roku 2030.
Podle dokumentu by mělo mít Bělorusko jednotný měnový a daňový systém s Ruskem a jeho mediální prostor by měl být pod ruskou kontrolou. Běloruská armáda by musela dodržovat ruské předpisy. Veškerá klíčová vojenská výroba by byla převedena z Běloruska do Ruska.
Podle zástupců jedné západní zpravodajské služby, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, je dokument výsledkem společného úsilí ruských zpravodajských služeb. Představitel zpravodajské služby z členského státu NATO uvedl, že dokument vypadá „věrohodně a autenticky“.
Ruský tajný plán pro Bělorusko
První část uniklého dokumentu uvádí cíle Kremlu ve fázích: krátkodobé (2022), střednědobé (2025) a dlouhodobé (2030). Druhá část identifikuje rizika spojená s plánem.
Mezi cíle Ruska patří sjednocení legislativy, sladění zahraniční a obranné politiky obou zemí a zajištění ruské kontroly nad běloruskou politickou, ekonomickou, kulturní a mediální sférou. „Obsah (dokumentu) je v zásadě v souladu s tím, co známe jako politické cíle Ruska vůči Bělorusku od 90. let,“ řekl Martin Kragh, zástupce ředitele Stockholmského centra pro východoevropská studia. „Nikdy nebylo nutné, aby Rusko převzalo Bělorusko násilím,“ dodal Kragh.
Hlavním cílem údajného plánu je, aby Moskva měla konečnou kontrolu nad běloruskou politikou, ekonomikou a armádou.
Ztráta státnosti Běloruska musí být podle uniklých dokumentů postupně realizována prostřednictvím Unie Ruska a Běloruska.
V roce 2018 Rusko provedlo první pokusy o oživení projektu státu Unie a navrhlo takzvané „integrační programy“, jejichž cílem je uvést běloruskou legislativu do souladu s ruskou. Tyto programy mají za cíl vytvořit společný energetický trh a sjednotit měnovou politiku. Program politické integrace vyvolal v Bělorusku veřejné pobouření a přinutil vládu, aby zastavila podpis celého balíčku.
V listopadu 2021, rok poté, co Rusko pomohlo běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi udržet si moc po podvodných prezidentských volbách, bylo podepsáno 28 „integračních programů “.
Seznam nezahrnoval politickou integraci. Podle uniklého dokumentu by měl být program politické integrace podepsán před rokem 2025.
Krátkodobé cíle mezitím Bělorusku předepisovaly dokončení ústavní reformy „založené na ruských zájmech“. V únoru 2022 byly přijaty ústavní změny.
Posílit proruské nálady
Mezi cíle pro rok 2022 Rusko údajně také uvádí „posílení proruských nálad mezi politickými a vojenskými elitami“. To je v souladu s dalším ruským krátkodobým cílem „omezení vlivu nacionalistických a prozápadních sil v Bělorusku“ uvedeným v uniklé strategii.
K prosinci 2022 bylo zavřeno až 1 189 nezávislých veřejných organizací, podle agentury LawTrend na ochranu lidských práv.
Do roku 2030 chce Rusko údajně kontrolovat běloruskou zahraniční a obrannou politiku, státní hranici země a mít efektivní proruské vlivové skupiny.
Pokud jde o vojenskou strategii, Rusko zdánlivě dosáhlo většiny cílů pro rok 2022, které se primárně zasazovaly o rozšíření ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku. Přestože se Lukašenko zdráhá zapojit běloruské síly do ruské války proti Ukrajině, poskytl Putinovi významnou podporu.
Ruské jednotky vtrhly na sever Ukrajiny z běloruského území 24. února 2022. Běloruské území je od té doby používáno jako odpalovací rampa pro ruské bombardování Ukrajiny. V roce 2022, v souladu s ruskými cíli, Bělorusko vyrobilo náhradní díly pro ruskou armádu v hodnotě 43,5 milionu dolarů, kdy pokrylo ruský pokles dovozu v důsledku mezinárodních sankcí. Očekává se, že v roce 2023 se částka zvýší na 62–64 milionů dolarů.
Součástí dlouhodobějších úkolů uvedených v uniklém dokumentu je vytvoření společného velení ruských a běloruských ozbrojených sil.
