Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Sobotního rozloučení s bývalým sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem se zúčastní americký velvyslanec v Rusku John Sullivan. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí Spojených států. První a zároveň poslední prezident Sovětského svazu, který zemřel v úterý v Moskvě ve věku 91 let, nebude mít státní pohřeb.

Západní vysoce postavení představitelé, kteří by se za normálních okolností rozloučení s Gorbačovem zúčastnili, budou chybět, poznamenala agentura Reuters. Rusko totiž v reakci na západní sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu zakázalo vstup do země mnoha vysoce postaveným politikům z Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí.

V Doněcku se musí civilisté potýkat s každodenním ostřelováním. Na snímku je truchlíci žena, která sedí u těla své matky. 

V Mykolajivu si nelze užívat odpočinku na pláži. Úřady totiž vydaly varování před nášlapnými minami. 

V ukrajinském městě Buča se stále téměř každý den pořádají pohřby. Buča se stala symbolem války poté, co ji ukrajinští vojáci osvobodili po útoku ruských okupantů a nalezli zde stovky mrtvých a umučených civilistů. 

Zpěvačka Alla Pugačova se po návratu do Ruska rozhodla vystoupit proti putinistům, kteří podporují agresivní politiku prezidenta Ruské federace. Zaměřila se na ruského režiséra Nikitu Mičalkova. Ten dříve uvedl, že Rusko Pugačovu a jejího muže Galkina nepotřebuje. 

„Úžasný film. Nádherný režisér. Kam zmizel úžasný muž Nikita Sergejevič Michalkov?“ zeptala se na instagramovém příspěvku Pugačova.

Takhle to nyní vypadá ve Slovjansku. 

Snímky z Dněpropetrovsku. 

„Po covidu přišla další výzva, invaze. Okamžitě vyvstal problém s přijímáním běženců,“ uvedla po zasedání evropských ministrů komisařka pro politiku soudržnosti Elisa Ferreiraová. „Chtěla bych vyjádřit vděk všem občanům, kteří otevřeli své dveře prchajícím lidem.“ Připomněla, že s tím byly spojeny různé náklady, a i ty pomůžou do jisté míry vykrýt evropské dotace.

V Kongresovém centru Prahy skončila v rámci českého předsednictví v Radě EU série zasedání. Ukrajině se do velké míry věnovali nejprve ministři obrany a pak zahraničí, války se ale dotýkalo i třetí zasedání, které hostil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. S kolegy řešili politiku soudržnosti – tedy evropské dotace.

„Politika soudržnosti neboli koheze není krizovým nástrojem, ale v případně nutnosti dokáže rychle reagovat,“ prohlásil Bartoš. Napřed evropské peníze pomáhaly proti pandemii koronaviru, nyní se některé dotace přesměrovávají od dlouhodobějších projektů k akutním problémům spojeným s inflací, energetickou krizí a dopady války na Ukrajině.

V jednání je nyní tzv. balíček Fast Care (Rychlá péče). „Iniciovali jsme ho v momentě, kdy začala válka po Putinově útoku, ještě za francouzského předsednictví; v první vlně se připojilo 12 států EU a další později,“ dodal Bartoš. „Pro Českou republiku krize znamená, že rostoucí inflace neumožňuje dokončit některé už rozdělané projekty, právě balíček Fast Care pomáhá řešit tuto situaci, rozfázovat projekty, doplatit vyšší náklady z nových peněz. Ohroženy tu jsou projekty za 32 miliard korun, které je nutné dokončit, i když se ceny změnily kvůli válce a inflaci.“

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na slova Ursuly von der Leyenové reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do Unie dodávat. Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září. „V Evropě jednoduše nebude žádný ruský plyn,“ napsal podle agentury Reuters Medveděv na sociální síti Telegram.

EU by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, neboť Putin manipuluje trhem, řekla von der Leyenová. Vyzvala i k úsporám energií.

V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), uvedl ruský diplomat.

V elektrárně podle něj v rámci současné mise, která do Ruskem okupovaného ukrajinského zařízení dorazila ve čtvrtek, zůstane ještě několik dní šest bezpečnostních odborníků MAAE.

Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice. Bez těchto dodatečných prostředků by je nebylo možné realizovat. Návrh musí ještě projednat Evropský parlament. Před dnešním neformálním jednáním evropských ministrů v pražském Kongresovém centru to řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Česko návrh podle Bartoše předneslo spolu s dalšími 12 unijními zeměmi po začátku války na Ukrajině. „Já doufám, že shoda mezi radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem bude a ten balíček, kterému se říká fast care, bude. Umožní to dofinancovat projekty, na které kvůli rostoucím cenám nejsou peníze, a ty peníze budou i pro ČR,“ dodal Bartoš.

Politika Evropské unie vůči Ukrajině je hloupá a není v zájmu Chorvatska, s růstem cen energií bude každá členská země bojovat sama za sebe. Podle agentury HINA to uvedl chorvatský prezident Zoran Milanović.

„Tato hloupá politika EU není v zájmu Chorvatska od prvního dne,“ řekl ve čtvrtek Milanović. „Necháváme se tlačit těmi, kdo jsou hlasitější než my, jdeme hlava nehlava do něčeho, nad čím nemáme kontrolu. Na konci se bude každý stát starat sám o sebe. Za to ručím,“ dodal.

Podívejte se na nové snímky z mise MAAE, která včera navštívila Záporožskou jadernou elektrárnu. 

LEGO Foundation věnuje 13,4 milionu dolarů na podporu vzdělávání ukrajinských dětí. Dar použije UNICEF, MHPSS Collaborative, Peppy Pals a další organizace na podporu přestavby ukrajinského vzdělávacího systému a vzdělávacích potřeb vysídlených lidí.