Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Jednání v Ženevě mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny a za účasti Evropy o americkém plánu na ukončení války přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Po dnešním jednání s polským protějškem Karolem Nawrockým v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
Česko a Polsko sdílí pohled na válku na Ukrajině, jednoznačně vnímají obranu napadené země jako otázku vlastní bezpečnosti, pokračoval prezident Petr Pavel. Země podle něj stejně nahlíží také na Rusko, které vnímají jako nejzásadnější hrozbu pro evropskou bezpečnost. Podle polského prezidenta Rusko představuje hrozbu pro demokracii v celé Evropě.
„Naše pohledy na zahraniční a bezpečnostní politiku jsou si velice blízké. Zároveň máme také mnoho ekonomických kontaktů, protože Polsko je naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem,“ řekl Pavel.
Jednání v Ženevě o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině zřejmě skončila. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC, podle níž všichni klíčoví vyjednávači švýcarské město po intenzivních nedělních hovorech opouštějí. Ze Ženevy odcestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio a ukrajinská delegace se vrací do Kyjeva, píše britská veřejnoprávní stanice s odvoláním na ukrajinská média. Odjel podle ní také britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell.
Rubio před odletem ze Ženevy řekl, že jednání budou pokračovat na technické úrovni. „Máme celou řadu lidí na technických úrovních, kteří na tom na plný úvazek pracují,“ cituje BBC amerického ministra. „Existuje několik technických otázek, na které očekáváme odpovědi nebo návrhy v příštích 24 hodinách. Je to pokračující proces,“ dodal šéf americké diplomacie, který už dříve prohlásil, že se v Ženevě podařilo dosáhnout velkého pokroku. Účastníci jednání nyní podle Rubia podají zprávy svým prezidentům.
Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Zástupci Spojených států a Ukrajiny po schůzce oznámili, že vypracovali aktualizovaný a zpřesněný rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.
Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. „Takové informace zatím nemáme,“ řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií.