Anna Maria Dyner, analytička z Polského institutu mezinárodních vztahů, varšavského think tanku, uvedla, že strategickým cílem Ruska je udržet stálou ruskou vojenskou přítomnost v Bělorusku. „Tato situace zaručuje Rusku zvýšení bezpečnostní stability, to znamená především určité krytí ze strany zemí NATO při lemování vojenské operace na Ukrajině,“ řekla Dynerová.
Valerij Sachaščyk, bývalý běloruský podplukovník a spojenec opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, souhlasí. „Nemyslím si, že Rusko stáhne své jednotky z Běloruska. Vybudovalo infrastrukturu v Zyabrovce a v Luniněci, aby tam jednotky zůstaly,“ řekl s odkazem na běloruská letiště, která se nacházejí u ukrajinských hranic.
Spolknout běloruský trh
Uniklý dokument odhaluje zjevnou touhu Ruska spolknout běloruský trh. Mezi hlavní cíle patří, jak je uvedeno v listině, poskytnout ruským společnostem neomezené obchodní příležitosti v Bělorusku do roku 2022, což je ambice, která se setkala s odporem v běloruské podnikatelské komunitě.
V březnu 2022 Lukašenko podepsal dekret určující seznam západních společností, kterým bylo zakázáno prodávat své podíly v běloruských společnostech. Podle dekretu byl tento krok navržen tak, aby stabilizoval běloruskou ekonomiku kvůli západním sankcím.
Krátkodobé plány v uniklém dokumentu zahrnují zachování a rozšíření ekonomických vazeb mezi Ruskem a Běloruskem.
Mezi krátkodobými cíli uvedenými v dokumentu je, aby Bělorusko přestalo přepravovat zboží přes polské a pobaltské státní přístavy a místo toho je posílalo přes Rusko. Bělorusko již léta dopravuje potašové hnojivo do Indie, Číny a Brazílie prostřednictvím baltských přístavů. 4. července 2022 byl vyhlášen první kontrakt na překládku dvou milionů tun hnojiva přes ruské přístavy.
Dokument také stanovuje, že do roku 2030 musí Bělorusko zavést jednotné celní a daňové systémy a jednotný postup kontroly vývozu.
Od ledna Bělorusko sjednotilo svou legislativu o spotřebních daních s ruskou. Plán si podle dokumentu v podstatě klade za cíl omezit pravomoc Běloruska regulovat daň z přidané hodnoty, která tvoří třetinu rozpočtu země, a spotřební daň, která tvoří 6,6 % rozpočtu.
Propojení Běloruska s ruskými daňovými účetními systémy by Rusku také zpřístupnilo běloruské obchodní záznamy, které by mohly obsahovat citlivé informace.
Do roku 2025 chce Rusko integrovat běloruskou jadernou elektrárnu Astravec 1 do energetického systému Unie.
Dalším aspektem je zavedení jednotné měny plánované do roku 2030.
Ovládnout informační sféry
Velká část dokumentu se zaměřuje na takzvanou „humanitární sféru“, což znamená rusifikaci a kontrolu běloruské občanské společnosti, vzdělávání, vědy a kultury. Dokument také identifikuje potřebu posílit postavení ruských médií v Bělorusku.
Do roku 2030 musí Rusko zajistit „kontrolu informačního prostoru“ Běloruska a zavést „jednotný kulturní prostor“ a „společný přístup k výkladu historie“, uvádí uniklý dokument.
Během protivládních protestů v roce 2020 mnoho běloruských mediálních pracovníků odstoupilo ze státních televizních stanic kvůli solidaritě s demonstranty. Nahradili je ruští propagandisté. Od té doby zůstává běloruská propaganda v souladu s Kremlem.
V průběhu roku 2021 provedly Lukašenkovy orgány razie v nezávislých sdělovacích prostředcích, zatkli více než 30 novinářů a asi 400 z nich přinutili odejít do exilu, uvádí nezávislé běloruské sdružení novinářů.
Nedávný únik z hlavního ruského cenzurního orgánu Roskomnadzor, který získala běloruská hackerská skupina Cyber Partisans, odhaluje, že ruští cenzoři sledují kritické zprávy a komentáře na sociálních sítích o válce Ruska proti Ukrajině na běloruském internetu.
Dalším dlouhodobým úkolem je dosáhnout do roku 2030 převahy ruského jazyka nad běloruštinou. Tento cíl je již de facto splněn. Bělorusko je z velké části ruskojazyčná země, která v roce 1995, čtyři roky po rozpadu Sovětského svazu, znovu zavedla ruštinu jako oficiální státní jazyk.
Podle oficiálních statistik asi 54,1 % Bělorusů vnímá běloruský jazyk jako svůj mateřský jazyk, ale pouze 26 % uvádí, že jej používá v každodenním životě. Neustálý zásah běloruského režimu proti nezávislým vydavatelům, kulturním iniciativám a organizacím občanského sektoru podporuje dominanci ruského jazyka a kultury nad běloruštinou.
Dalším dlouhodobým cílem uvedeným v dokumentu je sladit pohled Bělorusů na historii s pohledem Ruska. To nedávno prosadil Lukašenkův režim. Dne 25. ledna 2023 vydal parlament rezoluci, která období běloruské příslušnosti k Rusku prezentuje jako to nejvíce prosperující. Je pravděpodobné, že se toto usnesení stane základem pro výuku dějepisu na školách.
Plán počítá s tím, že do roku 2025 se v Bělorusku otevřou pobočky ruských univerzit. Do roku 2030 musí Bělorusko přijmout na univerzitách a školách stejné „vzdělávací standardy“ jako Rusko – pravděpodobně to znamená osnovy a pokyny pro výuku.
Odborníci však pochybují, že realizace těchto cílů probíhá úspěšně. „Hodně se deklaruje, ale velmi málo se realizuje,“ říká Dzmitrij Makarčuk, bývalý běloruský učitel a aktivista, který se snažil zlepšit vzdělání v běloruských vesnicích. „V mé praxi jsme se nesetkali s žádnými snahami o sjednocení. Dokážou toto sjednocení popsat v oficiálních dokumentech, ale s inertností učitelské komunity a bez rozpočtu na jejich přeškolení na nové metody, to nevidím jako skutečnou hrozbu.“
Franak Viacorka, hlavní poradce Svjatlany Cichanouské, sdílí podobný názor. „Hodně toho napíšou na papír, ale pokud jde o implementaci, selžou, protože Rusko vždy selže, když se snaží něco systematicky organizovat,“ řekl. Dodal, že věří, že podobné strategie byly navrženy pro další země sousedící s Ruskem.
„Pokud se Bělorusko stane součástí Ruské federace, vznikne dalších 1250 kilometrů hranice mezi NATO a Ruskem,“ řekl András Rácz, vedoucí výzkumný pracovník německé rady pro zahraniční vztahy.
Podle západního zpravodajského důstojníka obeznámeného s původem dokumentu existují indikace, že Lukašenko není z Putinových plánů se svou zemí úplně nadšený. „Něco z toho je veřejně viditelné, například protahování procesu politické integrace. Rusko bez ohledu na to pokračuje v tlaku na Bělorusko,“ řekl.
14:16
Dnes
V Ruskem okupovaném městě Berďansk na jihovýchodě Ukrajiny bylo slyšet několik výbuchů, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na fotografie a videa publikovaná na telegramovém kanálu Politika země. Představitel okupační správy potvrdil zásah v prostoru tamního přístavu. Berďansk leží na jihu Záporožské oblasti na břehu Azovského moře.
13:53
Dnes
Pokud existuje jeden národ, který vstoupí do dějin tím, že změnil geopolitickou a bezpečnostní realitu v Evropě k lepšímu, budou to Ukrajinci, prohlásila dnes předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na setkání předsedů parlamentů členských zemí NATO ve Vilniusu. V litevské metropoli podpořila rovněž vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997 musí být zrušen, vyzvala šéfka sněmovny v projevu, jehož písemnou formu má ČTK k dispozici.
13:20
Dnes
Několik obcí ruské Belgorodské oblasti se ocitlo pod palbou ukrajinských ozbrojených sil, uvedl dnes dopoledne na platformě telegram tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Kvůli ostřelování podle něj zahynuly dvě ženy, které autem projížděly obcí Maslova Pristaň v Šebekinském okrese. Další dva muži utrpěli zranění, dodal činitel. Ozbrojená skupina Legie Svoboda Rusku tvrdí, že ruské jednotky při boji s partyzány zasáhly u obce Novaja Tavolžanka auto Renault s civilisty, kde zemřeli dva lidé, píše stanice BBC.
Video Dominik Hašek o Rusech, olympiádě a „vrahovi“ Putinovi
Video se připravuje ...
Témata:
Související
